Článek
Eva Jiřičná se narodila 3. března v roce 1939 ve Zlíně, její otec byl architektem pracujícím pro Tomáše Baťu.
Ve čtyřech letech se s rodinou přestěhovala do Prahy, kde vystudovala obor architektury na ČVUT v Praze, potom AVU v ateliéru Jaroslava Fragnera. Od roku 1967 pracovala v pražském ÚBOKu (Ústav bytové a oděvní kultury).
Svou emigraci ve Velké Británii si nevybrala. Po studiu, na počátku srpna 1968, odjela na stáž do Londýna, po srpnových událostech se její návrat do vlasti podle úředního oznámení stal nežádoucím.
Začala proto pracovat v tamních architektonických ateliérech. S kolegy ze studia Louis de Soisson pracovala na projektu přístavu v Brightonu, spolupracovala rovněž s předním britským architektem Richardem Rogersem, jenž proslul na světové architektonické scéně zejména svými modernistickými a funkcionalistickými budovami.
Milesovo schodiště je typickou ukázkou tvorby Evy Jiřičné. Architektka v něm zkomponovala ocel a sklo a zachovala maximální prostupnost světla. Schody stojí v londýnském Somerset House.
Domů, do tehdejšího Československa, se Eva Jiřičná poprvé vrátila v roce 1990. V současnosti vede dva ateliéry, první - Eva Jiricna Architects - v roce 1976 založila ve Velké Británii, jež její dílo přijala s velkým uznáním, a od roku 1999 také pražské studio AI Desig, které založili společně s architektem Petrem Vágnerem.
Projekty architektky Evy Jiřičné mají punc originality a její prosvětlené interiéry vyplňují luxusní obchody, byty i kanceláře po celém světě.
Učila i na VŠUP v Praze, kde vedla jeden z ateliérů architektury. Architektka sama o sobě tvrdí, že nemá příliš smysl pro obchod a silnější se cítí v tvorbě: „Tvorba je neustálé hledání, množství práce a moře potu. Málokdy se stane, že člověk dojde až do cíle. Ale nevadí, že se tam nedostane. Smyslem je právě ten proces a ta cesta.”
Charakter tvorby
Sklo a ocel Jiřičná ve svých interiérech ladí do dokonalé harmonie. K jejímu rukopisu patří i napínací lana pro proslulá skleněná schodiště, která v průběhu let vytříbila k dokonalosti slavnostního šperku: „Uvnitř objektů mě fascinuje světlo a práce s ním. Hledám cesty, jak jej dostat do prostoru. Světlost, průhlednost a materiály ve své ryzí podobě,” říká.
Interiér obchodu Boodles na londýnské třídě New Bond Street je plný skleněných prvků, díky nimž je opět plný světla. Tato prodejna je vlajkovou lodí luxusní šperkařské firmy.
Její designérské prodejny jsou na prestižních ulicích Londýna či New Yorku. Pracovala pro značky jako Hugo Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon a také pro mnoho významných kaváren a restaurací.
Navrhuje luxusní hotely, soukromé byty i mosty. Jejími klienty jsou šlechtici i úspěšní byznysmeni. Mimo jiné i v San Francisku, Los Angeles či Florencii. Pracovala pro pojišťovnu Lloyd, lorda Rothschilda a další. Navrhla autobusové nádraží Canada Water v Londýně nebo rozšíření knihovny v Leicesteru.
Tvorba Evy Jiřičné v Česku
Na svou původní vlast vynikající architektka v žádném případě nezanevřela ani nezapomněla, a tak se i Česká republika může pyšnit jejími díly.
Její tvorba v ČR zahrnuje moderní Oranžerii (skleník s ocelovým skeletem) u Jeleního příkopu v areálu Pražského hradu, interiéry Tančícího domu na pražském Rašínově nábřeží, kavárnu Černá labuť nad obchodním domem Bílá labuť anebo lávku pro pěší v Brně.
Navrhla i pražské hotely Josef a Maxmilian a bytový komplex Sky Barrandov.
V roce 2010 bylo slavnostně otevřeno nové Kongresové centrum ve Zlíně. I jeho autorkou je Eva Jiřičná.
Pro rodný Zlín vytvořila Kongresové centrum, Univerzitní centrum a Fakultu humanitních studií Univerzity Tomáše Bati. V Brně by měl v budoucnu dle jejího návrhu vyrůst nový nejvyšší mrakodrap v zemi, 117metrový Palác Heršpická.
Ocenění
Jiřičná dostala od britské královny Řád britského impéria a získala i řadu dalších prestižních ocenění.
Loni v září například převzala na Londýnském festivalu designu medaili za celoživotní dílo. Je členkou Královské akademie umění a Amerického institutu architektů, má čestné doktoráty několika univerzit.
Mluví anglicky, rusky, francouzsky a italsky. Také muži jejího života byli vždy architekti, včetně Jana Kaplického.