Dřevo zútulní interiér, nejvíc vynikne v jednotlivých prvcích

Surové dřevo překvapí svou kresbou, drobnými prasklinami, suky. Zbroušení ještě více zdůrazní vlákna, každý takto opracovaný kus dřeva je krásný originál.

Díky tvrdým a exotickým druhům dřeva nebo jejich ještě odolnějším imitacím se nemusíme obávat vnést tento materiál do kuchyně a koupelny, místností se zvýšenou vlhkostí a s teplotními výkyvy.

Pro přírodní podlahovou krytinu jsou vhodné dub, ořešák, javor, buk, do méně frekventovaných místností, jako jsou ložnice, pokoj pro hosty, měkčí borovice či smrk. Z exotických druhů je oblíbený např. merbau. Zvolit můžeme nákladnější masivní podlahu, v níž je každý kus opracovaný zvlášť.

Taková podlaha vydrží desítky let. Cenově dostupnější jsou vrstvené podlahy, zhruba 3 mm nášlapné dřeviny třeba dubu, nalepené na méně hodnotné dřevině, na smrku nebo překližce.

Vzhled dřeva dokonale napodobí keramická dlažba, upravený beton, častěji jsou to laminátové a vinylové podlahy. Lamely se běžně pokládají podélně, směrem k oknům. Napříč je pokládáme, chceme-li opticky rozšířit úzký prostor.

Pro výrobce není problém vytvořit vzhled parket či pokládky z různě dlouhých a širokých lamel, s letokruhy, vrypy, suky, barevnými nerovnostmi. Výhodou imitací je odolnost vůči vlhku, otěru, domácí chemii i výkyvům teplot.

Dřevěnou krytinu volíme s rozvahou, protože její rozsáhlejší plocha rozhodne o celkovém dojmu z místnosti. Počítáme s tím, že přírodní dřeviny časem mění svůj původní odstín, obvykle tmavnou. Vzhledu podlahy přizpůsobíme vybavení pokoje. Na tmavou krytinu stavíme nábytek světlejších barev a naopak.

Tmavé plochy opticky pohlcují světlo, proto neumísťujeme tmavé dřeviny do menších prostor a koutů vzdálených od zdrojů světla.

Nábytek z masivu vyžaduje údržbu, vybíráme ho spíše jako designový solitér. Jeho případnou těžkopádnost odlehčí kombinace se vzdušnou kovovou konstrukcí u židlí a křesel či se skleněnou deskou u stolků.

V koupelně i v kuchyni lze zvolit na dvířka speciální fólii napodobující povrchy různých dřevin, včetně jejich plastické struktury. Jiný typ dvířek, např. T.wood, je konstruován jako třívrstvý sendvič ze smrkové spárovky.

„Jejich čelní plocha je opatřena jednoduchým tradičním tvarem frézování. Plocha je navíc upravena drásáním, díky kterému ještě více vynikne přirozená struktura dřeva. Samozřejmě jsou dvířka ošetřena matným lakem,” uvádí Martin Dusík ze společnosti Trachea, výrobce nábytkových dvířek a panelů.

Na stěně vyniknou např. obklady z dřevěné dýhy, které ve větším prostoru opticky vydělí konkrétní zónu. Neměly by však působit příliš masivně. Světlé odstíny opticky rozšíří prostor, mozaika různých barev na stěně vnese do interiéru dynamiku.

Namáhané povrchy, jako jsou podlahy, schody a pracovní desky, ošetřujeme olejem.

„Dřevo nejen oživí, ale také účinně zpevní povrch. Nemusíte se obávat, že by na povrchu vznikl defekt třeba od horkého čaje,“ říká Radek Kříž, technicko-obchodní zástupce značek Balakryl a Bondex. Voskový olej odolává rozlité vodě, alkoholu i běžně používaným čisticím prostředkům.

„Bondex Vosk doporučujeme spíše na povrchy, od kterých nevyžadujeme větší mechanickou odolnost. Je ideální pro natření postelí, komod, židlí a dalšího nábytku či dekorací. Povrch po natření působí na pohled i dotek přirozeněji,“ radí Kříž.

Akrylátové laky na nábytek se hodí zejména na komody, postele, poličky, dveře, vnitřní parapety nebo dětské hračky. Lakovaný povrch může být zářivě lesklý i matný.

Na podlahy, schody, dřevěná obložení a všechny mechanicky namáhané povrchy se hodí polyuretanový lak. Vytváří tvrdší, mechanicky odolnější protiskluzovou vrstvu, která vydrží posouvání nábytkem, odolá vodě i alkoholu nebo běžně používaným čisticím prostředkům.

Nátěry lakem na podlaze obnovujeme asi po pěti letech, zatímco nátěr olejem je nezbytné zopakovat už po roce a půl. Před renovačním nátěrem lakem musíme povrch zbrousit, u renovačních nátěrů olejem naopak nemusíme.