Článek
Příznačné bylo, že k povídání jsme se sešli v kavárně, protože její rodinné bydlení v krčské vile právě prochází celkovou rekonstrukcí. Ale zase kousek od nově otevřeného butiku s dětským oblečením, dalším to projektem paní Dity. „Značkové zboží pro malé děti se mi zdálo jako mezera na trhu. Samozřejmě jsem ten nápad dostala až na mateřské,“ usmívá se ve stínu stromu ve dvoraně pražského Slovanského domu.
I bytový dům (nebo viladům) může být originální a přitom funkční i útulný. „Jsou dané tzv. odstupové vzdálenosti. Když si někdo koupí byt s tím, že bude mít okna do zahrady, neměl by tam vyrůst za tři roky další dům, pak byt nelze prodat ani se ztrátou.“
Mladí a šetřící
„Před časem mi v pozici marketingové ředitelky vadilo, že nemáme vzorový byt, který by klienta navnadil. Ne každý si umí při pohledu na bílé zdi představit útulné a hezké bydlení.
Tak jsme si nechali od renomovaného studia udělat návrh, ale já jsem s ním nebyla spokojená. Nerespektoval uvažování našich klientů a naše je o osobním přístupu se znalostí představ příštích majitelů bytů. V našem případě to jsou možná z osmdesáti procent vysokoškolsky vzdělaní, mladí lidé, kteří si byty pořizují na hypotéku. Téměř nemáme klienty, kteří platí hotově. Bývají čerstvě po sňatku a plánují rodinu. Tak si našli hezké bydlení, mají třeba i dobrou práci v Praze, ale počítají každou korunu a na nějaké luxusní značkové zařízení interiéru už nemají.“
A protože firma nabízí i dovybavení bytů, naučila se oslovovat menší výrobce. Ze severu i z jihu Čech. „Nejdeme přes pět kroků, což vše prodlužuje i prodražuje, ale spolupracujeme rovnou s osvědčenými výrobci, kteří jsou sami sobě vedoucími, majiteli dílny… Dokážou třeba koženou sedací soupravu udělat ve srovnatelné kvalitě se zahraničními značkovými výrobci, ale v nepoměrně nižší ceně. Takže máme partnery mezi podlaháři, výrobci kuchyní…“
Srovnání přes hranice
Česká firma staví byty v Praze, ale nedávno realizovala čtyři bytové domy i v Německu. Pro velký úspěch v podnikání si firma mohla před šesti lety dovolit i zakoupit secesní vilu v obci kousek od Garmisch Partenkirchenu. „Říkáme tomu zotavovna ROH pro zaměstnance,“ směje se činorodá manažerka. „Jsou tam čtyři pokoje a my tam máme i zázemí pro rodinu. Pobyt v Alpách myslím potěší i naše partnery.
Samotnou mě to do hor pořád táhne, protože jsem sportovala odmalička. Osm let jsem byla v reprezentaci - většinou crossy, běhy do vrchu, než jsem se zranila. Pořád v přírodě, v horách, právě i v Alpách. Potom jsem si musela najít jiný smysl života,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletá Dita. „Všechno je o nervy, ale práce s dětmi je opravdu odpovědnost.“ V novém oboru - při zařizování bydlení pro jiné - se musela zorientovat i v podmínkách, v jakých se pohybují lidé z různých společenských vrstev. Srovnání s Německem se nabízelo i hodilo.
„Když se v Bavorsku něco dohodne, tak to naprosto platí. Objednáte-li cihly, tak vám je přivezou a pod poslední cihlu strčí fakturu na čtyřicet tisíc euro - splatnost čtrnáct dní. Tady? Když něco nezálohujete, tak vám to nedovezou. Samozřejmě i tam se na stavbách dělají chyby, ale nikdy v tom nejsou nějaké postranní úmysly nebo korupční jednání. Máme tam takové zkušenosti a také se tam radostněji žije. Prostě vyspělý ekonomický systém, s kterým přichází i ta mentalita.
Naše společnost je nyní poznamenána i tím, že se po roce 1989 objevilo hodně lidí, kteří přišli snadno k penězům.“ Ale Dita Hebelková prý i ve svém obchodě staví na drobné mravenčí práci, kterou lze vytvořit něco stabilního, a pořád věří, že člověk ocení osobní péči a kontakt.
Vazby se sousedy
„Můj manžel a majitel firmy žil v Německu přes třicet let, a když se sem vrátil s ekonomicko-stavebním vzděláním, tak mohl opravdu srovnávat. A v porovnání s německým stavitelstvím mu stará panelová výstavba i ta rychlá porevoluční výstavba - paneláků z cihel - přišla jako hrůza.
Jde nám o příjemné a vzdušné bydlení. Nároky na estetično se různí, liší se i to, za jakým účelem si někdo byt pořizuje. Když jde člověk do pronájmu, využívá nabídky různých nábytkových center. Ale když už si někdo zařizuje byt jako celoživotní klícku, tak se snaží o co nejlepší zařízení. Už i u nás stále více lidí volí nábytek vyrobený na míru.“
Záměrně nabízí v jednom objektu různé byty. Od 1+kk až po byty o ploše 120 m2.
„I když si klienty nevybíráme, tak v naší výstavbě automaticky vzniká zdravá sociální struktura. Od studentů (kterým na byt přispějí třeba i rodiče) až po starší lidi (kterým už stačí menší byt) i rodinu s třemi dětmi.
Nestavíme unylé byty pro jednu skupinu lidí. Vytváříme i malé nebytové jednotky, kde může být například večerka nebo butik, kadeřnictví. Tak, aby šlo o příjemné bydlení, kde se udržují sociální vazby mezi sousedy.
Podobně jsou dnes například projektovány, jak jsem viděla, satelity ve Spojených státech. A ne jako u nás, když si lidi postaví dům za třicet miliónů, jsou tam zoufalí, rozvedou se a pak nemohou dům prodat ani pod cenou, protože na takové místo už v současnosti nikdo nechce. Takových případů je dnes hodně.“
Na svém bez stresu
„Po letech jsme mohli konečně koupit vilu, kterou obývali manželovi prarodiče.“ Je z roku 1920, po nezbytné rekonstrukci bude v přízemí sídlo firmy a v patře rodinné bydlení.
„Po dlouhých právních sporech můžeme dneska konečně pracovat na vlastním. Je to stejný důvod, kvůli kterému mnohé domy v Praze vypadají tak, jak vypadají. Když se nemůžete dohodnout s majitelem, těžko můžete opravovat střechu. A aby toho nebylo málo, teď pro změnu vyjednáváme s památkáři. Ale nemůže to být stres, když děláte na svém bydlení,“ konstatuje paní Dita s vědomím, jakou mají výhodu.
„Samozřejmě nyní i doma využíváme lidi, s kterými spolupracujeme ve firmě. Když si objednáte podlahy a mají je dodat v deset ráno a odpoledne se ozvou, že nepřijedou, nebo tam nabouchají něco jiného… To zná asi každý. My už víme, na jaké poctivé řemeslníky se obrátit. Na poctivé řemeslné práci si zakládáme a doporučujeme ji i našim klientům.“
