V USA vzniká továrna na další syntetický benzín, úspory CO2 mají být ohromující

Pokud by čtyři miliony Američanů jezdily jen na syntetický benzín americké společnosti Nacero, úspora CO2 by byla stejná, jako by si 11 milionů tamních motoristů koupilo elektrické auto místo benzínového.

Tohle tvrdí jmenovaná společnost, která nyní v Texasu staví fabriku na výrobu tohoto benzínu. V únoru letošního roku podepsala dohodu o dodávání elektřiny z větrných elektráren po dobu 20 let, takže očividně věří tomu, že její projekt bude životaschopný.

Zmíněný projekt se týká výroby syntetického benzínu, ovšem nikoliv ze vzdušného CO2, jak to chce dělat Porsche. Chce ho vyrábět z metanu, který by jinak místní - to je důležité, výrobní zdroje se nemají dopravovat tisíce kilometrů, ale jen kousek - závody na těžbu a zpracování ropy bez užitku spálily jako odpad. A také z toho metanu, který je obsažen v bioplynu nebo vzniká na skládkách.

Proces výroby spočívá v tom, že se z malých molekul metanu skládají delší uhlovodíkové řetězce, které tvoří benzín. Technologie pochází od dánské firmy Haldor Topsoe a jde o řadu katalytických reakcí, které napřed z metanu vytvoří metanol a z něj následně benzín.

Celé to má být poháněno energií buď z již zmíněných větrných elektráren, nebo z obří solární elektrárny, kterou bude mít závod vlastní. A oxid uhličitý vytvořený při konverzi metanolu na benzín bude pumpován do místních ropných vrtů se slabší produkcí, která se tak zvýší.

Rozdíl oproti výrobě ze surové ropy, vytěžené ze země, je v tom, že uhlovodíkové řetězce jsou dlouhé a musí být „rozebrány“, a také rafinovány od nečistot, jako je třeba síra. To všechno je energeticky nesmírně náročné, a tedy to má velkou uhlíkovou stopu.

Kde se bere těch 11 milionů elektromobilů? Je to samozřejmě odhad, ovšem nikoliv jen tak od boku. Nacero kalkuluje s tím, že kdyby se onen metan spálil jako odpad na konci vysoké trubky, může se úplně stejně spálit v motoru auta a o nic víc CO2 se do ovzduší neuvolní.

Výroba jejich benzínu spoří 55 % emisí CO2 oproti výrobě konvenčního benzínu z ropy napříč celým životním cyklem, který zahrnuje přímé emise z práce továrny, nepřímé emise např. z koupených energií a také emise z používání výrobků, jejich přepravy, tvorby a nakládání s odpadem atd.

K tomu je možné připočíst další úsporu na straně, od níž bude firma získávat plyn pro svou výrobu, zachytávání CO2 při různých fázích výroby, použití 100% obnovitelné energie pro provoz továrny či použití obnovitelného zemního plynu jako zdroje. Ten pochází z bioplynu ze skládkování, hnoje či pevného odpadu vznikajícího při čištění odpadních vod.

Použijeme-li čísla amerického ministerstva energetiky, při metrice well-to-wheel (od zdroje paliva po pohon kol auta) vyprodukuje konvenční benzínové auto na amerických silnicích v průměru 5187 kg CO2 ročně. V případě elektromobilu to je při americkém energetickém mixu, počítaném za celé USA, 1784 kg.

Z těchto čísel přišlo Nacero po započítání možných odchylek a nepřesností na odhad oněch 11 milionů elektromobilů. Samozřejmě, toto číslo počítá s tím, že se energetický mix USA nebude měnit.

Továrna, kterou v Texasu firma staví, se má částečně otevřít a začít produkovat svůj syntetický benzín v roce 2025. Zkraje má zvládnout vyrábět 70 tisíc barelů benzínu denně, později má být kapacita zvýšena až na 120 tisíc barelů denně. Cena tohoto syntetického benzínu pro koncové zákazníky má být podobná jako u konvenčního ropného benzínu.