Článek
I když přiznává, že manuální zručnost není až tak jeho předností, což dokládá ukázkou jizvy od sekery na své holeni. „Dříví sekám rád, ale stalo se.“ Chatařit jezdí ke Kostelci nad Černými Lesy.
„Je tam krásná rokle, kam rád chodím se stativem fotit. Třeba ráno v pět, když se tam prodírá sluníčko. Je to docela náročný terén, a když jsem jednou vystoupal zpátky, tak se mi dolů skutálela sluneční clona. Chvíli jsem přemýšlel, kolik stála, a pak pro ni zase sestoupal…“ usmívá se šestašedesátiletý Vašek Vašák a hned se mu vybavuje i vzpomínka, když byl před lety přizván jako fotograf Jankem Ledeckým na cestu za novým videoklipem – natáčel se na Kostarice.
„Byla to neskutečná jízda trvající měsíc a dodnes na ni oba vzpomínáme. Dnes jsem ale opravdu stále raději tady v bytě nebo na chatě. Ze všeho nejméně se považuji právě za fotografa, ale o to větší radost mám, když mi někde moji fotku otisknou,“ konstatuje při komentování svých fotokrajinek na stěně obývacího pokoje karlínského bytu.
Uprostřed těch z exotického světa (s Klubem Amfora projel kus zeměkoule, což popisuje i ve své knize Pouť za černým Kristem pěti světadíly), si v ničem nezadá lesní bystřina nafocená právě nedaleko chaty.
Karlín je in
Jako dlouholetý pražský karlínský patriot s radostí sleduje, jak se po povodních tato čtvrť vylepšuje a rozvíjí i umocňuje originální atmosféru. Kvituje i proměnu nedaleké – hlučné – hospody na cukrárnu. Méně už jej těší, že v místě bývalé fabričky za stoletou, secesní školou má vyrůst prosklený věžák, jehož růst nad okolní střechy zjevně nezastavila ani protestní petice obyvatel.
Radost z toho, že v bývalém továrním dvoře se kolemjdoucím zjevila do té doby pohledům skrytá barokní kaplička, dlouho nevydržela.
„Bydlím tu od osmdesátých let. S Maruškou jsme patnáct let a v tomto bytě jsme spolu osm let. Zažili jsme tu i povodně a hlavně období po nich, kdy ulice byly plné uhynulých zvířat i střepů, takže byl problém jít i psa vyvenčit. Ale myslím, že většina Karlíňáků jsou patrioti.“
Kozorohovy rohy pracovny
Autor nejednoho hitu popových hvězd začínal jako elektrotechnický projektant a na svém kontě má i práci na trase Metra C! A také pracoval na celkové elektrifikaci nádraží Valašské Meziříčí! A pak zvítězila muzika.
„Vystudoval jsem skladbu – s Jardou Uhlířem jsme seděli v jedné lavici a dva ročníky nad námi studoval Petr Janda a další. Moc pěkné období, kdy jsem studoval na skladatele a na zpěváka, čemuž jsem se pak i dlouho věnoval… Jsem Kozoroh – pracovité znamení, tak jednoduché to je,“ usmívá se Václav, který během své kariéry dělal i kapelníka ve skupině Milana Knížáka Aktual.
„Dokud jsem se nerozhodl odejít. Byla to náročná spolupráce…“ Z poslední doby jej hřeje úspěch jeho hudby k americkým filmům režiséra Taylora Haydena. Spolupracovali po internetu.
V prostorném bytě s vysokými stropy má Václav Vašák jednu místnost vyhrazenu jako svoji pracovnu: v jednom rohu počítač na psaní, ve druhém rohu klávesy na hraní, ve třetím koutu kanape a ve čtvrtém knihovna – archiv. Tak trochu něco mezi Náprstkovým muzeem a pánskou síní slávy.
Pozoruhodným originálem bytu po celkové rekonstrukci je i podlouhlá koupelna s oknem, do které se vstupuje buď přímo z ložnice, nebo z kuchyně. Do té se pohodlně vejde i velký jídelní stůl („Moje žena je perfektní kuchařka.“), na který shlíží ze stěny portrét babičky našeho hostitele. Pohoda je tak pod přívětivým dohledem.
Dost bylo cestování
„Nic mi tu nechybí. Mám tady Marušku, fajn ženskou, a to hovoří za vše. Jako dítě byla v dětském Dismanově rozhlasovém souboru a pak tam po létech zůstala i jako vedoucí.“
Cit pro zařízení interiéru a představivost má, jak Vašek Vašák přiznává, hlavně naše hostitelka. „Má cit pro detail, má mnoho talentů a všechno tady jsou její nápady, dokonce mi radila i v tom, jak si mám zařídit svůj pokoj, ale to už jsem se tzv. vzepřel,“ usmívá se čestný občan města Asuncioun – hlavního města Paraguaye, kde byl jako fotograf, hráč a zpěvák Amfory. „Tenkrát jsme finančně podpořili jedno z jejich posvátných jezer, které potřebovali vyčistit.“
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Hezké vzpomínky, ale jak nám Vašek přiznal – nejraději je doma. Může tu chytat lelky a pak je knižně vydat ve sbírce fejetonů. Inu Kozoroh.