Článek
Vodíkový elektromobil Toyota Mirai v USA ujel na jedno naplnění nádrží 845,3 mil, tedy 1360,4 km. Vylepšil tak vlastní rekord, který byl stanoven koncem jara ve Francii – tehdy tento vůz ujel bez tankování lehce přes tisíc kilometrů.
Základní princip obou rekordů je stejný, proto jsou srovnatelné – oba se jely na veřejných silnicích. Ten nejnovější však v husté dopravě ranní a odpolední špičky amerického San Diega a také po Pacific Coast Highway, slavné kalifornské silnici.
Za volantem byli jedni z nejlepších amerických „hypermilerů”, tedy lidí, kteří soutěží v jízdě s co nejnižší spotřebou, Wayne Gerdes a Bob Winger. Jeli už koncem srpna, ovšem automobilka zveřejnila informace o rekordu až nyní na svém americkém webu pro novináře.
Vzdálenost měřila navigace nezávislá na systémech vozu.
Na trase spotřebovali 5,65 kg vodíku, což znamená průměrnou spotřebu 0,41 kg vodíku na 100 km. Dle americké specifikace má Mirai XLE ujet na jedno naplnění 5,6kg vodíkových nádrží 647 km, což dává spotřebu 0,87 kg/100 km.
Ujetí nejdelší vzdálenosti na jedno natankování se může zdát jako souboj velikosti nádrží, ale není tomu tak, nebo aspoň ne přímo. Soutěží sériová auta, která si může kdokoliv z nás koupit, disponuje-li patřičným obnosem peněz, a jízda s cílem dosáhnout co nejnižší spotřeby je nesmírně náročná i na dovednosti řidiče.
Jak jsem se stal automobilovým závodníkem. Ale jiným, než jsem kdysi chtěl
Konečně, je třináct stovek kilometrů na jednu nádrž ve světě osobních aut hodně, nebo málo, pomineme-li rozdíly v palivu? Málo to není, i když ve srovnání s konvenčními auty má vodík ještě co dohánět.
Guinnessova kniha rekordů uvádí absolutní maximum 2545,8 km s Volkswagenem Passat 1,6 TDI BlueMotion v roce 2011, čehož bylo dosaženo v Chorvatsku. Web Christian Science Monitor ovšem zmiňuje ještě vyšší číslo – 2616,8 km na jednu nádrž v americkém Volkswagenu Passat 2,0 TDI na trase z texaského Houstonu do virginského Sterlingu, a to v roce 2012.
