Zaha Hadid navrhla jedinou soukromou rezidenci. Po letech je konečně hotová

Budova výjimečného tvaru nabízí plochu 2650 m² a má tři hlavní podlaží, která jsou nenápadně ukryta pod úrovní okolního lesa. Čtvrté podlaží je pak jako velitelský můstek vyzdviženo vysoko nad zbytek domu a také nad okolní porost.

Náklady na stavbu nedaleko vesnice Barvicha dosáhly v přepočtu téměř tří miliard korun. Samotný pozemek uprostřed lesů v tzv. Moskevské oblasti vyšel miliardáře na téměř 600 miliónů korun.

V nejnižším podlaží rezidence, které je částečně zanořeno pod okolní terén, je kromě obývacího pokoje většina prostoru vyhrazena pro péči o zdraví, odpočinek a relaxaci. Je zde kromě jiného zařízení například i masážní salon, fitness, sauna a marokánské vodní lázně.

Hlavní obývací pokoj je na úrovni přízemí, kde je také jídelna a několik kuchyní. I na tomto podlaží je zóna vyhrazena pro zábavu, včetně pětadvacetimetrového vnitřního plaveckého bazénu. Ten má prosklený kryt, jenž v případě zájmu slouží jako taneční parket. V přízemí je rovněž zakomponována garáž pro osm vozidel.

Srdcem prvního patra je další velká společenská místnost, je zde také studovna s knihovnou, kromě toho i dětský pokoj a pokoj pro hosty.

Do výšky 35 metrů je pak vyzdvižen prostor, který slouží jedinému účelu - jako hlavní ložnice. Ta kromě veškeré myslitelného luxusu nabízí především nádherný výhled do okolní krajiny.

Server Daily Mail ve spojitosti s domem připomíná Doroninův rozhovor, který poskytl deníku Sunday Times v roce 2016. Vzpomínal v něm na to, jak se před deseti lety poprvé sešel se Zahou Hadid k prvnímu jednání o budoucí podobě jeho rezidence. Řekl jí prý tehdy: „Zaho, nechci koukat na nikoho ze svých sousedů. Chci se každé ráno probudit a dívat se na modré nebe a vrcholky stromů.” Přesně to mu architektka splnila.

Ložnice má velké předsálí a také velkou terasu. Přístup vede po schodišti anebo proskleným výtahem.

Architektka nenavrhla jen vnější podobu domu, ale také jeho vnitřní vybavení. Postele jsou tak například integrované do stěn a mají charakteristické oblé tvary, takže nápadně připomínají kokony. Do zdí u nich jsou pak zabudované reproduktory. Skříně jsou celé prosklené, kohoutky v koupelně jsou z cínu.

Ve výčtu nesmí chybět také místnost sloužící jako soukromé 3D kino, vinný sklep, rovněž noční klub, vlasové studio, japonská zahrada a vodopád.

Doroninova rezidence je jediným soukromým sídlem, které architektka iráckého původu navrhla. Při pohledu na dnes již tolik charakteristické organické tvary domu, který by byl ztělesněním snů nejednoho malého chlapce, lze jen litovat, že svět nebude mít již možnost vidět další z podobných kreací, které by architektka mohla vytvořit.

Její ruský klient příliš nepřeháněl, když o ní v již zmiňovaném rozhovoru uvedl: „Tento dům je tak výjimečný. Přesně jako Zaha sama. Ani jeden z nich není z 21. století.”