Hlavní obsah

Procestovali svět, domov našli ve zrekonstruovaném statku v podhůří Beskyd

Interiér rekonstruovaného statku z 19. století v podhůří Beskyd odráží příběh výjimečných lidí, kteří procestovali celý svět, aby našli své místo a kousek štěstí opět ve své rodné domovině.

Foto: Martin Koller

Světlé neutrální tóny obývacího prostoru decentně oživuje modrá barva.

Článek

Po návratu z Austrálie a Nového Zélandu se mladý pár usídlil v Praze. Dnes už ale s dcerou Adélkou žijí obklopeni krásou podhůří Beskyd, kde jejich předkové zapustili kořeny. Základy jejich domu byly položeny už v roce 1850.

Statek majitelky se dědil z generace na generaci, až se dílem designérky Kateřiny Kersey proměnil v útulné moderní venkovské stavení, kde se tradiční architektura domu snoubí s moderními styly a materiály současných interiérů. Původní obytná část v přízemí domu zůstala na přání majitelů zachována.

Foto: Martin Koller

Kuchyň je vyrobena z vysoce odolného bílého lamina v kombinaci s imitací betonu. Do pracovního pultu je zasazen granitový dřez (Blanco). Ostrůvek ozvláštňuje praktická nika vyplněná dekorativním dřevem.

Kamenný sklípek – vinárna – byla zrenovována a původní příbytek pro zvířata a nářadí se proměnil v dílnu, kde mohou příchozí obdivovat klenoty majitele – historické motorky.

Po moderním dřevěném schodišti je možné vystoupat do půdního prostoru o rozloze 155 m2, který se stal domovem mladé rodiny.

Scestovalý mladý pár si osvojil vztah ke starým, původním předmětům, kterým lidé dokážou vdechnout nový život. Na svých cestách načerpal hodně inspirace, ale jak své představy citlivě zhmotnit? S ohledem na způsob života rodiny a priority partnerů se o to společně s nimi pokusila i designérka Kateřina Kersey.

Foto: Martin Koller

Domácí pracovna se stolem Linus slouží příležitostně také jako hostinský pokoj. Je vybavena rozkládací pohovkou a praktickým štendrem.

Bylo nutné přijmout jistá omezení daná samotnou stavbou, rozhodně nebylo možné nijak razantně zasahovat do její struktury, ale podařilo se vytěžit maximum. Některé trámy jsou původní, jiné bylo třeba nahradit.

„Nechali jsme vyniknout původní krásu rustikálních trámů v kombinaci s nově položenou masivní dubovou podlahou, naolejovanou do stejného odstínu jako trámy. V kontrastu s tímto charakteristickým přírodním prvkem jsou zdi ponechané v puristickém bílém tónu, který jsme se snažili dodržet v celém interiéru. Vybavení domu tvoří kombinace skandinávského, industriálního a moderního venkovského stylu, navržená ve vzájemné symbióze takovým způsobem, aby se styly harmonicky prolínaly. Přírodní dřevo a kov doplňuje sklo, keramika a imitace betonu,“ říká designérka.

Foto: Martin Koller

K nejzajímavějším prvkům vybavení lze přiřadit venkovské dveře, tzv. Barn doors na pojezdové industriální kolejnici.

Základ tvoří neutrální barevné tóny, jednotlivé místnosti jsou oživeny jen jemně – akcentem preferované barvy. Nutno podotknout, že majitel je velmi zručný a systematický člověk, praktik a technik.

Přestože víc než ve hmotných věcech vidí pravou hodnotu v okamžicích a chvílích strávených ve správné společnosti, zapojil se do výroby konstrukcí atraktivních dveří na kolejnici.

Foto: Martin Koller

Dostatek místa nabízí i zajímavá šatna.

Zhmotněný sen

Z podkroví je překrásný výhled do okolní krajiny, o který se zasloužil celoplošně prosklený štít v prostorné obývací části. Byl prvotní a velmi silnou inspirací designérky stejně jako osobnosti manželů, které znala už z dřívějška. Obývací pokoj je volně propojený s kuchyní a jídelnou.

Rohový krb s navazující kuchyňskou linkou není z konstrukčního hlediska běžný, má však praktické opodstatnění v úspoře místa i ladného propojení obou částí otevřeného prostoru.

Je zde kladen velký důraz na kontinuální členitost interiéru a dostatek pracovního i úložného prostoru ve formě vestavných skříní či praktických nik pro knihy či drobné předměty z cest. Příjemnou atmosféru celku dotvářejí i vhodně rozmístěná svítidla.

Foto: Martin Koller

Do prostorné ložnice bylo možné umístit praktické skříňky, takže není nouze o úložné prostory.

Foto: Martin Koller

Nápadným prvkem je kosmetický stolek vyrobený na míru kombinovaný s televizní skříňkou.

„Ložnice odkazuje na vzpomínky, lásku, harmonii, porozumění a pozitivní výhled do budoucnosti,“ zmiňuje designérka. Je situovaná na protilehlém konci podkroví v návaznosti s oddělenou šatnou.

Nejpoutavějším místem není lůžko, jak tomu často bývá, ale víceúčelový make-up stolek, navržený speciálně na přání paní domu. Z druhé strany ukrývá televizi a úložné zásuvky pro drobnější osobní předměty či oblečení.

Foto: Martin Koller

Úložným prostorům je vyhrazena ještě celá jedna řada nízkých skříněk podél stěny dveří, které v souboru představují nejen praktický, ale i rafinovaný dekorační prvek ložnice. Dětský pokojíček je zatím koncipován spíš jako herna.

Foto: Martin Koller

Vzhledem k věku dítěte je pokoj holčičky koncipován spíš jako herna pro batole a dítě předškolního věku.

„Do prostoru jsme umístili pouze nejdůležitější funkční nábytek – paletovou dřevěnou postýlku, šatní skříň a dětskou mini lavici, kterou lze během minuty přetvořit na jídelní či kreslicí stolek. Zbytek prostoru jsme vyhradili útulnému indiánskému týpí, měkkým hračkám a dekoracím v nice trámové konstrukce. Ty lze během let, podle potřeb dítěte, postupně obměňovat,“ vysvětluje designérka, která vnímá interiérový design jako cestu bez hranic, kde může být každý cíl na dosah.

Foto: Martin Koller

Do koupelny se vešla vana i sprchový kout. Chytrým propojením vany s umyvadlem se podařilo zvětšit odkládací prostor kolem umyvadla. Optické hloubky místnosti bylo dosaženo použitím kombinace mozaikových dlaždic s plastickým bílým obkladem (Rako).

Foto: Martin Koller

Rozvržení bytu: Obývací část s kuchyňským koutem a jídelním stolem s lavicí, WC, koupelna, pracovna, prádelna, dětský pokoj, šatna, ložnice

 Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz

Jak to vidí designérka Kateřina Kersey
„V případě každého nového projektu, který držíte pod svými křídly, jde především o to zachytit myšlenku klienta a reflektovat jeho duši v interiéru způsobem, aby bylo hned na první pohled patrné, komu dané místo patří a kdo v něm vytváří svůj příběh. Vy do konkrétního projektu otisknete svůj nezaměnitelný charakteristický rukopis, pro který si vás klient vybral, ale vždy ho vytváříte pro lidi, kteří v něm žijí, a zároveň jim plníte kousek jejich snu. Proto by každá tvorba měla být vždy dialogem, jehož výsledkem je krása, která nejen oslňuje, ale zároveň naplňuje účel, pro který byla realizována.“

Může se vám hodit na Seznamu:

Související témata:

Výběr článků

Načítám