Za Saabem do muzea. V Trollhättanu si uvědomíte, o co svět aut přišel

Tamní Muzeum automobilů Saab shromáždilo kolem sto dvaceti vozů, z nichž přibližně sedmdesát vystavuje. Jde o veterány, závodní a služební auta, prototypy i modely z nedávné minulosti. Exponáty opatřené informačními tabulkami ve švédštině a angličtině ilustrují vývoj značky od dvoutaktu k turbu.

Z výrobní linky sjelo od konce 40. let minulého století téměř čtyři a půl milionu kusů. Ten historicky poslední, Saab 9-3 Griffin TTID, byl do muzea pořízen díky sbírce nadšenců z celého světa. Na cedulce u něj se dočtete: „Duše Saabu žije. Více než kdy jindy.“ A minimálně v tomto muzeu poznáte, že je to pravda.

Saab vznikl v roce 1937, jako společnost na výrobu vojenských letadel. Za několik let se ve firmě zrodil nápad vyrobit malé lidové auto, který se začal realizovat na podzim 1945. Designéři Gunnar Ljungström a Sixten Sason o rok později vytvořili zkušební vůz 92001 neboli Ursaab. Karoserie byla vyrobena ručně a mechanické díly včetně motoru pocházely z různých aut.

Poznávacím znamením Saabu byl už od začátku pohon předních kol a aerodynamické tvary karoserie. Vystavený první prototyp během testování najel mnoho desítek tisíc kilometrů a nikdy nebyl renovován. Projekt měl úspěch a výroba automobilů se v prosinci 1949 z Linköpingu přestěhovala asi dvě stě kilometrů západněji do Trollhättanu, města poblíž největšího jezera v EU Vänern.

Auta dostala přednost před produkcí lodí, které se Saab věnoval po druhé světové válce, aby podpořil zaměstnanost. Při výrobě hliníkových plavidel mohla firma využít zkušenosti s konstrukcemi trupů letadel. Prohlédnout si můžete velice kompaktní a lehký model Jolle, který váží pouze třicet kilogramů a jeho přepravní kapacita jsou tři osoby. Vystavena je i Saalina, čtyřmetrová užitková loď pro profesionální i rekreační potřeby.

Prvním sériově vyráběným modelem se stal Saab 92, který továrnu opustil na začátku roku 1950. Na svou dobu měl velice aerodynamický a robustní design, aby cestujícím poskytoval dobrou ochranu. Dvouválcový dvoutaktní motor byl uložen příčně před přední nápravou a poháněl přední kola. Jeho objem činil 764 cm³ a výkon 25 koní. Převodovka byla třístupňová a vybavená volnoběhem.

Značka nezaostávala ani v závodních modelech, i když Saabu Sonett Super Sport vzniklo pouze šest exemplářů. Vystavený kus byl první, který se vyrobil a který se představil na stockholmském autosalonu v roce 1956, kde se stal senzací. Karoserii má z plastu vyztuženého skelnými vlákny a tříválcový motor vyladěn na 57 koní. V září 1996, ve svých čtyřiceti letech, vytvořil nový švédský rychlostní rekord v kategorii automobilů do 750 cm³ ‒ 159,4 km/h.

O deset let starší Saab Sonett II vyvinuli pracovníci oddělení specializujícího se na soutěžní auta. Motor o objemu 940 cm³, výkon 93 koní a nízká hmotnost (660 kg) přispěly k velmi dobré efektivitě. V muzeu mají repliku vozu, který řídili Erik Carlsson a Torsten Åman na francouzské Rallye Coupe des Alpes. Prvně jmenovaný byl vůbec nejúspěšnějším jezdcem ve voze Saab.

Vystavena je přesná replika modelu 96, který řídil v roce 1963, kdy se stal vítězem třídy do 1000 cm³. Šlo o historický okamžik, protože Rallye Monte Carlo vyhrál i předchozí rok. Takového úspěchu dvakrát v řadě od 30. let nikdo nedosáhl. Tříválcový dvoutaktní motor o objemu 841 cm³ byl vyladěn na přibližně 70 koní a vůz byl maximálně odlehčen použitím umělohmotných částí.

Jiného závodního modelu, jednomístného Formelu Junior s pokročilou samonosnou karoserií, se v roce 1960 vyrobily jen dva kusy. Tříválcový dvoutaktní motor byl zvětšen na 940 cm³ a umístěn vodorovně před převodovku ‒ vůz byl samozřejmě na přední pohon. Výkon motoru činil 86 koní, ale se sedmdesáti procenty hmotnosti na předních kolech se auto obtížněji ovládalo.

Rok 1979 byl v automobilovém sportu velkým milníkem. Absolutním vítězem Švédské Rallye se stal Stig Blomqvist se svým Saabem 99 Turbo. Bylo to poprvé, kdy auto s takto vylepšeným, přeplňovaným dvoulitrovým motorem s výkonem 270 koní vyhrálo světový závod. To ale nebylo všechno. V říjnu 1986 zahájily tři Saaby 9000 Turbo test v prolomení rekordů v rychlosti a vytrvalosti v rámci standardních vozů.

Ve dne v noci jezdily na závodním okruhu Talladega v USA a po téměř třech týdnech prolomily celkem třiadvacet rekordů včetně dvou světových. Nejrychlejší vůz ujel 100 000 kilometrů průměrnou rychlostí 213,299 km/h. O deset let později, v říjnu 1996, se firma na Talladegu vrátila, tentokrát s vozem Saab 900 Turbo. Nový rychlostní rekord pro 40 000 kilometrů činil 226,450 km/h včetně všech zastávek na servis, výměny řidičů a doplňování paliva.

S představením čtyřválcového motoru v srpnu 1966 začala nová epocha Saabu. Nový motor dal nejen důvod k velkým titulkům, ale také rychle otočil klesající prodej opět směrem nahoru. Auta se vylepšovala každým rokem, ať už se jednalo o obdélníkové reflektory, brzdového asistenta, nebo bezpečný typ sloupku řízení. V roce 1970 se objevila zcela nová přístrojová deska.

Velký uvnitř a malý navenek, to byl základní koncept, který stál za Saabem 99, jemuž se přezdívalo širokoramenný Švéd. Představen byl v roce 1967, ale vyrábět se začal o rok později po rozsáhlém testovacím programu. Čtyřválcový motor o objemu 1709 cm³ poskytoval výkon 87 koní. Na středový tunel mezi předními sedadly byla umístěna řadicí páka a zapalování.

Na jaře 1986 začala automobilka vyrábět kabriolety. První sériové kusy Saabu 900 Turbo 16S Aero Cabriolet byly dodány do USA a v následujícím roce se tento model vzbuzující pozornost představil na ostatních trzích. Dvacet let produkce kabrioletů značka oslavila modelem Saab 9-3 Cabriolet. Jubilejní vozy byly unikátní „elektricky modrou“ barvou a koženým zařízením.

Třicáté výročí prvního Turba bylo důvodem ke vzniku speciální verze Saabu 9-3 Turbo X vyrobené pouze ve 2000 exemplářích. Ke zvláštní výbavě kromě šestiválcového motoru o objemu 2,8 litru a výkonu 280 koní patří jedinečný spoilerový balíček nebo pohon na všechna čtyři kola. Odkaz ke spojení s letadlovým průmyslem představuje palubní počítač, který hlásí: „Připraven ke startu.“

Automobilka se zabývala také experimenty. Jedním z nich byl Saab EV-1, čtyřmístný prototyp pokročilého sportovního kupé z roku 1985. Vyznačuje se novými materiály, například plastem vyztuženým uhlíkovými vlákny, a unikátním větráním, kdy se vůz zaparkovaný na slunci udržuje v chladu pomocí solárních článků na střeše. Čtyřválcový turbomotor může vyvinout rychlost až 270 km/h. Solárními články na střeše je vybaven i další koncept, Saab 9-X BioHybrid z roku 2008.

Saab Aero X byl představen na autosalonu v Ženevě v roce 2006. Jde o jediný exemplář, který vznikl se záměrem prozkoumat budoucnost designu a funkčních řešení. Jeho přijetí výrazně předčilo očekávání. Vůz má šestiválcový motor s objemem 2,8 litru, šestistupňovou převodovku a pohon na všechna čtyři kola. Jezdí na stoprocentní etanol.

Už uprostřed 70. let minulého století pracovala automobilka na elektromobilech. V té době vznikla hranatá dodávka, která měla sloužit jako poštovní vůz. Vychází ze Saabu 99, přičemž uprostřed má namontovaný balík baterií. Dalším případem služebního vozu je policejní automobil z roku 1986 založený na Saabu 900 T16. Je o dvacet centimetrů delší a má zvýšenou ochranu proti střelbě v podobě pancéřových okenních tabulek, kvůli čemuž se hmotnost zvýšila téměř o půl tuny.

Posledních pár let existence značky Saab, když v roce 2009 její tehdejší vlastník americký General Motors, vyhlásil bankrot, připomínalo jízdu na horské dráze. Zaměstnanci i fanoušci prožívali nejistotu, hluboká zklamání i velká očekávání, která se však nenaplnila a konec Saabu se stal 19. prosince 2011 skutečností.