Článek
"Národní divadlo, jedna z výsostných českých národních kulturních památek, by se měla během tří let obléci do nového hávu. To je dobrá zpráva," řekl ředitel Národního divadla (ND) Ondřej Černý.
Rekonstrukce fasády se plánuje už několik let. Předcházela jí oprava střechy, zábradlí a sousoší trig, což stálo 23,5 miliónu korun a skončila v roce 2008. Jednání o financování generální opravy s ministerstvem kultury začala před čtyřmi lety.
"Nyní jsme dostali pokyn, že peníze budou uvolněny," uvedl technicko-provozní ředitel ND Václav Pelouch.
Předpokládaná cena zakázky je 160 miliónů korun bez daně, cena bude jediným kritériem soutěže.
Zájemci mají poslat žádosti o účast v soutěži do 14. dubna, první etapa oprav by měla začít už letos. Smlouvu uzavře divadlo s jedním dodavatelem na všechny etapy opravy.
Při první etapě se bude opravovat severní fasáda divadla, tedy ta k Národní třídě, a vodorovné konstrukce stavby, tedy izolace všech balkónů a teras celé budovy. V roce 2011 se práce přeruší, protože je naplánovaná rekonstrukce tunelů pod nábřežím, které tvoří technické zázemí divadla, zajišťují například nasávání vzduchu.
Pokračovat se bude v roce 2012 opravou východní fasády, tedy té, která míří k Divadelní ulici a Nové scéně. V roce 2013 přijde na řadu jižní fasáda a nakonec v dalším roce západní fasáda, tedy ta k Vltavě.
Podle informací na serveru o veřejných zakázkách by se během rekonstrukce měly opravovat zejména plošné, plastické, zdobné a umělecké prvky z kamene, omítky a štuky, oplechované části fasády, fasádní výplně otvorů, mříže, sokly, terasy a balkóny. Při opravě by se také měly nově řešit novodobé prvky na fasádě - květinové truhlíky, nástěnky či nástěnná světla.
Stručně z historie národní památky
Jedna z nejznámějších staveb Prahy vznikla koncem 19. století, přičemž položení základního kamene se 16. května 1868 stalo velkou národní manifestací. Myšlenka vlastního českého divadla znamenala pro vlastence ztělesnění vůle po národní svébytnosti a samostatnosti. Původní budovu ve stylu novorenesance navrhl architekt Josef Zítek.
Dva měsíce po otevření v roce 1881 divadlo vyhořelo, Zítek se však na přestavbě odmítl podílet a práci převzal jeho žák Josef Schulz. Ten spojil budovu Národního divadla s Prozatímním divadlem a takzvaným Schulzovým domem. Respektoval Zítkovu architekturu a podařilo se mu spojit tři budovy různých autorů do stylové jednoty. Dne 18. listopadu 1883 se v Národním divadle znovu slavnostně zvedla opona.