Článek
Dotace ministerstva životního prostředí na vytápění domácností biomasou vyvolala značnou pozornost, ale také dohady. Vzduchem létají termíny jako fytomasa a dendromasa, jež běžná veřejnost nezná, takže co konkrétně představuje biomasa vhodná pro topení?
Biomasou vhodnou pro topení je jak fytomasa, tak dendromasa. Ačkoli se termín fytomasa obecně používá pro veškerou biomasu rostlinného původu, v užším smyslu pod ní rozumíme především stébelniny, traviny a energetické rostliny, zatímco pod dendromasou si můžeme představit dřevní hmotu, tzn. běžné dřeviny, křoviny nebo cíleně pěstované energetické dřeviny.
Pro topení v domácích kotlích na biomasu je používána dřevní hmota, zatímco u větších kotelen se spaluje buď biomasa rostlinného původu (např. sláma), nebo dřevní hmota (např. ve formě dřevní štěpky, pilin, apod.).
Většinu druhů fytomasy je nutné před využitím nejprve zpracovat. Jakým způsobem?
Tou nejběžnější úpravou pro využití v domácnostech je klasické řezání a štípání polenového dříví. Odpadní biomasa z prořezů se štěpkuje na kousky o velikosti 1–10 cm a toto palivo se následně používá ve speciálních automatických kotlích, které umožňují dodávku sypné hmoty do topeniště, nicméně pro domácnosti se tento typ paliva u nás příliš nevyužívá. Fytomasa vhodná ke spalování se musí samozřejmě vysušit, pro účinné spalování je nutné se dostat alespoň pod 20 % obsahu vlhkosti, což zpravidla znamená nechat dřevo přirozeně vyschnout jeden až dva roky venku.
Tomáš Matuška
V tomto směru jsou výhodná průmyslově vyráběná paliva, jako pelety (válečky o průměru okolo 6 mm) a brikety (kostky nebo válečky o rozměrech desítek cm) vyráběné lisováním za vysokých teplot a tlaků zaručující vlhkost pod 10 %.
Co činí biomasu ekologicky výhodnější ve srovnání s ostatními druhy paliva?
Je to především základní fakt, že energie biomasy není nic jiného než sluneční energie akumulovaná v rostlinách procesem fotosyntézy. Proti fosilním palivům jde o palivo obnovitelné ve velmi krátké době. Další ekologickou výhodou fytomasy a dendromasy je, že se v průběhu její tvorby v rostlinách ukládá určité množství uhlíku, které se následně procesem spalování uvolňuje ve formě oxidu uhličitého, tudíž uhlíkový cyklus je uzavřen.
Jen tak na okraj, fosilní paliva (uhlí, zemní plyn) jsou v podstatě rovněž biomasou, jenže je to biomasa, která odebrala uhlík z ovzduší někdy před milióny let a teď ho v procesu hoření naráz uvolní. Ale právě v té obrovské časové prodlevě je problém.
Jaké kotle jsou nejvhodnější pro spalování biomasy?
Biomasa má proti uhlí vysoký podíl prchavých látek, proto každý kotel pro účinné spalování biomasy by měl fungovat na principu zplynování, ať jde o kotle na kusové dřevo s ručním přikládáním, nebo automatické kotle na pelety. V praxi to znamená, že biomasa je v první fázi hoření za nedostatečného přístupu vzduchu v topeništi zahřívána pro uvolnění plynů a vyprodukované plyny bohaté na energii, především oxid uhelnatý, jsou následně spalovány za dostatečného přístupu vzduchu ve druhé tzv. spalovací komoře. Teplo ze spalin se pak odvádí teplovodním výměníkem z kotle. Základem je tedy dvojstupňové případně trojstupňové spalování.
Kotle na kusové dřevo jsou však obtížně regulovatelné, výkon se reguluje pouze přívodem vzduchu, což může vést k nedokonalému spalování, které se negativně promítá do snížení účinnosti a zároveň do zvýšení produkce nežádoucích emisí. Proto je nutné kotle s ručním přikládáním zásadně vybavovat akumulační nádrží, která umožňuje provoz kotle na jmenovitý výkon. Automatické kotle na pelety lze regulovat nejen přívodem vzduchu, ale především přívodem paliva, tedy šnekem, který podává palivo přímo do topeniště. Jejich regulační rozsah je podstatně vyšší a obecně není nutné je vybavovat akumulační nádrží. Účinnost kvalitních kotlů na biomasu je u kusového dřeva 80–85 % pro jmenovitý výkon, kvalitní kotle na pelety mají účinnost v rozmezí 85–88 %, a to v celém regulačním rozsahu.
Přestože spotřeba biomasy v posledních letech roste, zásluhu na tom má hlavně palivové dřevo. Dřevěné brikety, pelety ani štěpka se moc neujaly. V čem je problém, v jejich vyšší ceně?
Ano, cena pelet je ve srovnání s kusovým dřevem poměrně vysoká, na trhu zhruba dvojnásobná, nicméně samozřejmě záleží na tom, odkud bereme dřevo. Na druhé straně, srovnáme-li v současnosti náklady na vytápění peletami a zemním plynem, zjistíme, že vytápění peletami je nákladově zhruba na polovině nákladů za zemní plyn. Přitom komfort je v podstatě srovnatelný.
Dalším podstatným důvodem je skutečnost, že vlastní trh s peletami a briketami u nás zatím není rozvinutý, čeští výrobci pelet vyvážejí především do Rakouska a Německa za výhodnější cenu, než je cena na tuzemském trhu.
Menší zájem o tento druh paliva může spočívat také v tom, že kotle na pelety představují výrazně vyšší investiční náklad než kotle na kusové dřevo. Zatímco kotle na kusové dřevo se dají pořídit pohodlně do 50 tis. Kč, kotle na pelety se pohybují v cenách od 80 do 300 tis. Kč.
Jaké otázky by si měla běžná domácnost zodpovědět, než se rozhodne pro ekologické vytápění biomasou?
Především jakou částku peněz si může do změny vytápění dovolit investovat. Protože pak se rozhoduje mezi komfortním vytápěním kotlem na pelety s vyššími investičními a provozními náklady a mezi levnější variantou kotle na kusové dřevo, která ale znamená, že musím část volného času obětovat přípravě dřeva.
To zahrnuje jeho získání, dopravu a v neposlední řadě také prostor na sušení a uskladnění po dobu zhruba dvou let, než proschne na požadovaných maximálně 20 % vlhkosti. I pelety je ovšem nutné někde skladovat, avšak s menšími nároky na prostor. Nicméně rozhodnutí pro vytápění biomasou může být problém u mnoha současných novostaveb, které mnohdy nemají k dispozici ani technickou místnost natož možnost skladovacích prostor na palivo.
