Toyota Yaris GRMN vs. Renault Clio R.S. 18: Naštvaná krabička proti černé šmouze

Tahle auta jsem shodou náhod měl k testování v jeden termín, a o cliu R.S. 18 se Renault v tiskové zprávě vyjádřil, že to je limitovaná edice a že bude sběratelským artiklem. Může se měřit s divokou toyotou, rovněž dodávanou v limitované edici? [celá zpráva]

Speciální Clio je kromě příčky v předním nárazníku úplně celé černé - včetně log a nápisů. Ta jediná žlutá věc na přídi má být odkazem na přední křídla formulí 1. A výfuk značky Akrapovič tu nepřimontoval žádný tuner, verze R.S. 18 ho dostala už při výrobě.

Jejím základem je Clio R.S. Trophy a technika se nezměnila. To znamená turbodmychadlem přeplňovanou šestnáctistovku o výkonu 220 koní, která spolupracuje se šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou EDC; manuál si objednat nemůžete. Oproti tomu do yarisu GRMN si nemůžete objednat automatické řazení.

Jedním z největších plusů yarisu jsou sedačky - jsou naprosto špičkové. Vypadají dobře, jsou dost široké, ale ne příliš, dokonale drží trup i zadnici, a i když v nich sedím dvě hodiny, nemám sebemenší problém s nějakou bolestí či nepohodlím.

A clio? Okamžitě po nasednutí zjišťuji, že opěradlo je pro má záda příliš úzké, a v první zatáčce se dovídám, že boční vedení sedáku je k ničemu a to na opěradle má taky co dohánět. A že by nastupování bylo o něco snazší než do yarisu, mi nepřijde.

Obě tahle auta byla ovšem stvořena pro klikaté silničky, ne proto, abych se nimral v detailech interiéru. A obě je zvládají víc než perfektně. Yaris má o trochu kratší rozvor náprav - 2 510 mm oproti 2 589 mm u clia -, takže je o chloupek mrštnější a do oblouků se vrhá s větším nadšením.

Taky s ním ale musíte víc pracovat, aby nekousl. Je to možná poměrně velkým opotřebováním novinářského kousku, zejména pneumatiky a brzdy už měly své za sebou, ale yaris GRMN chce ruce, které vědí, co dělají.

V zatáčkách drží jako přibitý - dokud jedete pod plynem. Uvolněte ho a auto utáhne oblouk a odlehčí záď, a přitom vám začne tancovat pod rukama. Je to svým způsobem zábavné, ale nesmíte zpanikařit a šlápnout na brzdu.

Clio je oproti yarisu přeci jen o něco klidnější. Pro svou převodovku, která dokáže řadit rychle, působí jako rychlejší auto. Ve skutečnosti má navíc jen osm koní a je o 144 kg těžší, takže se nelze divit o chloupek horšímu času zrychlení na stovku.

Do zatáček se skládá trochu jinak, civilizovaněji; méně působí jako buldoček, kterému někdo odpírá klacek k ohryzávání. Ubrání plynu v zatáčce vám k utažení oblouku také pomůže a zadní náprava clia v takové chvíli působí jistěji.

Snad největších rozdílů si ale všimnete v chování motorů obou aut. Oba jsou to přeplňované řadové čtyřválce, ale jeden má kompresor, druhý turbodmychadlo, které je dnes pod kapotou skoro každého auta. Každý motor táhne úplně jinak.

Zatímco v cliu se můžete vozit na vlně točivého momentu ve středních otáčkách a k červenému poli nemá moc smysl motor vytáčet, u yarisu je právě nutné motor točit a točit, abyste z něj dostali to nejlepší.

Jeho kompresor je něco jako zvýrazňovač pro lineární nástup výkonu, který řada fanoušků rychlých aut zbožňuje na atmosférických motorech - čím vyšší otáčky, tím větší výkon. A s „atmosférami” tu je ještě jedna podobnost - prodleva na sešlápnutí plynu téměř neexistuje.

Oproti tomu motor v cliu je jen další turbomotor, jehož poslední tisícovka otáček je tu jen do počtu. A když sešlápnete plynový pedál, prodleva v reakci motoru je značně větší - musíte čekat, než se roztočí turbodmychadlo.

Jak stojí i výše, clio R.S. 18 si nejde objednat s manuální převodovkou. A i když mi sedačky v tomhle autě opravdu nepasovaly, největším minusem je jeho převodovka. Když jedu v klidu po rovině, kvůli co nejnižší spotřebě automat řadí rychle co nejvyšší kvalt. Takže když přijde kopec, motor se začne dusit, než to převodovce dojde a ona podřadí, anebo to musím udělat sám. Stejně tak, když chci zrychlit.

Zkusil jsem ji tedy přepnout do sportovního režimu, ale to zase drží otáčky nepříjemně vysoko, a to i na ostrou jízdu. Ne, i když jsem v zatáčkách jel jako ďábel, na rozbité okresce opravdu nechci zrychlit ke 180 km/h, proto jsem plyn povolil, takže bych chtěl vyšší kvalt… Opravdu ne? Dobře, sahám po pádlu a řadím ho sám.

A když nastavíte tempomat na nějakou rychlost a chcete, aby vůz brzdil motorem? Smůla, opět co nejvyšší kvalt a číslo nastavené rychlosti jen bliká, aby vám dalo znát, že jedete rychleji. Takže beru za pádlo, řadím o dva kvalty níž a clio ochotně brzdí motorem. Ale jen pár vteřin, než zase o dvě rychlosti odřadí a začne na mě blikat.

V yarisu takový problém neexistuje. Ten se zase nabízel jen s manuálním šestikvaltem, u kterého neexistují žádné jízdní režimy, žádné změny mapování, prostě si řadíte, jak chcete, kdy chcete a co chcete.

Ovšem, taky tu není tempomat. Možná vám přijde jako hloupost chtít po takovémhle autě tempomat, ale když může mít automatické stěrače, navigaci a dvouzónovou klimatizaci, proč ne tempomat? A právě tohle - spolu s faktem, že se nikde nedozvíte teplotu či tlak oleje, na rozdíl od clia - vidím jako největší minus japonského soutěžícího.

Z řádků výše to může vypadat, že clio R.S. 18, ač také specialitka, na kvality yarisu nemá šanci dosáhnout. Není to ale tak jednoduché. Po stránce zábavy za volantem je yaris lepší, ale ne zas o tolik, a pokud vám nebude vadit chování převodovky clia, bude to mezi kapesními raketami perfektní volba.

Ovšem, ne pro mě - stejně jako yaris. Clio bych si koupit nemohl kvůli převodovce a sedačkám, ale své vlastní peníze bych nedal ani za yaris GRMN. Totiž, Toyota za něj chtěla 850 tisíc korun, než ho vyprodala, a to je podle mého názoru příliš. Kdyby však stál okolo 670 tisíc jako černočerné clio...