Co víme a nevíme o dřevostavbách

Nejenom na znalosti a udržované mýty související s dřevostavbami mezi Čechy se zaměřil nedávný průzkum agentury Stem/Mark provedený mezi 700 osobami ve věku 18-65 let metodou online dotazování.

Z něj mj. vyplynulo, že pro drtivou většinu je při stavbě domu nejdůležitější jeho životnost a garance ceny. Do rozhodovacího procesu pak významně vstupují i další charakteristiky stavby - nízká energetická náročnost a jednoduchá údržba.

S mnoha z těchto vlastností jsou spojovány dřevostavby, jejichž počet mezi novostavbami v ČR rok od roku roste. Podle údajů ČSÚ bylo v roce 2020 postaveno přes 18 tisíc rodinných domů.

Ze statistik vyplývá, že Češi začínají jevit stále větší zájem o dřevostavby. Zatímco v roce 2015 jich bylo v ČR necelých 1800, v loňském roce už to byly téměř 3 tisíce, a tvořily tak 16 % celkové výstavby.

Zejména lidé, kteří si nechali dřevostavbu někdy vybudovat, anebo někoho takového znají, zdůrazňují jako velkou výhodu těchto domů velice rychlou realizaci často společně s rozumnou cenou. Společně s nimi lidé oceňují i dobré izolační vlastnosti dřevostaveb.

„V rychlosti výstavby jsou dřevostavby nepřekonatelné. Našim zákazníkům garantujeme, že do dvou měsíců od získání stavebního povolení a podpisu smlouvy se mohou nastěhovat do svého nového domu, kde budou mít od nás hotové i takové detaily jako kachličky dle svého výběru. Stavba dřevostavby začíná totiž hned po podpisu smlouvy.

Parta montážníků začne chystat základovou desku, zatímco ve výrobě se na přesných strojích vyrábí celý rodinný dům. Stačí pak 3 dny montáže a stojí hrubá stavba. Do 30–50 dnů je dům na klíč hotový. Jeho kvalita je přitom 100% zachována. Zejména teď, když ceny stavebních materiálů skokově rostou, oceňují zákazníci, že jim díky rychlosti stavby i našemu postavení na trhu můžeme garantovat cenu domu od podpisu smlouvy po jeho montáž,“ vysvětluje výhody dřevostaveb Jiří Buchal ze společnosti RD Rýmařov.

Krátká životnost. O dlouhé životnosti u nás pochybuje každý sedmý člověk.  Stejně jako v případě zděných staveb, také u dřevostaveb ovšem záleží na kvalitě materiálu a odvedené práci. Pokud je obojí na vysoké úrovni, dosahuje životnost dřevostaveb až 150 let.

„U našich domů v rámci smlouvy o dílo deklarujeme až celoživotní záruku na nosnou konstrukci domu, takže jakékoliv obavy jsou v tomto směru zbytečné,“ dodává Tomáš Veselý, ředitel značky Vexta Domy.

Snadno shoří. Překvapivě, dřevostavby nehoří tak, jak si člověk obvykle představuje. Na nosných dřevěných prvcích se po styku s ohněm záhy vytvoří zuhelnatělá krusta, která brání přístupu kyslíku, jenž je k hoření nezbytný. Tento jev se nazývá zahoření.

Pokud ovšem k požáru dojde a některé prvky začnou doopravdy trvale hořet, děje se tak obvykle předvídatelně, díky čemuž je snazší takový požár uhasit.

Vlhkost ve vnitřních prostorách. Mnoho lidí, kteří v dřevostavbách trvale nebydlí, si spojuje tyto domy s vidinou vlhkých vnitřních prostor a s tím souvisejícími plísněmi. Je třeba ovšem rozlišovat mezi nárazově využívanou chatkou či starou chalupou a moderní dřevostavbou.

Někteří výrobci nechávají dům otestovat prostřednictvím tzv. Blower door testu. Ten ukazuje, že je dům utěsněn tak dokonale, že z něj ani dovnitř neuniká vzduch, natož pak vlhkost.

Špatná izolace vůči hluku. O tom, že je v dřevostavbě „všechno slyšet”, slyšel patrně každý. Ve skutečnosti se hluk v montovaném domě šíří ve stejné míře jako třeba ve zděném. Může za to skladba materiálů, z nichž jsou dřevostavby seskládané.

V případě patrových objektů pak výrobci přesně volí i vhodnou izolaci stropů a podlah, aby odstranili i hluk nesený těmito konstrukcemi.

Může se vám hodit na Firmy.cz: