Čtyři turba v akci. Test BMW 750Ld xDrive

Vrcholná řada 7 vypadá v prodloužené verzi Long ještě majestátněji než standardní verze. Připočtěte k tomu krásný tmavě hnědý lak Frozen Dark Brown za nekřesťanských 100 tisíc a máte kombinaci, se kterou mohou jezdit i nejmocnější (nebo nejbohatší, jak chcete) lidé světa. Však nás také při focení na Pražském hradě nikdo z hlídkujících vojáků nekontroloval, zatímco lidová auta byla na ráně.

Sedmá řada od BMW je zkrátka krásné a reprezentativní auto, vždyť na délku měří 5238 mm a má rozvor náprav přes tři metry. Ale chápeme, že někomu se zkrátka nelíbí, ostatně i v některých testech kolegů jsme zaslechli cosi o tom, že „design je nevýrazný”.

Luxusní dojmy pokračují i po otevření dveří: neprakticky krásný je tmavě žlutý interiér. Zkoušená verze měla takzvaný Executive Lounge, což připomíná byznys třídu na zaoceánských letadlech.

Sednete si dozadu vpravo a přední sedačku spolujezdce si sklopíte dle potřeby, takže nohy máte natažené. Vaši sedačku můžete také posunout nebo nastavit sklon opěradla. Zkrátka cokoliv chcete, skoro jako v opravdové limuzíně. K tomu si můžete dopřát jednu z osmi nabízených masáží, vyndat šampaňské a na displeji před sebou sledovat internet nebo televizi. Nebo se zaposlouchat do špičkového audiosystému Bowers & Wilkins s šestnácti reproduktory a výkonem 1400 W.

Má to jen jednu nevýhodu, ale ta majitele tohoto vozu trápit nebude: když řídíte a vzadu je někdo takhle rozvalený, přes sklopenou přední sedačku máte zhoršený výhled do pravého zrcátka. A když už kritizujeme: červený displej ve sportovním režimu vypadá neskutečně lacině, jakkoliv kvitujeme, že na něm vidíte velké číslo aktuálně zařazeného rychlostního stupně.

Samotné pracoviště řidiče využívá podobné prvky jako menší BMW, detaily ale tady jsou o něco lépe zpracované. Nejspíš abyste měli pocit, že sedíte v něčem nóbl, když jste z účtu museli poslat tak velkou sumu, ostatně už základní provedení 750Ld vždy dodávané s pohonem všech kol xDrive stojí tři milióny, testované provedení je pak za cenu pěkného rodinného domu, 4,4 miliónu je částka, u které většina lidí zalapá po dechu.

A za tuto sumu očekáváte od motoru se čtyřmi turbodmychadly hodně, opravdu hodně. A dočkáte se toho, jakkoliv motor svůj dieselový původ zvukově nezapře, ale dynamicky je vynikající, dokonce ještě rychlejší (ale ne o moc) než famózní Audi SQ7 s naftovým osmiválcem.

Nový třílitrový motor disponuje největším výkonem 294 kW/400 k a točivým momentem 760 Nm. Jedná se tak světově o nejvýkonnější naftový šestiválec pro osobní automobily, nejde však o nejvýkonnější dieselový agregát pro tento segment. Třeba agregát 4.2 TDI v Audi A8 má jen nepatrně menší výkon, ale točivý moment 850 newtonmetrů. Ale pravda, třeba při zrychlení na stovku je o jednu desetinu sekundy pomalejší. Ale to asi opravdu pro majitele nemá vliv.

Řadový šestiválec spoléhá na přímé vstřikování common-rail pracující s tlakem 2500 bar a již zmiňovaná čtyři turbodmychadla, která proti minulé generaci téhož motoru jedno dmychadlo přidávají.

Dvě turbodmychadla jsou nízkotlaká, zbývající dvojice vysokotlaká. Nízkotlaká jsou v činnosti vždy, a co je zajímavé, jsou chlazena vodním kompresorem. Druhé vysokotlaké turbodmychadlo se aktivuje při překročení zhruba 2500 otáček.  Maximální tlak ve spalovacím prostoru se zvětšil z 200 na 210 barů.

Motor má katalyzátor SCR (Selective Catalytic Reduction) a pro činnost motoru je tedy nutné dolévat močovinu (AdBlue) - příslušný otvor se nachází pohodlně vedle víčka palivové nádrže - což je dosud nejpohodlnější řešení, jaké kdo vymyslel.

Převedeno do čísel dokumentujících dynamiku: stovka za 4,6 sekundy (prodloužená verze L - 4,7 s) a nejvyšší rychlost klasicky omezená při 250 km/h. Udávaná spotřeba paliva v kombinovaném režimu je 5,7 l až 5,9 l na 100 km v závislosti na použitých pneumatikách. Převodovka je osmistupňová automatická (Steptronic), síla šestiválce se přenáší vždy na všechna čtyři kola.

Převedeno do praxe: zrychlit z klidu na 200 km/h jsme zvládli za fantastických 18 sekund (minulá generace 750d se třemi turby byla s časem 22 sekund pomalejší),  je to i o trochu lepší čas než v případě osmiválcového dieselu v Audi SQ7. To zvládlo stejnou disciplínu o necelou sekundu pomaleji. Jenže, SQ7 má rozměry menší chatky, tam se není co divit.

Na hoškovickém letišti se ručka rychloměru testovaného 750Ld xDrive po 36 sekundách „zasekla” na hodnotě 260, dle GPS jsme naměřili nejvyšší rychlost 256 km/h. Osmý rychlostní stupeň ani nebyl potřeba, této rychlosti dosáhnete na „sedmičku” (4450 otáček).

Činnost čtveřice turbodmychadel si při jízdě neuvědomujete, zvukovým projevem ale třílitrový šestiválec nezaujme - je to lehké, jakoby z dálky slyšitelné drnčení, byť fantasticky utlumené. Benzínové motory ale umí rozehrát úplně jinou symfonii.

Motor skvěle zrychluje prakticky z jakékoliv rychlosti, k čemuž dopomáhá vynikající převodovka ZF, která neváhá o dva, tři a klidně i více stupňů podřadit. Největší zatlačení do sedaček si ale užijete do nějakých 140 km/h, pak prudkost zrychlování mírně, ale opravdu jenom klesá. Při 90 km/h se motor převaluje na 1250 otáčkách, české dálniční maximum otáčky zvedne na rovných 1600.

BMW uvádí, že při pouhých 1000 otáčkách máte k dispozici 450 Nm, mezi dvěma až třemi tisíci pak přichází vrchol v podobě 760 Nm. Pro úplnost: největší výkon (400 k) je k dispozici při 4400 otáčkách.

Spotřeba? Při eko jízdě kolem 7,3-7,5 l/100 km, což není vůbec špatné. Z opačného ranku byla spotřeba při jízdě na uzavřené ploše, která dosáhla 27,3 litrů. Dlouhodobě, kdy sem tam rychleji pojedete po dálnici, se dá bez problémů jezdit kolem deseti litrů, což je o 40 procent horší hodnota, než jakou udává BMW.

Jízdní vlastnosti jsou ovšem suverénní. I na dvacetipalcových kolech je jízda díky vyspělému podvozku a vzduchovému odpružení příkladná. Fascinuje nás i to, jak sportovně lze „sedmičku” protahovat zatáčkami, s o mnoho větší lehkostí než v konkurenčním Mercedesu třídy S. Ten ale zase nabídne větší komfort a tišší interiér.

V BMW obecně jsou výborně sladěné osmistupňové převodovky věhlasného výrobce ZF a ve výkladní skříni to samozřejmě nemůže být jinak. Reakce jsou okamžité, logika řazení příkladná a kdo by přeci jenom chtěl řadit sám, pod volantem najde vhodně tvarované páčky. Ale to je ve většině případů zbytečné.

Mít čtyřturbový motor je hezká věc, jakkoliv to vyvolává obavy o životnost. Ta ale z týdenního testu posoudit nejde. Novou „sedmičku” jsme před necelým rokem zkoušeli ve verzi 730d a naprosto nám vyhovovala dynamikou i spotřebou (kolem osmi litrů).

Vždyť jak často při jízdách využijete plný potenciál verze 750d za 2 931 500 korun (standardní rozvor náprav)? Rozdíl 494 tisíc proti 730d xDrive nám přijde natolik obrovský, že bychom s klidným srdcem doporučili základní naftový motor. Je to mimochodem také šestiválec. Jen ta turba nemá čtyři, ale jenom jedno.