Článek
Název vyjadřuje hlavní dovednost domu, tj. reagovat na vlivy okolí i pohyby nájemníků. Počin je podle autorů třeba vnímat spíše jako obyvatelnou skulpturu nebo performující architekturu, nikoli jako návrh objektu určeného k trvalému bydlení.
Dřevostavba na betonovém pilotu s prosklenými stěnami příliš soukromí nenabízela. Dokonce i koupelna s toaletou v centrální části není nijak zakryta.
Dřevěný dům, jehož veškeré stěny jsou prosklené, aby návštěvníci měli možnost sledovat, kde se právě který z mužů nachází a jak to ovlivňuje naklonění domu, je umístěn na vrchu 4,5 metru vysokého betonového pilotu. Na délku měří 13,4 m a na šířku 2,4 m.
Vnitřní uspořádání domu je symetrické, každá polovina je zařízena stejně, centrální prostory jsou určené ke společnému užívání.
Oba muži si během svého pětidenního pobytu v domě vedli deník, kam zapisovali své dojmy a zážitky. Ty pak zveřejnili v deníku New York Times. Například v nich popisují nepravidelnost změn počasí i pohybů domu. Pochvalují si ovšem uklidňující účinky stavu, kdy je člověk v neustálém pohybu.
Zároveň byli až překvapeni, jak intenzívně v domě vnímali přítomnost jeden druhého, neboť věděli okamžitě doslova o každém kroku svého spolubydlícího.
Společný život v pohyblivém domě žádal po svých obyvatelích, aby se naučili společně koordinovat své pohyby. Tuto dovednost měli ale příležitost natrénovat už ve svých dvou předchozích projektech.
ReActor vznikl na zakázku Mezinárodního uměleckého centra Omi se sídlem v Ghentu, ve státě New York, jako součást jeho výstavy nazvané Wood: From structure to enclosure“ (velmi volně přeloženo jako Dřevo: Od struktury k uzavřenému objektu).
Je už pátým společným počinem obou mužů. Jejich předcházející díla se také velmi originálním způsobem zaměřovala na řešení obytného prostoru a kooperaci spolubydlících. Dosud však byla navrhována pro interiérové expozice.
Počin nazvaný Counterweight Roommate (Spolubydlící jako protizávaží) byl představen v roce 2011 na výstavě Scope v Bazileji, později si jej převzalo tamní Muzeum moderního umění a začlenilo jako trvalou součást své výstavy.
Oba umělci se seznámili v roce 2005 na Americké akademii v Římě. K jejich nejznámějším společným počinům patří projekt Counterweight Roommate (Spolubydlící jako protizávaží) z roku 2011, kde k sobě byli umělci přivázáni horolezeckým lanem na opačných stranách vertikálně orientované struktury, takže když jeden chtěl dolů, druhý musel vzhůru.
Další známé dílo z roku 2014 nese název In Orbit (V oběžné dráze) a silně připomíná kolečko pro křečky. Vnitřní a vnější povrch kruhu byl poset nábytkem, takže jeden z umělců „bydlel“ uvnitř kruhu a druhý na jeho vrchu. Kdykoli se chtěl jeden z nich dostat k jinému kusu nábytku, museli oba synchronizovaně pootočit kruhem.
Projekt In Orbit (V oběžné dráze) z roku 2014