Článek
Pravěké rondely mají kruhový nebo oválný tvar obvykle o průměru od 50 do 200 metrů. V neolitu se objevovaly v Podunají a odtud se šířily na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a nakonec až do Británie. Vnitřní prostor nebyl obýván. Nacházejí se v nich jámy (možná obětní) a pozůstatky pecí a ohnišť. Na funkci rondelů nemají vědci jednotný názor. Někteří si myslí, že sloužily ke kultovním účelům, jiní tvrdí, že měly význam vojenský nebo sloužily jako místa k obchodní výměně nebo ke společným pracím. Nejčastější je názor, že měly funkcí více. V Evropě je známo přes 100 rondelů.
Už ten první, který archeologové u Kolína prozkoumali loni a který měl průměr 214 metrů, byl podle Šumberové největším v Evropě. Plocha byla hrazená čtyřmi příkopy z nichž ten největší měl hloubku 4,5 a šířku 14 metrů. "Ten byl skutečně monumentální," dodala.
Největší rondel měl podle Šumberové průměr přes 230 metrů. Archeologové ho prozkoumali letos. Hrazený byl jen jedním příkopem o hloubce kolem dvou metrů. Zbylé dva rondely patří svými průměry 80 a 75 metrů mezi rondely střední kategorie.
Rondelů bylo v Česku objeveno více, ale menších. Nejblíže Kolínu jsou podle Šumberové rondely u Kutné Hory a Poděbrad. Nacházejí se také na okraji Prahy, kde byly prozkoumány rovněž při záchranných archeologických výzkumech.
Bohatě využívané lokality
Záchranný archeologický výzkum u Kolína začal loni v dubnu. V sezóně na něm pracovalo na 80 lidí. Archeologové prozkoumali desítky lokalit. Výzkumníci byli úspěšní téměř v celé trase obchvatu s výjimkou krátkého bezvodého území jihozápadně od města. Všechny zkoumané lokality byly využívány opakovaně během pravěku a některé i v raném středověku.
Zkoumána byla podle Šumberové sídliště z mladší i pozdní doby kamenné, starší, mladší a pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku. Budoucí silnice narušila i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší asi se 70 hroby patřilo lidu únětické kultury ze starší doby bronzové. Vyzvednuty musely být i hroby z několika dalších pravěkých období a raného středověku. Celkem 150 hrobů.
K významným objevům patří také zemnice (obydlí) z mladší doby železné (od poloviny 5. století před naším letopočtem po přelom letopočtu) a tři hroby s původně vydřevenými komorami ze starší doby železné (800 až 550 před naším letopočtem). Zemřelí byli do komorových hrobů uloženi s pohřební výbavou - desítkami keramických nádob, železnými noži i bronzovými ozdobami.
Nyní po ukončení terénních prací bude následovat etapa vyhodnocování výsledků výzkumu, například laboratorní zpracování a ošetření několika stovek tisíc nálezů, většinou keramických střepů, kostí či uhlíků, digitalizace plánů a proplavení několika tun odebraných vzorků výplní hrobů.
