Článek
První, a zároveň nejdůležitější je základní rozdělení výstav. Každou skupinu může pořádat jen určitý okruh pořadatelů a platí na nich trochu rozdílné výstavní řády. Na mezinárodních výstavní řád Mezinárodní kynologické unie FCI, na ostatních výstavní řád Českomoravské kynologické unie (ČMKU). Na každém typu výstavy jsou udělovány jen určité tituly.
Jak se výstavy dělí
Všechny výstavy jsou pořádány podle tzv. výstavního řádu ČMKU. Pouze mezinárodní výstavy spadají pod pravidla Mezinárodní kynologické federace FCI.
Světová výstava – nejprestižnější mezinárodní výstava, pořádaná každoročně v jednom ze členských států FCI. Jsou na ní udělovány stejné tituly jako na mezinárodní výstavě, jen s tím rozdílem, že k titulu CACIB jsou udělovány tituly „Světový vítěz”.
Evropská výstava – je takovou menší sestrou výstavy světové, pořádá se také každoročně. Tituly jsou stejné jako na výstavě světové, jen se neuděluje „světový”, ale „Evropský vítěz”.
„Získat od FCI pověření k pořádání světové nebo evropské výstavy psů všech plemen je pro každý stát velká čest,” říká členka sboru rozhodčích a tisková mluvčí ČMKU Vladimíra Tichá.
„Pomyslný boj o to, komu bude pořadatelství svěřeno, se vede několik let předem a dá se přirovnat ke snaze získat pořadatelství olympijských her. U nás se zatím konaly dvě světové výstavy v letech 1966 a 1990 a jedna výstava evropská v roce 2014,” upřesňuje.
Klubové výstavy mohou pořadatelé zorganizovat i na louce.
Mezinárodní výstava – každý stát si jich pořádá každoročně několik. Jsou na nich udělovány mezinárodně platné tituly.
Národní výstava – je jich několik ročně a udělují se na nich celostátně platné tituly.
Krajská, oblastní výstava – regionální výstavy s udělováním pouze symbolických regionálních titulů (krajský, resp. oblastní vítěz).
Velkému zájmu diváků se těší výstavy, kde psi předvádějí mladí chovatelé. V těchto kategoriích se nehodnotí pouze vzhled psa, ale také spolupráce dítěte s ním a další aspekty.
Klubová, speciální výstava – pořádají je jednotlivé chovatelské kluby a jsou na nich vystavováni pouze psi jednoho nebo více plemen sdružených v pořadatelském klubu. Tyto výstavy a tituly na nich udělené by měly být z chovatelského hlediska těmi nejprestižnějšími.
Výstavní třídy
Už při podání přihlášky na výstavu je potřeba psa zapsat do správné výstavní třídy. Ty se rozdělují především podle pohlaví, podle věku a popřípadě dosažených titulů nebo pracovních ocenění.
| Povinně jsou vypisovány na všech výstavách tyto třídy: |
|---|
| Třída mladých: věk 9-18 měsíců |
| Mezitřída: věk 15-24 měsíců |
| Otevřená třída: minimálně 15 měsíců |
| Pracovní třída: minimálně 15 měsíců a složené předepsané zkoušky pracovní nebo sportovní |
| Třída šampionů: minimálně 15 měsíců a držitel titulu šampion krásy (národní nebo mezinárodní) |
| Třída veteránů: nad 8 let |
Kromě toho mohou organizátoři vypsat i další třídy, jako je třída štěňat (4-6 měsíců), třída dorostu (6 - 9 měsíců), třída čestná (od 15 měsíců a titul vítěze nebo šampiona) a třída mimo konkurenci (od 15 měsíců, nezadává se známka ani tituly).
Před výstavou je dobré si zjistit, jaké zkoušky, popř. jaké tituly jsou potřeba pro třídu pracovní resp. šampionů, protože požadavky se občas mění, jak přibývají nové psí sporty a tituly.
Hodnocení
Na výstavách se uděluje především tzv. známka. Tedy ohodnocení souladu psa se standardem. Je to podobné jako ve škole – výborná (V), velmi dobrá (VD), dobrá (D), dostatečná (dost) a diskvalifikace, popřípadě známka nehodnocen. U tříd štěňat a dorostu se udělují pouze známky velmi nadějný (VN) a nadějný (N) vzhledem k tomu, že mladí psíci ještě nejsou dorostlí, a tedy posuzovat plně jejich soulad se standardem plemene prakticky není možné.
„Kolem hodnocení je už dlouhou dobu hodně diskuzí. Každá známka má přesnou definici ve výstavním řádu, ale rozhodčí až moc často udělují psům známky lepší, než by měli dostat,” stěžuje si Petr Radovský, chovatel kolií.
Výstav se účastní například i asistenční psi pro nevidomé.
Proto se ve výsledcích z výstav nejčastěji setkáte se známkami výborný a velmi dobrý, u té druhé už jsou někteří majitelé psů velice rozladěni.
A to i přesto, že podle znění výstavního řádu tuto známku dostává pes, který „...má typické vlastnosti svého plemene, vyvážené proporce a je v dobré kondici. Prominou se mu drobné vady, nikoli však vady morfologické. Toto ocenění může být uděleno jen prvotřídnímu jedinci”.
Rozhodčí kromě hodnocení v jednotlivých třídách určuje také pořadí, většinou na prvních čtyřech místech.
Udělované tituly
V těch se většina laiků, a upřímně řečeno i mnoho kynologů, moc nevyzná. Přitom je to poměrně jednoduché. Výstavní tituly mohou získat výhradně psi a feny, kteří se umístí při hodnocení na prvním místě, popř. na místě druhém, kteří získali hodnocení výborný.
Žádný z titulů není nárokový a měl by se udělovat pouze skutečně výjimečným psům a fenám. Bohužel, podobně jako u hodnocení, se často majitelé psů setkávají na výstavách s tím, že rozhodčí dává tituly automaticky a tím samozřejmě snižuje jejich hodnotu obecně.
Pes, který se účastní pravidelně výstav a má na to předpoklady, může získat spoustu ocenění.
| Tituly zadávané v rámci posouzení každého plemene psů zvlášť: |
|---|
| CAC – čekatel na titul národní šampion krásy |
| CAJC – čekatel na titul juniorského šampiona krásy |
| CACIB – čekatel na titul mezinárodní šampion krásy |
| BOS – nejlepší pes nebo fena opačného pohlaví, než je BOB |
| BOB – vítěz plemene |
| NV - národní vítěz |
| KV - klubový vítěz |
| VSV - vítěz speciální výstavy |
Tituly res. CAC a res. CACIB jsou obvykle největší neznámou pro majitele psů. Získávají je pouze psi a feny, kteří se umístí v rámci své třídy na výstavě jako druzí a mají hodnocení výborný. Za normálních okolností jsou to tituly bez praktického dopadu.
Pouze v případě, že pes nebo fena na prvním místě (tedy dostane titul CAC nebo CACIB) už je držitelem titulu juniorského, národního nebo mezinárodního šampiona, pak tento titul s přívlastkem res. slouží jako by byl udělen plný titul.
Pro získání titulu šampiona je potřebné nasbírat určitý počet CACIBů (pro mezinárodního šampiona), CACů (pro národního šampiona) resp. CAJCů (pro juniorského šampiona). Kromě toho mají jednotlivá plemena ještě další podmínky, např. složení určitých zkoušek apod.
U oblastních a krajských výstav se zadávají místo CACIB tituly oblastní nebo krajský vítěz. Další tituly získávají psi v konkurenci ostatních plemen v tzv. čestném kruhu. Sem nastupují pouze ti, kteří zvítězili ve svém plemeni.
BIG popř. BOG – vítěz skupiny (např. skupina ohařů, ovčáckých psů apod., celkem je 10 skupin + skupina zatím mezinárodně neuznaných plemen
BOD - vítěz dne (pokud je výstava vícedenní), nastupují všichni držitelé titulu BIG (BOG)
BIS – vítěz výstavy (u vícedenních nastupují všichni s titulem BOD, u jednodenních BIG)
Soutěže a jejich tituly
Výstavy psů ještě ozvláštňují různé nepovinné soutěže, kde se také objevují různé tituly. Především jsou to soutěže o nejlepší mladé psy, kteří zvítězili ve třídě mladých. Jejich tituly jsou stejné jako u psů dospělých, jen s přidaným písmenem „J”, tedy JBIG, JBOD, JBIS.
Další soutěží může být soutěž o nejlepšího veterána, kde se utkávají vítězové třid veteránů.
Některým psům výstavy tzv. nesednou, mnozí si je ale velmi užívají a pozornost publika je upřímně těší.
Pravidelně pořádanou soutěží je junior handling nebo srozumitelněji řečeno Soutěž mladých vystavovatelů. Je to soutěž pro děti a mládež ve věku 9-17 let. Mladí psovodi předvádějí svého psa a hodnotí se vše od způsobu předvedení až třeba po oblečení psovoda. Tyto soutěže jsou divácky velice oblíbené.
„Soutěž mladých vystavovatelů posuzuji moc ráda. Ono v ní nejde jen o umění předvést psa, ale hlavně o vztah dítěte a psa, a ten bývá vynikající,” vysvětluje Vladimíra Tichá.
„Rozhodčí se dětí na leccos ptá a velmi často pak zjistí, že dítě, které má ve škole problémy s projevem, o svém čtyřnohém příteli hovoří plynule a rádo,” dodává.
| Výstavy psů očima rozhodčí Vladimíry Tiché |
|---|
| Občas slýchám, že výstavy jsou trápením psů a že by se neměly pořádat. Opravdu existují psi, kterým výstavy „nesedí“. Takový pes se špatně ukazuje, nemívá šanci na slušné ocenění a na dalších výstavách jej už nepotkáme. Velké množství psů to ale vnímá jinak. Těší je potlesk diváků a těší je ukazovat se v celé své kráse. Chovají se prostě jako čtyřnohé modelky. Takový úspěšný pes (nebo fenka) je neskutečně smutný, když zestárne a majitel začíná jezdit na výstavy s mladším kolegou. Proto můžeme na výstavách potkat starší a nevystavované psy. Na otázku: „Proč ho nenecháte doma?“ pak vystavovatel odpovídá: „A víte, jak doma truchlí?“ |
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
