Článek
Kompletní rekonstrukce Ještědu se tak o další krok přiblížila. I tak se dá začátek její realizace očekávat nejdříve za čtyři roky. Aby mohla proběhnout, bude také potřeba sehnat velké množství peněz.
„Spodní hranici nákladů odhadujeme na 500 milionů a výše,“ řekl architekt Jiří Krejčík.
Rozebrat bugatku
Se synem vnímají slavnou budovu, za jejíž stavbu získal architekt Karel Hubáček (1924–2011) prestižní Perretovu cenu, jako veteránské auto.
„Jako starou bugatku, objevenou v garáži. A teď je potřeba ji na jednotlivé díly rozebrat, zkontrolovat a obnovit všechny části a znovu je složit. Na konec z toho musí být zase ta bugatka,“ vysvětlil architekt Michal Krejčík.
Podstatou návrhu, který zpracoval se svým otcem, je podle něj to, že se veřejně přístupné části Ještědu vrátí do sedmdesátých let (Ještěd byl otevřen v roce 1973) a v okolí a v interiéru se provedou změny, které by měly stavbě dodat novou energii.
Konec Daliborky
Změní se například zimní vstup do budovy. Věž, kterou nyní prochází a které se říká Daliborka, chtějí architekti odbourat. Promění se také vyhlídkový ochoz, který je dnes v rozporu s původním návrhem Karla Hubáčka zasklený.
„Ukázalo se totiž, že klimatické podmínky, které panují na vrcholu kopce, jsou tak nepříznivé, že k dodatečnému zasklení muselo dojít už nedlouho po otevření stavby,“ objasnil Jiří Krejčík.
„My nově navrhujeme ochoz sice prosklený, ale chtěli bychom to provést ohýbavými skly s maximální průhledností,“ dodal architekt.
Nábytek z Versailles
K počátkům Ještědu se chtějí architekti vrátit i v interiéru slavné budovy. Největší zajímavostí je podoba apartmánu ve 3. podlaží, který byl před půl stoletím původně navrhován v historizujícím stylu doby Ludvíka XIV.
„Měl to být takový vtip, kontrast k technizujícímu stylu budovy. A na to chceme navázat. Nábytek si chceme vytipovat přímo ve Versailles, tam ho oskenovat 3D skenerem a tady vytvořit kopie,“ prohlásil Michal Krejčík.
Architekti chtějí proměnit také okolí plastiky plačícího Marťana, kde se nacházejí lavičky a kiosek. Právě ten by měl mít nově podobu velké nerezové koule, odrážející pohled na turisty, na budovu i na oblaka.
Obnova Ještědu se připravuje už několik let zejména kvůli kritickému stavu plášťů budovy. Vše organizuje Spolek Ještěd 73, v němž spojily síly Liberecký kraj, České radiokomunikace, kterým budova hotelu a vysílače patří, i společnost Ještěd, jež restauraci a hotel v oblacích provozuje.
Stavebně-historický průzkum, který nechal spolek udělat, odhalil, že hliníková část pláště má velké množství poruch a bude se muset kompletně vyměnit. V kritickém stavu jsou také betonové konstrukce v okolí stavby. I ty se budou muset na některých místech vyměnit.
Svou studii architekti konzultovali i s žijícími spolupracovníky Karla Hubáčka a pozitivní reakce získali od památkářů i vedení Libereckého kraje.
„Přijít s návrhy vhodných řešení pro tak unikátní stavbu vyžaduje velkou míru pokory a úcty. A já si vážím, jakým způsobem k tomu architekti přistoupili. Jejich studie je nezbytným podkladem pro vytvoření projektové dokumentace, která bude dalším krokem,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
Anketa
Zajímavosti v okolí Ještědu
Rohanský kámen
Nejstarší stavební památkou na vrcholku Ještědu je obelisk, nazývaný Rohanský kámen. Měl vymezovat hranici mezi clamgallasovským a rohanským panstvím poté, co roku 1820 zakoupil Českodubsko, včetně jižního svahu hory Ještěd, kníže Rohan.
Jabloň v tisíci metrech
Zajímavostí, i když ne tak starou, zato však živou, je také ještědská jabloň. Už asi dvě desítky let roste ve stráni nad horní stanicí lanové dráhy ve výšce přes tisíc metrů. Nikdo však neví, jak se sem stromek dostal a jak se mu podařilo odolat extrémním povětrnostním podmínkám.
Lanovka
Zdolat vrcholek Ještědu je možné několika způsoby. Kromě asfaltové cesty, která procházela rekonstrukcí, vede vzhůru i několik turisticky značených cest, včetně tradiční modře značené, která částečně kopíruje bývalou sáňkařskou dráhu.
V neposlední řadě se můžeme vyvézt nahoru kabinkovou lanovkou, jež je druhou nejstarší visutou lanovkou u nás. Starší byla pouze lanovka na Černou horu v Krkonoších.
Stavba byla započata v roce 1932 a provoz byl zahájen již v červnu příštího roku. Dráha je 1188 metrů dlouhá a překonává převýšení 402 metry. Je schopná vyvézt nahoru až 525 osob za hodinu. Jízdné jedním směrem činí 60 korun, jízdné zpáteční 100 korun. Děti do 15 let platí poloviční jízdné. Přístup k lanové dráze: od železniční stanice Liberec ze zastávky tramvaje Nádraží ČD nebo od železniční stanice Liberec– Horní Růžodol ze zastávky tramvaje Janův Důl tramvajovou linkou č. 3 na konečnou stanici Horní Hanychov; k dolní stanici lanové dráhy pěšky asi 10 minut. Celková doba k překonání této vzdálenosti činí asi 30 až 40 minut.
Ski areál
Nový liberecký ski areál je po celkové modernizaci připraven poskytnout veškeré služby zimní rekreace. K dispozici je velká kabinová lanovka, 3 sedačkové lanovky a 5 moderních vleků, občerstvení, parkovací plochy, půjčovny, lyžařská škola.