Z plastového odpadu se dá vyrábět vodík pro pohon aut, tvrdí britská firma

Změna klimatu je sice hojně diskutovanou, ale nikoliv jedinou environmentální výzvou, které lidstvo čelí. Tou druhou - a neméně závažnou - je rostoucí množství plastového odpadu, který lidé produkují. V roce 2016 to bylo dle webu Statista.com celkem 220 milionů tun, v současnosti web Programu OSN pro životní prostředí hovoří o 300 milionech tun plastového odpadu ročně.

Pochopitelně, část se recykluje, část spálí, část se skládkuje a část bohužel zůstává v přírodě. Britská firma Powerhouse Energy Group International nyní podle webu Autocar, který zprávu přináší, přichází s nápadem, co s plasty dělat - aspoň s těmi, které se nyní skládkují. Hovoří zejména o těch, které jsou něčím kontaminované a nejdou recyklovat.

Její technologie nese název Distributed Modular Generation a v podstatě jde o vysokoteplotní pyrolýzu - extrémní zahřívání odpadu, až na teploty okolo 1000 °C, ovšem bez přístupu kyslíku. Plastový odpad se tak zplynuje. Pak jsou přidána oxidační média a výsledkem je tzv. syntézní plyn, který obsahuje oxidy uhelnatý a uhličitý, metan a vodík.

Už ten se dá spalovat; takovýmto použitím je možné z 25 tun rozemletého plastu získat 2,8 MWh elektřiny. A samozřejmě, syntézním plynem se zahřívá i ten plastový odpad, takže vyjma začátku procesu, ke kterému je potřeba trocha zemního plynu, si tento způsob zpracování plastového odpadu sám vyrábí palivo.

Ideou však je ze syntézního plynu oddělovat vodík a dále ho čistit, čímž se získá např. palivo pro automobily s vodíkovými palivovými články. Technologie má také odpadní produkty - inertní popel a pastu bohatou na uhlovodíky, kterou je možné dále rafinovat.

Firma Hydrogen Utopia International, která má na použití této technologie licenci, plánuje v Polsku postavit závod na zkušební provoz této technologie. Souhlas úřadů se spuštěním se očekává ještě letos a firma říká, že z 40 tun plastového odpadu dokáže vyrobit 2,7 tuny vodíku dostatečně čistého pro palivové články.