Článek
Známý brněnský sochař a kameník Adolf Loos starší, otec slavného architekta, měl od roku 1865 pronajatý kamenolom v městečku Nedvědice.
Měl tak k dispozici přímý zdroj nádherného bílého nedvědického mramoru, který byl v okolí využíván jako stavební a sochařský materiál už od středověku, především na hradě Pernštejn a v kostele v nedalekém Doubravníku.
Dobový snímek dokládá někdejší podobu vily.
Nejrozsáhlejší část Loosovy práce tvořily náhrobky a pomníky, řadu zakázek měl nicméně i na sochařská díla a hlavně na dekorativní výzdobu architektury.
Kamenickou dílnu si zařídil téměř na dohled od někdejšího městského hřbitova na Kounicově ulici v Brně, v místech, kde dnes stojí hotel Continental.
Nákres ilustruje výrazné orámování oken, které dodává stavbě na originalitě.
Po Loosově předčasné smrti vedla řadu let závod jeho žena Marie Loosová, která si také nechala postavit v Nedvědici vilku, umístěnou u silnice vedoucí na hrad Pernštejn.
Autor stavby je ovšem neznámý. O autorství samotného architekta Adolfa Loose lze uvažovat jen teoreticky. V soupise Loosova díla by snad tato vilka mohla být oním doposud neznámým „venkovským domem u Brna“, datovaným roku „1896“.
Interiéru rozměrově dominoval společenský prostor.
Ačkoli na původním plánu, kde není dochován podpis, je uvedeno jméno Marie Loosové, majitelkami vilky byly postupně její dcery Hermína a Irma.
Od roku 1908 objekt vlastnil Irmin nezletilý syn Valtr, kterého architekt Adolf Loos na přání své matky adoptoval, aby mohlo být zachováno jméno Loos v zavedeném podniku.
