Kdy hrozí úraz na schodech

Z pohledu tvaru a geometrie se sleduje zejména sklon, podchodná a průchodná výška a průchodná šířka. Sklon schodiště v bytových domech by měl být v rozmezí 25 – 35°. Za určitých podmínek může u rodinných domů či objektů pro rekreaci dosahovat sklonu až 41°.

Nejmenší průchodná šířka ramene schodiště je u rodinných domů 900 mm (u pomocných schodišť může klesnout až na 750 mm). U bytových domů má být nejméně 1100 mm, nepožadují-li požárně bezpečnostní předpisy více. Zábradlí může do průchodné šířky ramene zasahovat nejvýše 100 mm.

Nejmenší dovolená podchodná výška (délka svislice protínající spojnici hran stupňů a s ní vedenou rovnoběžku nejnižším místem výše uloženého ramene – na schématu h1) a nejmenší dovolená průchodná výška (kolmá vzdálenost mezi spojnicí hran stupňů a její rovnoběžkou vedenou nejnižším místem výše uloženého ramene – na schématu h2) se stanovuje podle schématu na obrázku.

Schodišťové stupně v jednom rameni musí mít shodnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku. Optimální výška stupně se pohybuje v rozmezí 150 – 180 mm. Šířka stupně (tzn. půdorysného průmětu hran schodiště) je nejméně 210 mm, přičemž šířka samotné stupnice (tzn. nášlapné plochy) musí být nejméně 250 mm.

Vztah mezi výškou (h) a šířkou (b) stupně by měl optimálně splňovat vzorec 2h + b = 630 [mm]. Tato hodnota přibližně odpovídá běžné délce kroku, tedy umožňuje pohodlnou chůzi po schodišti.

Počet výšek stupňů v jednom schodišťovém rameni musí být nejméně 3 a nejvýše 18, doporučuje se 16. Je-li třeba delší schodiště, vkládá se tzv. vložená podesta. U víceramenných schodišť je vhodné dodržet stejný počet stupňů v jednotlivých ramenech.

Stupnice schodiště musí být vodorovné, tj. bez podélného i příčného sklonu. Povrch prvního (tzv. nástupního) a posledního (tzv. výstupního) stupně v každém rameni musí být výrazně kontrastně rozeznatelný od povrchu ostatních stupňů a podest.

Dveře na podestách schodišť otevíravé do podesty nesmí v žádné poloze zužovat její minimální průchodnou šířku. Dveře otevíravé na druhou stranu od podesty musí mít bližší zárubeň půdorysně nejméně 350 mm od hrany změny výškové úrovně (hrany schodišťového stupně). Tyto požadavky neplatí pro podružná schodiště (např. do suterénu rodinných domů či v domech pro individuální rekreaci).

Schodiště u vstupů do domu musí mít přede dveřmi podestu o délce nejméně 600 mm. Pokud se vstupní dveře otevírají do podesty, pak musí být tato délka zajištěna před otevřeným křídlem těchto dveří.

Povrch a zvláště hrany schodiště nesmí být kluzké. Kluznost je vedle parametrů ovlivnitelných samotnými uživateli (parametry, čistota a vlhkost podrážek obuvi) zásadně ovlivněna součinitelem smykového tření povrchu nášlapné vrstvy.

V případě, že nášlapná vrstva podlahy není krytá před vlivy povětrnosti (např. terasy, balkóny, lodžie), musí dosáhnout požadované kluznosti při mokrém povrchu. Tento požadavek je vhodné uplatnit i v případech, kdy lze očekávat zanesení vody ze srážek do interiéru (např. chodby domů u vstupů s nekapacitními čistícími zónami apod.).

Je-li např. užito leštěné dlažby, dosahuje za suchého stavu součinitel smykového tření až 0,9, zatímco v mokrém stavu může být i menší než 0,3.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Petr Vencl, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení

Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.

U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.

Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.

Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.

Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).