Článek
Během probíhajících radostí a strastí kolem stavby stačila psát i deník a nedávno vyšla její kniha Domov pro tělo i duši - průvodce stavbou vlastního domu s obrazy emocí a tvořením pro radost.
A jak ještě k titulu dodává - jde o pohled amatérky, která prakticky sama staví dům a zároveň hledá vnitřní sílu, víru v sebe samu a doufá v dobrý konec.
Srdeční záležitost
Kiara při psaní propojila i své životní a profesní zkušenosti, které se klenou od marketingových pozic inženýrky ekonomie nebo i manažerky Linky bezpečí k pravidelným příspěvkům například do časopisu Regenerace až po cvičení jógy i sebeobrany a předávání pozitivní energie.
„Do základové desky jsem uložila krystaly kvůli dobré energii a v podkroví mám na podlaze malou pyramidu. Asi to funguje,“ konstatuje s úsměvem po dvou letech obývání útulného domečku plného pozitivních předmětů i atmosféry.
„Rozhodovala jsem se srdcem,“ dodává a nemyslí tím jen, že opustila svět reklamy (jak říká klasik: svět navoněné zdechliny), ale i pražský rodinný dům, kde žila široká rodina a ne zrovna, vzhledem k okolnostem, úplně spokojeně. Maminka ji dodnes za rozhodnutí postavit si po padesátce vlastní domov nepochválila.
„V době, kdy jsem se začala více zabývat duchovním životem, mi moje jméno Renáta Vargová přišlo takové tvrdé a neharmonické, tak jsem si přidala Kiaru. Je to moje oficiální druhé křestní jméno, na matrice mi vystavili nový rodný list, kde je uvedené a mám ho na všech dokladech,“ dodává naše hostitelka nebojící se změn a vlastních cest.
„Počkala jsem, až synové dospějí a budu moci prohlásit: mama hotel končí. A synové i se svými přítelkyněmi ke mně rádi jezdí a hodně mi tu také pomohli. Tady jsem teď nejšťastnější, ale to neznamená, že bych se za nějaký čas neodhodlala k další změně. Třeba odjedu na delší dobu někam do teplých krajin… Ale v Praze už bydlet nemohu a nechci.“
Stavební souboje
Domek si sama i nakreslila a během jeho výstavby se snažila být co nejčastěji při tom.
„I když jsem bydlela nedaleko v pronajatém bytě, přespávala jsem na zahradě i ve stanu. Ale co vše dokázali řemeslníci udělat nekvalitně, mě několikrát opravdu překvapilo. Ani komunikace se stavbyvedoucím pro mne nebyla vždy příjemná. Zejména když se ze mne snažil arogantně udělat tu, která tomu nerozumí. Ale při kolaudaci komína se zjistilo, že i ten je třeba opravit. Když jsem viděla, jak odevzdali hrubou stavbu, už mi bylo jasné, že na dodělání interiéru je nemohu pustit. Záleží mi na každém detailu.
Pracovala jsem na různých místech, ale vždy byl každý za svoji práci odpovědný. Co si kolikrát dovolí stavební firmy, je neuvěřitelné. (Obklad stropu přišroubovali do zateplovací vaty, vruty na palubkách ve štítě jsou každý v jiné výšce…)
Nakonec se vše podařilo a nic mi tu nechybí. Funguje i solární panel na střeše. Krbová kamna jsem, jako poučený laik, nechala později doplnit o kachlové obložení. Průduchy ve stropě vytopí i podkroví.“
Vidím tě, slyším tě
Renáta Kiara Vargová si sama poslední roky nejednou kladla otázku, kým a čím vším vlastně je. Až si sestavila vlastní, mírně esoterickou, „definici“.
„Zjistila jsem, že jsem vlastně duše, která má tělo. A ta duše poznává, že má svoje možnosti a naladění. Je v nějaké interakci s ostatními lidmi a žije tak, aby se cítila šťastná a zároveň inspirovala ostatní lidi. To, že jsem si k tomu přišla, mě nepřestává dojímat.
To poznání poslání přišlo, když mi zemřel táta - po jeho mnohaletých problémech s depresemi, léky a alkoholem. Bylo mi čtyřicet. A pochopila jsem, kudy se ubírat nechci. Cesta je přes to srdce.
Měla jsem možnost profesně poznat oba extrémy a do světa ostrých loktů se už vracet nechci, i když by to asi šlo. Ke všemu musí člověk dospět postupně. Pomohly mi i různé semináře a kurzy. Když mě něco osloví a pomůže, tak o tom napíši pro ostatní. Nejde mi o to dělat si sebereklamu, ale reklamu tomu poznání. Přitom nejsem certifikovaná lektorka, ale mám tady často i návštěvy, kdy lidi chtějí jenom vyslechnout - vidím tě, slyším tě.“
Dobré směrování
Když někomu dělá základní astrologické kolečko, tak nikomu neříká, co ho čeká, ale upozorní ho na to, kde má pro sebe hledat lepší věci. „Jenom nasměruji…,“ konstatuje Kiara.
„Tím, že jsem si prošla životem i s nepříjemnými okolnostmi, tak si tady v tom zimním tichu a v přírodě připadám jako v oáze a projevuji obrovský vděk, že jsem to dokázala a mohu si vše užít. Trávím tady hodně času a často pracuji a píši doma,“ pochvaluje si optimistická paní Kiara, která se nebojí ponořit do mystéria a ještě připomíná: jaké si to uděláš, takové to máš. „Když budeme na vše nadávat, bude vše špatné.“
Může se vám hodit na Firmy.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.