Světlana Nálepková si na chalupě užívá soukromí i krásné výhledy

Zpěvačka a herečka, ale i propagátorka cvičení duše se sem do klidu vrací už patnáct let. Venkovské stavení s kamenným zápražím a zídkou je pro ni ostrovem klidu. Tedy poslední roky. Jako nový osídlenec tu zažívala čilý stavební ruch.

Poslední dobou tady s úspěchem zvládá i roli babičky, protože dcera Josefína – Pepča s rodinou obývá podkroví dlouhého stavení. A také našla zalíbení v soužití s přírodou. Upřednostňuje koně. I když už má vystudovanou Akademii výtvarných umění, i ona zvolila místo Starého Města pražského život na malé vesnici.

Obě tady společně pořádají duchovní semináře s jógou a úvodem do meditace i práci s emocemi – autoregresní trénink a Pepča se soustředí na koněm vedenou terapii.

„Je to práce ze země. Lidé stojí v kruhu kolem koně a on vám zrcadlí vaše vlastnosti a emoce.

Nelituji, že jsem se z Prahy odstěhovala. Když sem přijedu, je to vždycky pro mě úplná terapie a relax. Samozřejmě se mi vždycky starosti a stresy z hlavy vytěsnit nedaří, ale jsem tu rozhodně spokojená. Za diváky jezdím po celé republice a do Prahy je to kousek.“

Středem obytného přízemí je kachlíková pec, na které se dá i ležet, a kousek od zápraží je to na zahradě pergola s pohodlným posezením. I nové role se zde, pod dohledem dvou psů, dobře učí.

Světlana Nálepková už dvanáctou sezónu hraje komorní muzikál Milovat k smrti o Edith Piaf a nedávno měla premiéru Frida Kahlo – kabaret života o mexické malířce a aktivistce. S živým orchestrem.

„Pojmenovali jsme to kabaret života, aby to nebyla jen tragédie, nechybí nadsázka a humor. A po šesti šansonových a swingových deskách jsem si udělala novou radost a vydala cédéčko Mantra 9 – nazpívané hinduistické a buddhistické mantry, které jsme vybrali s Jiřím Toufarem a on je zhudebnil. Spíš tak pro sebe jsem si obohatila dosavadní žánry a jsem ráda, že ze strany podobně založených posluchačů na duchovní cestě je o to docela zájem. Dá se u toho meditovat, relaxovat i cvičit ve studiích.“

Cesty do Prahy budou pro Světlanu během prázdnin a po nich ještě častější, protože ji čeká říjnová premiéra muzikálu v karlínském divadle Sestra v akci. Nezastírá, že je to pro ni po letech zajímavý návrat na tuto velkou scénu.

„A do toho ještě musím být trochu babička. Je ale pravda a musím přiznat, že nejsem příliš spolehlivá na to, abych měla pravidelné hlídací dny.“

Partner Světlany Nálepkové je také často na cestách, pracuje pro americkou cestovní kancelář, tudíž naše hostitelka, mající zálibu i ve výpravách do dalekých zemí, má tipy z první ruky.

„Cestování máme opravdu rádi oba. Dřív jsem bývala já ten plánovač, který projížděl internety, a teď to mám tak, že jeho to baví a umí se v tom opravdu orientovat, takže plánuje on a mně to tak vyhovuje,“ usmívá se Světlana, těšící se i na „výpravy“ po vlastní zahradě.

„Jakmile se udělá hezky, tak tady žijeme venku. Postavila jsem si ve vzdálenějším koutu zahrady i jakousi meditárnu, kde každé ráno cvičím.“

Z pódia je výhled na řeku v údolí snad ještě impozantnější než z oken domu.

Hned u zápraží je už delší dobu do mírného svahu zapuštěna prostorná pergola s dvěma vyzděnými stěnami – letní kuchyně, kde lze zcela jistě pohodlně přežít i v dešti a za větrného počasí.

Ovšem ten největší stavební projekt má naše hostitelka zatím v hlavě i na papíře, dcera zase uvažuje o přeměně stodoly vedle domu na výtvarný ateliér.

„Kdyby to ale mělo být příliš nákladné, tak si raději a snadněji pronajme prostory v Berouně.“

Vize o dřevostavbě v zadní části zahrady, kde by bylo v podkroví ubytování a dole společná místnost k seminářům, nabírá přesnějších rozměrů a naše hostitelka se tady určitě ještě hodně dlouho nudit nebude!