Test nejlevnější Dacie s automatem: nečekejte závodnické manýry, ale komfort překvapí

Dacii Sandero koupíte za 174 900 Kč. Samozřejmě, že to je auto v nejzákladnější výbavě, s motorem 1,2 l/54 kW a s klasickou manuální převodovkou. Ale je to ta nejlepší nabídka na trhu. Takže se podívejme na sandero jako takové. Jde o hatchback na rozvoru 2589 mm a s délkou lehce přes čtyři metry.

Není to žádný rekordman v prostornosti, ale většinu svých superlevných konkurentů v téhle disciplíně strčí do kapsy. Překoná ho jen sourozenec Dacia Logan, ale to je sedan nebo kombi o kus větší.

Pojďme se odpíchnout od základního modelu a poskočme alespoň k lepšímu motoru. Výkonnější je tříválec o objemu 0,9 l. Nabízí 66 kW (90 koní) při 5000 ot./min. Jak se nám motor líbil? Má to dvě roviny.

Tou překvapivě dobrou je jeho chuť jet. Vytáčí se s radostí, nemá překvapivě žádné velké problémy s výkonem a třeba na dálnici si v klidu dal 140 km/h a klidně by i zrychloval. Je tichý a krásně lehký, takže ho nad přední nápravou ani neucítíte.

Tedy ucítíte. To je ta odvrácená tvář. Je to tříválec a jeho vyvážení není úplně ideální. Tohle je první auto, kde jsme děkovali konstruktérům, že dali do auta Stop-Start systém. Klepání ve volnoběžných otáčkách je vážně pěkně otravné.

Další rovinou je spotřeba. Ta naše se zastavila na hodnotě 6,5 l na 100 km, a to nebylo auto naloženo. Ano, nenechali jsme motor úplně v klidu převalovat, ale to bylo dáno hlavně novou převodovkou, kterou jsme pořádně zkoušeli. Ale kdybychom jeli s lehkou nohou, v kombinovaném provozu, jaký jsme si dali (asi na třetiny rozdělený mezi město, dálnici a okresky), pod šest litrů bychom se asi nedostali. A to je docela dost na tak malé a lehké auto (1113 kg provozní hmotnost).

Abychom také dali do roviny ceník s tímto motorem – nejlevnější sandero s nula-devítkou je za 235 900 Kč (výbava Arctica).

A teď se ještě podíváme na slovo Stepway v názvu auta. Je o výbavovou verzi, která nabízí jakýsi terénní zážitek. Auto má zvýšenou světlou výšku na 195 mm, což je víc, než mají mnohá SUV. Je to perfektní na takové ty polní cesty, kam se zajíždí na chalupy. K tomu je tu oplastování, střešní nosiče a také dobrá výbava, včetně navigace, klimatizace a tempomatu. Náš motor s touto výbavou stojí 261 900 Kč.

Ovšem je tu trochu problém. Auto třeba nemá podélně nastavitelný volant. Nebo nastavování světlometů je ohromným ovladačem až u levé řidičovy holeně. Tam není možné vidět žádnou ikonku, kam vlastně točit, protože k ovladači si musí normálně člověk kleknout.

Nepotěší ani sedadla, která jsou extrémně měkká v bočních výplních, takže záda z nich bolí opravdu hodně. Ergonomicky zcela nepřijatelné jsou ovladače oken uprostřed dole středové konzole a klakson na páčce blinkrů jsme naposledy viděli u stařičké škodověnky. Abychom jen nehaněli. Kufr je velký. Má 320 litrů a podle nás je to jeden z nejlépe využitelných kufrů, co známe.

Dacia nasadila do svých modelů novinku – robotizovanou pětistupňovou převodovku. Proč jen pět stupňů? Protože je to levnější. Na pětku točí motor při 130 km/h nějakých 3500 otáček a to je sice dost, ale ne nijak extrémně. Takže v pořádku.

A co je vlastně robotická převodovka? Je to vlastně manuální převodovka, kde se stará o práci spojky samo auto. Když je zapotřebí přeřadit, automaticky rozepne klasickou spojku, přeřadí, nechá otáčky ve stromečku srovnat a spojku zase pustí. Je to výrazně levnější řešení než dvouspojkové verze nebo dokonce automaty s hydrodynamickým měničem.

Robotické převodovky mají dvě nectnosti: řazení trvá strašně dlouho a cukají. A tady se to projevuje v celé nahotě. Především u nižších stupňů je to tragické. Z jedničky na dvojku pod plynem se přeřadí za 1,5 sekundy. Zdá se vám to málo? Tak si v duchu počítejte – dvacetčtyři, dvacet… Je to neskutečně dlouhá doba. V ní auto najednou přestane táhnout a prostě tak nějak čeká a rozmýšlí se. Člověka popadne běs, když se to stane během předjíždění. To je najednou předjížděné auto dvojnásobně delší a to auto naproti dvojnásob rychlejší.

Jediná možnost, jak se z tohoto motorového vydechnutí dostat je, že při přeřazování sundáte nohu z plynu a po přeřazení ji tam zase dáte. Jednoduché, že? U manuálu také neřadíte pod plynem. Jenže tam víte, kdy řadit!

Tady převodovka Easy-R totiž výrazně pracuje s pozicí plynu. Když se šplápne na plyn hodně, nechá otáčky vylétnout klidně na 5000 ot./min. Když se prošlápne až pojistka na podlaze, agregát se vyšvihne klidně k šesti tisícům a docela dlouho se tam drží. Prostě je zapotřebí tenhle malý motůrek nechat roztočit, aby něco ukázal. A řidič si bohužel není moc jistý, kdy ten správný okamžik na řazení nadejde. Takže my měli neustále nervy napjaté z čekání, kdy náhle auto „vydechne“, abychom mohli co nejrychleji zareagovat uvolněním plynu.

A zase zarovnáme tyhle informace do osy ceny. Naše auto ve verzi Stepway a 0,9litrovým motorem s převodovkou Easy-R stojí 276 900 Kč.

Jak řadí, jsme vám už řekli. Jinak jede jako… prostě jako Dacia. Nečekejte žádné závodnické manýry. Vzhledem k vyšší světlé výšce je auto i náchylnější na boční vítr a trochu víc se naklání. Řízení je neposilované a o jeho přesnosti raději pomlčíme.

Dacia ale za ty peníze nabízí komfort. Auto je prostě pohodlné, odveze z místa A do místa B, naložíte toho hodně a navíc to auto i vypadá hodně dobře. Za 276 900 Kč nám ukažte auto s navigací, klimatizací, tempomatem, oplastované, zvýšené a s „automatickou“ převodovkou.