Článek
Autoři průzkumu uvedli, že chování lidí k životnímu prostředí se v posledních letech výrazněji nemění. Od roku 2002 stoupal počet těch, kteří třídí běžný a nebezpečný odpad, tento růst se ale již zastavil. Chování ohleduplné k životnímu prostředí prý deklarují spíše lidé s vyšším vzděláním a s dobrou životní úrovní.
Podle 86 procent dotázaných je dobré dělat něco pro životní prostředí, i když je třeba obětovat čas nebo peníze. "Rozhodný" souhlas ovšem vyjádřila jen přibližně čtvrtina dotázaných, uvedli autoři průzkumu. Více než polovina lidí, 55 procent, tvrdí, že je pro ně těžké dělat něco víc pro životní prostředí. Dvaačtyřicet procent považuje takovou činnost za zbytečnou, pokud to nebudou dělat i ostatní. Zhruba třetina dotázaných souhlasí s výroky, že tvrzení o ekologických hrozbách jsou zveličena a že jsou důležitější věci, než je starost o životní prostředí.
Ve srovnání s loňskem letos sice ubylo lidí, kteří mají pocit, že oni pro životní prostředí nemohou mnoho udělat, zároveň se však teď více dotázaných domnívá, že ekologické hrozby se zveličují.
Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 11. květnem a zúčastnilo se ho přes 1000 lidí starších 15 let.
Třídění odpadu v rámci EU
V Česku je pouze 21 % komunálního odpadu recyklováno (na občana 53,1 kg), proti tomu ve Švýcarsku se skládkuje pouze 2,5 % celkového množství odpadu, zbytek se recykluje a dál zpracovává.
Podle statistiky zveřejněné Evropským statistickým úřadem při Evropské komisi (Eurostat) loni na podzim je Česká republika mezi evropskými zeměmi na prvním místě v třídění a recyklaci plastových obalových odpadů.
Recyklace obalového odpadu (papír, plast, sklo) vyšší než 60 % dosahují kromě České republiky pouze čtyři členské státy EU, a to Belgie, Lucembursko, Německo a Rakousko. Nejvíce ve spalovnách končí odpad v Dánsku (53 procent) či Lucembursku a Švédsku (47 procent). Spalovny se ale nevyužívají v 11 státech unie. V Bulharsku či Rumunsku je prakticky veškerý komunální odpad odvážen na skládky.
Evropská unie schválila, že v roce 2016 budou muset členské země odevzdat na hlavu až 65 % hmotnosti zařízení v porovnání s množstvím nových výrobků uvedených na trh v předchozím roce, což se většině zemí jeví jako nereálné. Tuto hranici zatím dosahuje pouze Norsko, které navíc není členem EU.
