Článek
Těsně po návratu Lubomíra Šlapety ze studijního pobytu u německého architekta Hanse Scharouna v Berlíně znamenala zakázka obydlí opavského gynekologa s ordinací příležitost, aby mladý architekt svou čerstvou zkušenost a inspiraci rychle uplatnil. První nákresy dokonce se svým učitelem korespondenčně probíral.
Dům vznikl mezi lety 1935 až 1936. Stavba, která byla omezena řadovým pozemkem na předměstí, měla mít v přízemí garáž, provoz lékařské ordinace a halu s přístupem do zahradního sálu a do malé japonské zahrádky, v patře měl být luxusní byt majitele.
Varianta návrhu, která byla třípodlažní s penthousem - ateliérovým pokojem a terasou na střeše - byla nakonec z ekonomických důvodů opuštěna a byl postaven dvojpodlažní objekt s pultovou střechou, krytou směrem k ulici zvýšenou vyzděnou fasádou se spádem k zahradě.
Obytný pokoj v prvním patře je navržen přes celou hloubku stavby, je osvětlen z východu od ulice, ze západu se obrací do zahrady. Obytná část s rohovým posezením má valenou klenbu, což dodává interiéru zvláštní intimitu a půvab.
Jednotně a velkoryse řešená knihovní a bufetová stěna (umožňující podávání jídla okénkem přímo z kuchyně) byla vytvořena kombinací světlého javoru a černých lakovaných částí.
Pozoruhodný byl i kontrast mezi geometrickou podobou vily v uliční straně a přirozenými tvary u strany vily obrácené do zahrady s použitím kyklopského kamenného zdiva v části zahradního sálu a měkkým přechodem do zahrady.
Osud obyvatel domu byl poznamenán válkou. Rodina doktora Martínka v domě strávila jen dva roky, po zabrání Sudet se do něj nikdy nevrátila.
Po válce dům sloužil nadále bydlení a ordinaci polikliniky. Na konci 80. let byl bohužel přestavěn, byla zničena vestavěná knihovní a bufetová stěna i valená klenba obytného pokoje a zrušena garáž.