Chytrá města: sci-fi bude realitou

Tak dlouho chodíme s fotografem kolem té zvláštní budky v pražské Podolské ulici, až to přiláká pozornost školáků, kteří se namačkají na plot sousedního hřiště a pozorují, co bude dál. Asi je zklameme, protože jsme si ji přišli jen prohlédnout a nafotit.

Zvenčí vypadá jako velká lednice, polepená je obrázky různých míčů, což s okolními sportovišti v Praze-Podolí docela ladí, a na střeše má přidělaný solární panel, který ji napájí. Nápis Veřejné WC ale její účel přece jen prozradí.

Městská část Praha 4, která ji nechala instalovat loni v listopadu, ji označuje za mobilní smart toaletu, další drobný krok na cestě k „chytřejšímu” městu.

„Stejně jako už instalovaná toaleta na Roztylském náměstí využívá i tahle chytré technologie, které umožňují efektivně a za nižších nákladů udržovat vysoký standard služby,” prohlásil při jejím zprovoznění radní čtvrté městské části Tomáš Hrdinka.

Hlavní účel toalety se nezměnil, mísu a umyvadlo v ní najdeme pořád. Její chytrá nadstavba spočívá mimo jiné v tom, že se otevírá pouze platební kartou po zaplacení deseti korun, případně na základě odeslané esemesky za stejnou cenu. To může být při akutní potřebě poněkud zdržující, ale zase to odradí různé podivné živly.

Blikající zelené a červené diody značí, jestli je budka volná, obsazená, s otevřenými dveřmi či mimo provoz. Instalovaný software pak umožňuje sledovat její provoz na dálku. Jen tu uklízečku, která ji občas musí „vyšůrovat”, zatím žádný robot nenahradil.

Když po zaplacení vstoupím dovnitř, zjišťuji, že je to jen trošku větší a hezčí „toitoika”, jakou známe z různých venkovních koncertů a slavností. Obsahuje však i čidla, která snímají naplněnost samotného WC a taky přítomnost člověka. To kdyby se někdo uvnitř zdržoval podezřele dlouho.

„Vy jste z úřadu?” nečekaně se za námi zjeví učitelka, která děti na vedlejším hřišti doprovází. Když zjistí, že ne, stejně si postěžuje: „Kdo nám to zaplatí, když je nás tolik a jsme tady hodinu a půl? Vzadu za hřištěm bývala stará kadibudka, sice špinavá a nikdo se o ni nestaral, ale na peníze nebyla.”

Chystám se zavřít dveře, ale zarazí mě: „Můžete je ještě podržet?”

Odběhne a za chvilku se vrátí s klackem, který zastrčí mezi dveře a zárubeň, takže zůstanou pootevřené. Inu, „chytré” řešení, ovšem jistě jen dočasné, než si někdo v dispečinku všimne, že budka hlásí: příliš dlouho otevřeno...

Vrtá mi to hlavou, proto později zkontaktuji mluvčího Prahy 4 Jiřího Bigase. Nešlo by toaletu po předchozím zavolání učitelky třeba na hodinku dálkově odemknout, aby za každé dítě nemusela platit?

„To zajistit nemůžeme, ačkoli ji lze na dálku odblokovat například kvůli nějakému nouzovému stavu nebo vyproštění osoby,” reaguje mluvčí. Delší otevření by podle něj odporovalo smyslu smart toalety. Vůči „potřebám” školáků je proto striktní: „Pro případné použití toalety v době vyučování mohou učitelé použít školní fondy.”

Zmíní se také, že toalety jsou na území městské části jen prvními vlaštovkami chytrých technologií. Letos by se ve dvou parcích na území „čtyřky” mělo instalovat osvětlení, které mění intenzitu a barvu v návaznosti na denní dobu nebo účel využití, což ušetří peníze.

Chytré osvětlení se v rámci pilotního projektu zavádí hned v sedmi parcích v hlavním městě. Po nich by měly přijít na řadu sloupy v ulicích.

„Zatím v těch místech, kde měníme dožitá sodíková svítidla za moderní na bázi LED technologií. Těch funguje v Praze necelých deset tisíc, tedy méně než sedm procent,” sdělil loni v listopadu v rozhovoru pro Právo Tomáš Jílek, předseda představenstva společnosti Technologie hlavního města Prahy, která veřejné osvětlení spravuje.

Slíbil také, že už letos budou stovky stožárů osazeny nabíječkami pro elektromobily. „Staré” technologie tak získávají nové funkce, což je jeden ze smyslů chytrého města.

Společnost JCDecaux, které letos vyprší monopol na správu většiny přístřešků na zastávkách MHD v Praze, představila prototyp zastávky „budoucnosti” už na konci předloňského roku.

Architekti ze studia Artěl navrhli přístřešek, jehož součástí je displej zobrazující příjezdy, čas nebo počasí. Cestujícím nabídne i wi-fi signál nebo zástrčku typu USB pro dobití mobilu. Návrhy modernějších zastávek ale jistě nabídnou i další uchazeči o jejich provozování.

Chytré lavičky, toalety, zastávky nebo odpadkové koše zdaleka nejsou tím, co tvoří ucelený systém chytrého města. Právě jimi se ale zástupci radnic nejčastěji ohánějí, když nás vnadí na to, jak se život ve městě zpohodlní. Snad proto, abychom si to na dobře známých věcech lépe představili.

Vladimír Mařík, obchodní ředitel společnosti CertiCon, je rodilým Pražákem, tak se ho nejdřív ptám, jestli žije v chytrém městě. „Jak se to vezme. Není chytré město jako chytré město,” odpovídá nejprve zeširoka.

„Radnice totiž často modernizují technologie, které jsou dvacet let staré, a schovávají je pod pojem smart cities,” říká zástupce firmy, která vyvíjí inovace v informačních technologiích na základě vědeckého výzkumu a nabízí i řešení, která se dají celkem snadno zavést ve stávající infrastruktuře.

Jak upozorňuje, za prvky chytrých měst nepovažuje jen fyzické předměty, ale především způsoby, jak je celá infrastruktura řízena, a data, která je z toho možné využít.

„Smart city je oblast, která zahrnuje vše, co vede k větší spokojenosti obyvatel i návštěvníků. Jsou to všechna řešení zvyšující kvalitu života,” vysvětluje.

Lavičku s USB dobíjením mobilu za takový prvek nepovažuje. „V tom není žádná inovativní myšlenka. Je to prostě lavička vybavená komunikačními porty, standardizovanými před dvaceti lety,” namítá.

„Za chytré můžu považovat veřejné osvětlení reagující na pokyny z čidel nebo z jiných systémů, které vyhodnocují počty osob na ulici nebo třeba průjezdy vozidel a které se podle toho rozsvěcí nebo mění intenzitu,” dává příklad „chytřejšího” řešení.

Připomíná také, že některé chytré prvky už ve městech slouží léta, aniž si to třeba uvědomujeme. Typicky třeba světelné křižovatky, na nichž semafory reagují na intenzitu dopravy. Také meteorologické předpovědi jsou založeny na údajích z různých čidel, srážkoměrů či vlhkoměrů.

Kvůli použití modernějších technologií není nutné celé město rozkopat. V CertiConu vyvinuli například systém Vis, který se dá připojit na běžné kamerové systémy na veřejnosti. Těmi jsou velká i malá města už dnes prošpikovaná, avšak kromě prostého sledování dění na ulici obvykle nic neumějí. Případné výtržnosti navíc musí zachytit obsluha sedící u obrazovek, a čím víc kamer, tím větší tříštění pozornosti. Software od CertiConu ale umí obraz z kamer sám vyhodnotit.

K čemu je to dobré? V době koronaviru třeba ke sledování počtu lidí na místech s omezením volného pohybu. Program také dokáže odhalit vstup osob do zakázané oblasti, což může zamezit vandalismu třeba na historických budovách.

Detekovat pohyb osob na pracovišti nebo přítomnost nežádoucích předmětů mohou s jeho pomocí zaměstnavatelé ve své firmě. Provozovatelům obchodních center pak nabízí lepší přehled o pohybu zákazníků. A samozřejmě se nabízí oblast dopravy, protože software dovede rozeznat v ulicích chodce, auta i dopravní značení.

„Lidé bývají nespokojení, když dojde k uzavírce kvůli rekonstrukci silnice. Často se to dělá bezhlavě, komunikace se celá uzavře a stavba si jede ve svém režimu,“ sdílí Vladimír Mařík postřehy z praxe. Ze záznamů chytřejších kamer by se ale podle jeho slov dala získat statistika dopravní zátěže třeba za poslední rok.

„Zjistilo by se, jak je silnice vytížená a kdy dochází ke špičkám. Systém by vám mohl vytvořit i simulaci, která by ukázala, co se stane, když uzavřete jeden pruh, dva pruhy, a jestli vznikne kolaps, když se komunikace uzavře celá. To všechno by se pak dalo zohlednit už ve výběrovém řízení na rekonstrukci, aby byl její dopad na okolí co nejmenší.“

Netají, že jednodušší je nabízet technologické nápady firmám, protože nebojují s předsudky ohledně „sledování” lidí. Zástupci měst se totiž podle jeho zkušenosti často bojí, co by na to řekli někteří obyvatelé, jimž už teď vadí, jak je kamerové systémy sledují od chvíle, co vyjdou z domu.

Software vyvinutý v CertiConu však podle Vladimíra Maříka neslouží k identifikaci osob, která ani ze zákona není až na jisté výjimky možná.

A podotkne, že v dnešní době je náš pohyb ještě důkladněji než na kamerách sledovatelný skrze mobilní telefon, který stále nosíme u sebe.

Vladimír Mařík postrádá u zvolených zástupců radnic širší perspektivu. „Když se koupí třicet chytrých laviček, k čemu to je? Nejdřív se musí stanovit cíl, třeba snížit hromadění lidí na konkrétních místech, přepravit se rychleji z místa A do místa B, vyřešit problém s parkováním. Pak se teprve navrhne řešení.“

Jeho firma navrhla také systém MedCare24/7, který může být budoucností telemedicíny, tedy léčby „na dálku“. Neznamená to, že by se už lékař se svým pacientem neměl potkat osobně. V některých případech by to ale prvnímu jmenovanému mohlo ušetřit práci a druhému zbytečné vysedávání v čekárně. Pandemie koronaviru ukazuje, že by se hodilo obojí.

Jedná se o aplikaci, která kromě komunikace lékaře s pacientem umožňuje i plánování návštěv, vyplňování dotazníků o zdravotním stavu online či sdílení výsledků vyšetření. Zájem zatím jeví spíše soukromé kliniky, kde takový nástroj může být součástí péče hrazené pacientem. Většímu rozšíření však brání fakt, že úkony telemedicíny zatím neproplácejí pojišťovny.

Některé vize budoucnosti dostávají trhliny, když dojde na konfrontaci s platnými zákony. Uvažovalo se třeba o tom, že by drony mohly doručovat balíčky a ulevit tak pošťákům. Jenže zákaz jejich provozování v zastavěných územích takové použití vylučuje. Nemluvě o tom, že otravně bzučí.

Celosvětový žebříček chytrých měst každoročně sestavuje švýcarský vzdělávací institut IMD ve spolupráci s Univerzitou technologie a designu v Singapuru. Právě tento městský stát v jihovýchodní Asii loni obsadil první místo, následován Helsinkami a Curychem.

Výsledné hodnocení bere v potaz celkovou kvalitu života, bezpečnost, dostupnost zdravotní péče či vzdělání, ale třeba i využívání moderních technologií při informování obyvatelstva.

Praha si v žebříčku meziročně pohoršila o pětadvacet pozic – spadla na 44. místo, ovšem podle autorů studie především kvůli zařazení nových kritérií. Zpovídaní Pražané si nejčastěji stěžovali na nedostupnost bydlení, ale také na nedostatečnou informovanost například v případě dopravních zácp.

Chytrá ale nemusejí být jen hlavní města. Za průkopníka v oblasti smart cities v Česku se dá považovat třicetitisícový Písek, který se tím zabývá od roku 2015.

Velkou pozornost věnuje například dopravě. „Obyvatelé i návštěvníci mohou využívat navigační dopravní portál (parkovani.pisek.eu a mobilní aplikace E-Parkomat), díky němuž získají informace o aktuální obsazenosti nejen parkovišť, ale především většiny parkovacích míst v ulicích,“ uvádí Miloš Prokýšek, vedoucí organizační složky Smart Písek, která má chytré technologie na starost.

Zmíní se dále, že město začalo předloni testovat systém sdílení jízdních kol a nyní se připravuje výběr stálého dodavatele této služby.

„Z poslední doby se pak jedná o přechod MHD na elektrické autobusy, doplněné vozidly na CNG, se kterým se pojí i zcela nový systém linkového vedení a jízdních řádů,“ dodává.

V Písku myslí i na mikroklima, které by měla pozitivně ovlivnit výstavba akumulačních nádrží na dešťovou vodu v kombinaci s povrchovými vodními toky a jejich energetickým využitím. Promyšlenější by měla být i výsadba stromů v ulicích včetně unikátních, zelení porostlých stěn.

Pozadu za Prahou nezůstává ani druhé největší české město, které prvky smart cities rozpracovalo ve Strategii #brno2050. Důraz klade mimo jiné na elektrizovanou veřejnou správu.

„Občanům i uživatelům města nabízí město portál Brno iD, který umožnuje použít vlastní platební kartu k cestování městskou hromadnou dopravou, návštěvě zoo, sportovišť, sítě knihoven či vyřízení rezidentního parkování. To vše lze zařídit z pohodlí domova bez nutnosti osobní návštěvy,“ říká Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí Magistrátu města Brna, a pochlubí se, že portál už využilo 165 000 uživatelů.

Poslední inovace – bezkontaktní platba za jízdenku bez nutnosti registrace – získala zlaté ocenění na brněnském mezinárodním veletrhu Urbis Smart City Fair 2020.

Ukázkou možností moderních technologií se má stát také brněnská čtvrť Špitálka.

„Postupně připravujeme proměnu jedné z vyloučených lokalit města v moderní, nízkoenergetickou čtvrť, ve které chytré technologie šetří zdroje i peníze budoucích obyvatel a návštěvníků,“ láká mluvčí Brna na blízkou budoucnost, v níž by technologické novinky měly ještě víc sloužit k našemu prospěchu.