Test VW Passat Variant 2.0 TDI Alltrack: cesťák v pohorkách

Passat Alltrack, prodávaný od roku 2012, je k dostání výhradně s karoserií typu kombi (Volkswagen jim říká Variant). Čím se odlišuje od běžného passatu? Zejména novými nárazníky, rozšířenými podběhy a bočními prahy. Na šedé karoserii to prakticky nevynikne, třeba v červené ale Alltrack vypadá výtečně a jednoduše se s ním odlišíte od záplavy běžných passatů, velmi oblíbených mezi firemní klientelou.

Důležité je, že světlá výška je o 30 mm vyšší. Maximem je tak 165 mm, což na výlety mimo silnice bohatě stačí. Standardem je pohon všech kol s obchodním označením 4Motion, který zajišťuje mezinápravová spojka Haldex. Tu používá koncern Volkswagen i pro ostatní značky.

Za zmínku stojí i fakt, že spodní část vozidla má standardně ochranný kryt z ocelového plechu, což je praktické při jízdě mimo zpevněné cesty. Ocelový kryt se ale spíš bude muset sundávat při každé výměně motorového oleje.

Nepočítáme-li na efekt umístěnou plaketu před pákou převodovky, přibylo v interiéru tlačítko „off road”. Tento režim nemá žádný jiný passat. K čemu slouží? Zejména při jízdě v relativně náročnějším terénu (v rámci možností techniky vozu kombi) při rychlosti do 30 km/h. Jinak je nastavené ABS, uzávěrka diferenciálu či odezva na plynový pedál.

Na výběr jsou celkem tři motory. Dva vznětové motory TDI, které nabízejí nejvyšší výkon 103 kW (140 k), respektive 125 kW (170 k) a přeplňovaný motor 2.0 TSI s nejvyšším výkonem 155 kW (210 k). Modely poháněné nejvýkonnějšími motory (170 k a 210 k) jsou sériově vybaveny kombinací pohonu všech kol 4Motion a převodovky DSG, základní dieselový model dostanete výhradně s manuální převodovkou.

Zub času je tak vidět na interiéru, i když jenom někde – třeba na starší grafice informačního systému (který neměl integrovanou navigaci, což u automobilu s cenovkou přes milión korun hodně překvapí), mimořádně nešikovné jsou i úchyty pro dětské sedačky Isofix na zadních sedadlech a podivná je i nutnost strkat klíč do štěrbiny (a zatlačit na něj), tlačítko pro nastartování motoru chybí.

Když se s alltrackem poprvé svezete, okamžitě poznáte, že jeho motor je od nízkých otáček výrazně živější. Výkon i točivý moment ale mají obě verze stejný, jiný je ovšem stálý převod. To znamená kromě většího elánu také vyšší otáčky (a hluk) při dálniční jízdě. Při tachometrové devadesátce točí šestistupňové DSG velmi snesitelných 1800 otáček, pokud pojedete 130 km/h vzrostou otáčky na 2650.

Spotřeba se dá bez větších problémů mimo město udržet kolem 6,5 až 7 litrů nafty, a to se nemusíte nikterak omezovat. Při jízdě na německé dálnici ustálenou stoosmdesátkou nám palubní počítač ukázal cifru 10,8 litru. Což na čtyřkolku v kombinaci s automatickou převodovkou není při takto svižné jízdě kdovíjak špatná hodnota, naopak.

Pro testovaný model jsme naplánovali 900 kilometrů dlouhou trať. Na ní se naplno projevil charakter passatu: je to sice nudné auto s odtažitým řízením, dá se s ním ale jezdit rychle, a je to prostorné auto s armádou nejrůznějších komfortních či bezpečnostních pomocníků. Pro spoustu obchodních cestujících vysněná modla.

Převodovka DSG občas při jízdě z prudkého sjezdu na alpské dálnici zbytečně podřazuje – i když je noha daná z plynu. Pochopili bychom to při brzdění, díky čemuž by se šetřily brzdy, při plynulém sjezdu to působilo rušivě.

I na osmnáctipalcových kolech podvozek velmi schopně filtroval nerovnosti, znatelný je účinek po přepnutí adaptivních tlumičů do režimu sport či komfort. Ani v komfortním nastavení není jízda v některých úsecích nejstarší české dálnice D1 příjemná, na normálních komunikacích ale rozdíl pocítíte a oceníte.

Passat je v karosářské verzi prostorným automobilem, vyšší světlá výška pak přidává na komfortu. Nemá sice takový šmrnc jako třeba Volvo XC70, zakladatel módní kategorie oplastovaných automobilů své kupce ale jistě najde.

Ovšem pořizovací cena, jakkoliv je sympaticky shodná s výbavou Highline, je v podstatě u výběhového modelu nastavena z pohledu autosalonů až přehnaně optimisticky. Notabene, když připlácet musíte za elektrické ovládání pátých dveří, adaptivní regulaci podvozku DCC, barevný displej palubního počítače, vyhřívané přední sedačky a další – u automobilu této třídy a zařazení vcelku běžné – položky. Ty zvedly cenu testovaného auta o bezmála 144 tisíc korun, takže výsledná cena skončila jen těsně pod hranicí 1,1 miliónu korun.