Článek
Zkušenosti se tu odrážejí na každém rohu (i kulatém). Potatil se i syn Martin, který žije nedaleko ve funkcionalistické vile po dědovi architektovi, a pracuje s tátou.
Pozemek v zelené obci Ráby u Pardubic, ozdobené Kunětickou horou, si mohl před lety Josef Macas vybrat jako odměnu za zpracování rozvojového plánu obce.
Klan a plán
„Už od sedmdesátých let jsem mohl, jako člen Architektonické služby a Českého fondu výtvarných umění, dělat na volné noze, i když jsem byl zaměstnaný ve Stavoprojektu v Pardubicích,“ vzpomíná rodák z Pardubic, který se podílel i na zásadní přestavbě Litvínova.
„Některé stavby tam dodnes fungují, některé jsou v zoufalém stavu a likvidují se. Nemají náplň, nejsou tam pracovní příležitosti a to souvisí i s bydlením.“
Architekt Josef Macas
Stavby ateliéru Josefa Macase, nejen rodinných a bytových domů, jsou rozesety po celé republice, ale i na Peloponésu a v Německu. Ne náhodou nyní syn a otec pracují na projektu zimního stadionu - oba hrávali v Pardubicích a v Brně hokej.
„Ještě za socialismu jsem pracoval na projektech pro pardubickou banku a ministerstvo spravedlnosti. Ty mi umožnily už tenkrát jezdit učit se na západ.“
Členitá stavba poskytuje pohodlné bydlení i zázemí pro architektonickou kancelář. Mám rád, když je v domě hodně světla, ale to znamená, že musí být ve stěnách velké díry. Důkazem jsou i okolní domy, které jsem většinou také projektoval.
Dcera Pavla, hlavní architekt města Pardubic, studovala architekturu v Brně, v Anglii a v Belgii.
„Můj bratr a synovec jsou architekti, můj táta byl architekt, měl dva bratry a ti byli stavaři. Děda, padl v první světové válce, byl řezbář. Moji bratranci jsou také stavaři…“
Jednací salonek v přízemí je s kancelářemi v patře propojen točitým schodištěm.
Zdi kolem stolu
Dům stojící od roku 1995 se nachází v ochranném pásmu Kunětické hory, národní kulturní památky, takže byl limitován i sklon střechy. Přesto je osobitý.
Ložnice má i úzké dlouhé basilikální okno u stropu pro pohled na hrad Kunětické hory, garáž s technickým zázemím je pod úrovní členité zahrady.
Nad jídelním stolem je ve vysokém stropu kulaté střešní okno přivádějící světlo do centra domu a poskytující zajímavé pohledy na putující oblaka a letadla.
Na úrovni jídelny je kuchyň, do klidové - obývací části se sestupuje po třech schodech, odtud je vstup na zahradu už bezbariérový.
Velký, kulatý komín je společný pro vnitřní i vnější krb. Ze středu domu se přichází do klidové části ložnic a pokojů. Obývací pokoj je na úrovni zahrady, zatímco do jídelny s kuchyní a přípravnou se vstupuje z obou stran po vyrovnávacích schodech.
„Základní myšlenku domu vtiskla manželka - byl to právě jídelní kulatý stůl ve středu domu, kolem kterého se bude vše točit. Zabodli jsme kružítko do středu, udělali kruh a přidali k tomu ostatní místnosti,“ usmívá se při vzpomínce na začátek projektování rodinného domu Josef Macas, který je navíc vyučený zedník a obkladač.
Kulatý stůl i kulaté střešní velkorozměrové okno jsou doslovným centrem domu i života v něm.
„Někteří moji tehdejší spolužáci dnes mají stavební firmy, takže náš ateliér včetně dcery Pavly dům projektoval a oni jej realizovali. Bydleli jsme do té doby v Pardubicích Trnové. V domě, který v třiatřicátém roce projektoval a realizoval můj táta. Parcelu v Rábech jsme získali v roce 1975.“
Na rovinu o střechách
Josef Macas říká, že má v genech po tátovi upřednostňování rovných střech a funkcionalismus.
„Bohužel ne všude jsou tyto prvky použitelné. I když s dnešními možnostmi jsou bez technologických problémů. Preferuji i bezbariérovost,“ konstatuje bývalý hokejista, který si pořád ještě každý den vyjede na kole na Kunětickou horu.
Přízemí je z velké, i když členité části jeden velký obytný prostor.
„Tělo bylo zvyklé sportovat, a když se každý den nezapotím, nejsem ve své kůži. Každý je disponovaný jinak. Bezbariérovost v domě není jen věc pro stáří. Důležitá je pro celý život, od mládí. Proč stavět s bariérami, když to není nutné. Rodinné domy mohou být přízemní, jednopodlažní, bez schodů.
Poslední dobou mě trápí, kolik komplikovaných a mnohdy i nehezkých staveb vzniká. Často neobstojí ani ve srovnání s funkcionalistickými vilkami s rovnými střechami ze sedmdesátých a osmdesátých let.“
Místnost s krbem je při tomto pohledu téměř zimní zahradou.
Architekt Josef Macas jich v té době několik vyprojektoval a jejich nadčasovost potvrzují i webové stránky ateliéru.
„Dnes se rovné střechy domů těžko prosazují, hlavně přes zaklínadlo většiny územních plánů ,dům vesnického charakteru‘. Přitom půdy dnes už nemají funkci.“
Oboustranný krb v obyváku a na terase.
Oáza navzdory předpisům
V první chvíli návštěvy si člověk u lesa pod Kunětickou horou ani neuvědomí, proč se tu cítí tak nějak jinak a dobře.
Ale: Parcely nemají klasické ploty, asfaltová ulice je bez chodníku, jen s bezbariérovým pruhem z jiného materiálu. To vše přispívá (i když to bylo díky konzervativnosti legislativy i úředníků těžké prosadit i pro architekta) k tomu, že si zde připadáte jako v rekreační zóně.
Atypicky členitá je i pracovna s knihovnou.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
