Hlavní obsah

Dům advokáta Františka Švece je inspirován stavbami od slavného Le Corbusiera

Novinky, Text: Milan Šilhan, editace: Kristýna Křížová

Architektura rodinného domu advokáta Františka Švece je odrazem práce s aktuálními podněty soudobé evropské architektury a představuje – společně s dalším, nedaleko stojícím objektem – ojedinělou, a přece výraznou stopu pražské průkopnické architektonické avantgardy v Českých Budějovicích. Stavba je nemovitou kulturní památkou, která stojí za pozornost.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Jihočeského kraje

Stavba s adresou: Dukelská 80, České Budějovice.

Článek

Druhá budějovická realizace autorské architektonické dvojice Richarda F. Podzemného a Kamila Ossendorfa je působivou stavbou. Jejím stavebníkem se stal přední budějovický advokát František Švec, který byl i politicky aktivní.

Seznámil se s majitelem podobného domu, a tak si od něj nechal poradit při výběru architektů pro svou vlastní vilu. V celkovém architektonickém výrazu dům prozrazuje silný vliv Le Corbusierových vilových architektur konce 20. a počátku 30. let 20. století.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Jihočeského kraje

Kvalitu života ve vile zvyšuje horní terasa.

Podzemný a Ossendorf ostatně měli možnost seznámit se přímo s Le Corbusierovou tvorbou, když za svých studií navštívili výstavní kolonii Weissenhof ve Stuttgartu. Jeho další stavby nepochybně znali z domácích i zahraničních časopisů.

V případě rodinného domu Františka Švece oba architekti mohli dosáhnout svobodnějšího projevu. Část prvního patra domu na jižní straně vysadili společně s terasou na sloupy. Železobetonový skelet použili už u předchozího realizovaného domu, ale teprve u této vily se plně projevil jeho přínos jak pro ztvárnění hlavní strany vily, tak pro volnou dispozici.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Jihočeského kraje

Pod terasou se nachází příjemné posezení, kde je možné se schovat před deštěm.

Celá jižní strana vily se v úrovni prvního patra otevírala prosklenými stěnami nebo rozměrnými okny. Druhé patro ustupovalo na jižní straně terase, kterou ve východní třetině kryl sklobetonový strop. V otevřené části terasy architekti v původním projektu navrhli osazení menšího stromu, ke kterému nakonec ale nedošlo.

Pojetí zeleně na terase se tak moc nelišilo od Le Corbusierova návrhu teras jeho domů ve Stuttgartu a bylo v souladu s jeho požadavkem střešních zahrad.

Po dispoziční a prostorové stránce soustředili autoři do přízemí prostory související s provozem domu. Ze zádveří se vstupovalo buď do „prostoru schodiště“ vedoucího do bytu v patře, nebo do předsíně v přízemí, ze které byly přístupné všechny místnosti tohoto podlaží – toaleta, potravinové sklepy, skladiště, garáž, velká obytná místnost domovníka orientovaná na západ, prádelna a pod úroveň terénu umístěná kotelna ústředního topení.

Dispozice prvního patra se dělila na severní a jižní část. Do části severní architekti umístili šatnu, navazující na prostor schodiště, v severozápadní části dispozice se nacházela kuchyně, na opačném konci WC a pokoj služebné. Jižní část dispozice tvořil v podstatě jediný kontinuální prostor odkazující na Le Corbusierovy volné dispozice.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Jihočeského kraje

Zaujme i elegantně zatočené venkovní schodiště.

Pracovnu v jihovýchodní části oddělovala od jednotného obytného a jídelního prostoru jen zasunovací stěna. Od jihu jej pak prosvětlovaly dvě prosklené stěny. První z nich vytvářela malou zimní zahradu, a to dvěma za sebou umístěnými skleněnými stěnami s vloženými květinami. Druhá se otevírala na terasu, ze které bylo možné po elegantní spirále schodiště sestoupit do zahrady.

Ve druhém patře za sebe architekti řadili čtyři prostory – hostinský pokoj v západní části dispozice, lázeň ležící proti prostoru schodiště, šatnu a ložnici na východním okraji dispozice.

Funkcionalistický interiér dotvářely vestavěné skříně nebo výdejní okénko spojující kuchyň a jídelní zónu.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám