Článek
Východonepálská provincie Ilam je známá především milovníkům čaje. Je totiž proslulá právě čajovníkovými plantážemi produkujícími čaj kvalitativně srovnatelný s čaji z jen pár kilometrů vzdálené čajovnické mekky – indického Daarjelingu.
Architektka Margot Krasojevićová si vzala za cíl pro tamní prostředí s vysokohorským a zároveň s velice vlhkým subtropickým klimatem vytvořit objekt, jenž funguje zároveň jako lázně nabízející vodoléčebné kúry a zároveň i jako zásobník vody pro závlahu plantáží a zdroj pitné vody. Všechny funkce využijí vodu vyprodukovanou kondenzací mlhy. Autorka projektu slibuje možnost průměrného zisku tří až pěti tisíc litrů filtrované vody denně.
Vlastní systém zachycování mlhy a její kondenzace na vodu má prostý základ. K zachycení chce architektka využít polypropylénové sítě, k nimž je připojena filtrační a rozvodová soustava pracující na solární energii.
Turisticky vyhledávaný ostrov ovládne příroda. Rekreanti budou až na druhém místě
| Získávání vody kondenzací není novinkou |
|---|
| Architektka ve svém popisu projektu připomíná, že vlastní systém získávání vody prostřednictvím její kondenzace není ve skutečnosti žádnou novinkou. Vzpomíná nejenom na survivalové techniky umožňující takto přežít i ve velmi náročných podmínkách, rovněž tak upozorňuje na systém přirozeného zavlažování v poušti Namib a také připomíná, že kondenzaci znali už Inkové. Obdobná zařízení pak bylo možné v historických dobách objevit v mnoha dalších částech světa, Evropu nevyjímaje. |
Sítěmi pro zachycování vody jsou míněny rašlové úplety o různé hustotě, jež se pro daný účel osvědčují nejlépe, protože se na jejich vláknech zachycuje nejvíce kapek vody. Rašlové úplety znají například zahrádkáři, protože se používají často jako stínicí sítě, a také pěstitelé do pytlů z nich často balí brambory či cibuli.
Systém vytvořený z polypropylénových sítí má elegantní tvar připomínající schránku mořského živočicha, nebo jednoduše mašli.
Struktura je umístěná na vrcholu kopce, aby zachycená voda měla tendenci sama stékat všude tam, kde bude využívána.
Sítě mají být čištěny pomocí elektrického proudu tak, aby se v nich neusazoval prach a nebujely v nich mikroorganismy.
Stavby ladných mašličkových tvarů jsou navržené tak, aby systém sítí bylo možné podle potřeby přestavět. Autorka projektu vychází ze skutečnosti, že se v současné době rychle mění klimatické podmínky, čemuž bude potřeba přizpůsobovat i umístění a orientaci sítí tak, aby zachycovaly stále co nejvíce vlhkosti.
Voda ze sítí má být využita nejenom jako zdroj pitné vody a k závlaze, ale také jako spa.
Pohledy na trojici základních částí stavby: vysunutý bazén pro lázeňství (horní obrázek), systém záchytných sítí vytvářejících dóm (uprostřed) a rozvodná síť s nádrží určené pro zavlažování a jako zdroj pitné vody.
Centrální část sítí je umístěna nejníže, zakotvena je nad bazénem. Ve vzduchu ji drží sada nafukovacích prvků, které jsou do sítí vpleteny. To umožňuje sítím volný pohyb podle proudění vzduchu a napomáhá to rychlejšímu stékání kapek do připravených svodů. Voda v celém systému má vznikat v takovém množství, že při stékání do rozvodového systému bude díky gravitaci vytvářet přirozený tlak, jenž pomůže solárním čerpadlům, vysvětluje architektka.
Bubliny plné zeleně obtáčejí mrakodrap doslova jako had. Dokonce má i šupiny
Voda pak bude proudit do tří částí - rozvodu pitné vody, do nádrže zavlažovacího systému a do lázeňského bazénu. Projekt je v současné době ve fázi návrhu.
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
