Architekti navrhli dvojici mrakodrapů podle přání obyvatel, kteří budou v jejich okolí žít

Britští architekti nejsou na americkém kontinentě nijak neznámí. Do povědomí lidí se výrazně zapsali především svou vyhlídkovou sochou The Vessel, tedy Váza, v americkém New Yorku.

Milovníci zajímavých urbanistických řešení si pak architekty jistě vybaví i v souvislosti s projektem nového uměle vytvořeného ostrova nazvaného Pier 55 a zasazeného opět do New Yorku.

Tentokrát se ale aktivita uznávaných architektů přesunula na opačnou stranu kontinentu, do Vancouveru. Konkrétně do čtvrti West End na třídu Alberni. Odtud také současný název projektu – 1700 Alberni.

Pro tamní developery Bosa Properties a Kingswood Properties vytvořili projekt dvojice mrakodrapů velice neobvyklých, a přitom oku lahodících tvarů. Ten nyní musí schválit stavební úřad města, a pokud vše dobře dopadne, mohou se místní obyvatelé těšit na to, že v jejich čtvrti vyroste stavba, která významně zohledňuje jejich vlastní přání.

Obyvatelé Vancouveru, jak bývá v podobných případech dobrým zvykem, dostali v předstihu příležitost vyjádřit se k chystanému projektu výškové výstavby a vyslovit své požadavky na nové budovy.

Předně si tak nepřáli žádnou další skleněnou věž. Což je mimochodem charakteristika, kterou o současné moderní architektuře používá (jako kritiku) například i světově proslulý architekt Frank O. Gehry.

Místní si rovněž přáli, aby nová zástavba přidala do města více zeleně a velmi často se opakovala i touha po veřejně přístupných prostranstvích, která budou lidé moci využívat celoročně, nikoli jen v létě, když je zrovna hezky.

Další podstatný požadavek veřejnosti byl nepochybně odvozen od neblahé zkušenosti s již existujícími výškovými budovami v místě, které jsou vůči okolnímu světu uzavřené.

Nové domy mají naopak být se svým okolím provázané, mají být v jistém smyslu „perforované”, aby si je mohli užívat i lidé žijící v sousedství.

Architekti všechny žádosti ve svém díle vyslyšeli a vytvořili domy, jejichž tvar je odvozen od tvaru stromů. Spodní část, doslova obrostlá zelení, nápadně připomínající bohaté kořeny známé například z mangrovů, se po zúžení opět rozšiřuje do vysoké štíhlé koruny.

Dvojice domů usazená na pětipodlažním společném základu má mít 30 (východní věž) a 34 podlaží (západní věž). Výška nižší věže je podle plánů 105 metrů, u vyšší pak 117 metrů.

„Koncept si klade za cíl přinést do Vancouveru novou úroveň výjimečnosti globálního designu. Představuje dvě zaoblené věže plné světla a veřejně přístupné náměstí na úrovni povrchu země pro zapojení místní komunity,” charakterizují své dílo architekti.

Právě pětipodlažní základna obou jinak rezidenčních staveb je místem vyhrazeným nejenom pro potřeby svých nájemníků, ale i místních. Je zde naplánované velké kryté prostranství se spoustou zákoutí a několika galeriemi.

Do jednotlivých pater jsou rozdělené obchodní zóny, zábavné a kulturní podniky a nechybí ani celé podlaží vyhrazené sportu a fitness. Zajímavostí je, že přímo v domech je počítáno se školkou a také s parkovištěm pro více než 500 kol.

Samotné věže jsou pak řešeny jako rezidenční prostor se 401 byty, které budou mít zajímavě členité půdorysy.

Velmi důležitou roli hrají v tomto návrhu venkovní prostory bytů řešené jako rohové balkony. Jejich okraje budou tvořit truhlíky určené pro pěstování zeleně. Zároveň, samotná šířka plochy balkonů je navržena tak, aby se po nich mohli pohodlně pohybovat i lidé na vozíku.

Projekt, který si v posledních dnech získal okamžitě pozornost jak oborových médií zabývajících se designem a architekturou, tak ryze laických titulů, čeká momentálně poslední významný krok na cestě k realizaci.

Je to ovšem ten nejdůležitější – návrh musí získat stavební povolení. Pokud se tak stane, získá kanadské město velice zajímavou moderní stavbu, která se bezpochyby stane jednou z místních architektonických ikon.