Co si promyslet, než se rozhodneme pro fotovoltaiku

V současné době lze teoreticky volit mezi dvěma základními typy sestav fotovoltaických elektráren (FVE) – lze si pořídit buď jen samotné panely, nebo panely doplněné bateriemi.

V prvém případě energie, kterou domácnost aktuálně nespotřebovává, odtéká do distribuční sítě, ve druhém případě se nejprve ukládá do baterií, aby byla v zásobě do budoucna. Do sítě pak odtéká až po nabití baterií.

„Pro domácnosti téměř bezvýhradně montujeme již jen hybridní systémy, tj. ty s baterií. Důvodem je podstatně větší procento využitelnosti vyrobeného proudu v domácnosti – bez baterie až 80 % vyrobené energie zmizí v síti, protože se v dané chvíli nemá elektřina jak spotřebovat. Ukládání do tepla, ke kterému nás tlačil dotační program NZÚ v minulých letech, nebylo zdaleka tak efektivní, a hlavně v létě teplo nebylo potřeba,“ popisuje své zkušenosti Daniel Krutiš ze společnosti Helion.

Výhodnost ukládání energie do tepla, tedy ohřívání vody v boileru pomocí elektřiny, která se právě v domácnosti nevyužije, zpochybňuje i Martin Věžík ze společnosti Regulus.

„V případě akumulace přebytků do tepla je podmínkou NZÚ objem 400 l, zbytek je podle mne v současnosti lepší dodávat ČEZu.“

Ideálním místem k instalaci FVE jsou šikmé střechy s orientací na jižní stranu. Využít lze i sedlové střechy s orientací na východ a západ.

V takovém případě se panely rozdělí a část jich směřuje na jednu světovou stranu a druhá na druhou.

V našich podmínkách je pro panely ideální sklon 35–45°, lze je však umístit i na ploché střechy, tam si k požadovanému sklonu technici pomohou instalací pomocné konstrukce.

Fotovoltaické panely lze montovat na jakýkoli typ střešní krytiny.

„Na každou lze v dnešní době najít vhodný upevňující prvek a konstrukci. Samotná krytina (barva, materiálová báze) nemá na výkon fotovoltaiky větší význam,“ ujišťuje Leoš Martiš ze společnosti Dekprojekt.

Fotovoltaické panely lze dokonce umístit i na zelené střechy. „Kombinace fotovoltaických panelů a zelené střechy je dokonce velmi výhodná. Zelené střechy zlepšují mikroklima a ochlazují okolní vzduch. Tím dojde ke zvýšení účinnosti fotovoltaických panelů, které mají při nižší okolní teplotě vyšší výkon,“ vysvětluje Tomáš Truxa ze společnosti Isover, Saint-Gobain.

„Je však nutné brát ohled na výběr rostlin, protože pod panely vzniká specifické stanoviště, které pomáhá zvýšit biodiverzní hodnotu střechy,“ dodává.

V některých případech může být problém s nedostatkem místa na střeše domu pro všechny panely, které by byly pro dostatečný výkon elektrárny zapotřebí.

V takovém případě technici vždy po domluvě s klientem raději volí střechy dalších doprovodných staveb na pozemku, například garáže, pergoly, fasádu...

„Instalace FV panelů mimo objekt s sebou přináší hned několik problémů. Jednak je to zabraný nemalý prostor na pozemku, dále je to kabeláž, která se musí od panelů dostat k FV technologii, která je obvykle umístěna v domě, a v neposlední řadě je to i problém s dotací. Většina dotací na fotovoltaiku v dnešní době preferuje umístění FV panelů na střechu či fasádu objektu,“ vysvětluje Leoš Martiš.

„V našich zeměpisných šířkách je nejprodávanější fotovoltaika o výkonu 9,9 kWp, která umí ročně vyrobit cca 10 000 kWh tzn. 10 MWh. Toto číslo je potvrzeno z dlouhodobých statistik, na jižní Moravě je to o něco více, naopak v severních Čechách zase o něco méně... To při ceně 4 Kč za 1 kWh znamená úsporu klidně i 40 000 korun ročně. Jestli máte spotřebu menší (například 5-6 MWh), je samozřejmě možné pořídit si rovněž menší, a tedy levnější sestavu, poměr úspor k výkonu FVE bude však velice podobný našemu příkladu. V návratnosti pak výrazně pomáhá dotace až 50 % z pořizovací ceny,“ vypočítává Dominik Ondrůšek ze společnosti Solution Energy.

Orientační cena takového systému se pak po odečtení dotace bude pohybovat okolo 315 až 340 tisíc korun. Závisí vždy na konkrétním dodavateli systému i jeho definitivní podobě.

Při plánování fotovoltaické elektrárny je třeba myslet na několik věcí dopředu.

„Je třeba počítat s místem pro baterie – ideální provozní teplota je cca 10–30 °C, nevytápěná garáž proto není úplně vhodná. Je rovněž vhodné počítat i s budoucím nárůstem spotřeby (např. při pořízení elektromobilu, bazénu, klimatizace apod.) a tomu již dnes přizpůsobit velikost systému,“ radí Daniel Krutiš.

Je-li majitelem domu laik, měl by se při pořizování fotovoltaického systému rozhodně obrátit na odbornou firmu, která má mnohaleté zkušenosti na trhu.

Ta mu totiž bude umět nejenom navrhnout systém přesně podle potřeb jeho domácnosti, ale zároveň jej i na instalovat a v neposlední řadě – pomůže mu i s veškerým „papírováním“ při vyřizování dotace z programu Nová zelená úsporám.

„Každá střecha, každá domácnost je unikát, a proto se v kvalitních firmách montujících fotovoltaické elektrárny vždy navrhuje sestava klientovi na míru, která vyhovuje dispozici a rozložení střechy a zohledňuje spotřebu domácnosti a její charakter (nebo chcete-li profil spotřeby). Zároveň je důležité zvažovat finanční možnosti domácnosti, protože jak všichni víme, každý rozpočet je omezený. Před podpisem smlouvy by měl domácnost vždy navštívit specialista z dané firmy, aby zhodnotil náročnost stavební připravenosti, zkontroloval střechu a její stav, zkontroloval hlavní domovní rozvaděč a elektrický sloupek a v neposlední řadě společně s klientem vybral vhodné místo k umístění střídače a případně akumulátorů,“ uzavírá Dominik Ondrůšek.