Článek
Zamazal vystudoval pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou ve třídě profesora Petra Keila. Patří k architektům specializujícím se na dřevostavby. Od roku 2000 je navrhuje ve vlastní kanceláři.
Navrhl už řadu staveb, které spojuje mnoho charakteristických rysů. Vedle materiálu, kterým je ve většině případů dřevo (mnohdy neopracované), a zelených střech, je to především prostá a přirozená krása i snaha o zlepšení a zachování přírodního prostředí.
Tvar stavby je nekomplikovaný a nechává vyznít fasádě i rytmu umístění oken.
Zamazalovy stavby, které umějí přirozeně stárnout, jsou bez výjimky energeticky nenáročné a ekologické. Jde o architekturu trvale udržitelného rozvoje.
Na architektově práci, která není zaměřena jen na projekty malých úsporných domků a náročně pojatých „dřevěných vil“, ale i objektů pro jiné funkce, je sympatická snaha o šetření prostředků klienta.
Z domu jsou působivé výhledy do okolní krajiny.
Cenu snižuje americký konstrukční systém two by four i jednoduchost stavby podobná montáži, kterou po zaškolení odborníkem zvládne i průměrně manuálně zručný intelektuál. Vliv má i vysoká míra svépomoci při stavbě vlastního domu.
Stavění svépomocí navíc představuje tvůrčí proces, do kterého je často vtažena celá rodina, která významně napomáhá utváření silně emotivního vztahu k samotnému domu, bez něhož si skutečný domov lze jen stěží představit. A přesně takový je architektův vlastní rodinný dům, který jako by levitoval nad svažující se loukou za Nekoří.
Stavba působí lehkým dojmem díky nosné základové konstrukci - pilotům, na kterých je založena a díky kterým vypadá jemněji. Zakládání stavby je tak i rychlejší a levnější, navíc lze recyklovat stavební materiály, což je i tento příklad.
Architekt k ukotvení dřevěné konstrukce na piloty použil nepotřebné železobetonové překlady.
Interiér působí decetním a světlým dojmem.
Fasádu stavby zdobí modřínový plášť, který představuje jednoduchou geometrickou architekturu, využívající kontrastu dvou podlouhlých kvádrů, z nichž jeden předstupuje před druhý.
Nejvýraznějším přírodním materiálem je v exteriéru i interiéru stavby rozhodně dřevo.
Minimalistickou podobu stavby posilují chybějící okenních rámy, které nahrazuje sama dřevěná konstrukce domu, do které jsou tepelně-izolační dvojskla vsazena.
Je to účelné a přitom krásné, stejně jako zelené střechy, které architekt také používá. Mají totiž nesporné přednosti. V létě stavbu chrání před přehřátím, v zimě naopak zabraňují jejímu promrznutí. Navíc dostatečně zatěžují dřevěný skelet domu, což v době umělého vysoušení dřeva eliminuje deformace.
