Test Mitsubishi Eclipse Cross: sebejisté na silnici, schopné i mimo ni

Mitsubishi Eclipse si pamatuji jako kulatý sporťáček s roztomilou boulí na kapotě. Měl jsem ho docela rád. Proto mi přišlo jako rouhání, že Mitsubishi toto jméno vzkřísilo z mrtvých pro crossover, byť s dodatkem „Cross“. Ovšem jen do chvíle, než jsem se s ním svezl.

Označení „Eclipse Cross“ znamená „kupé-SUV“; Eclipse bývalo kupé a onen dodatek z něj dělá něco trochu jiného. Podle zástupce automobilky ale byl vůz navrhován s tím, že má vypadat jako crossover mezi kupé a SUV.

Jestli se to daří, posuďte z fotek sami. Za mě to Eclipse Cross vážně sluší, zejména v téhle červené barvě na slunci. Příď obsahuje dost chromu na to, aby vypadala k světu, ale ne příliš, aby byla kýčovitá. Všimněte si také velikých světel v nárazníku – jsou to blinkry a mlhovky a větší rozměry jejich funkci jen prospívají.

Trochu obtížněji uchopitelná je záď vozu. Snad snaha o vzhled kupé a praktičnost v jednom plechovém balíčku si vynutila zadní okno s horizontálním předělem, ve kterém našlo místo třetí brzdové světlo a části obrysovek. Nejsem si jist, jestli se mi to podařilo na fotkách zachytit, ale obrysovky, které tvoří „rám“ světel, jsou protaženy až téměř k třetímu brzdovému světlu. Za tmy to vypadá perfektně.

Chcete-li s SUV jezdit terénem, víc než vhodná jsou dvě couvací světla. Eclipse Cross však dostalo jen jedno, v levém rohu nárazníku je mlhovka. Je to škoda – a jestli je důvodem, proč nejsou couvačky i mlhovky ve dvojicích, ta komická atrapa difuzoru mezi nimi, je to navíc i smutné.

Otvírám dveře a všímám si, že na dolním konci mají hranu, která sahá pod práh. Je to jakýsi kryt skutečného prahu a je tu, abyste si nezašpinili kalhoty, když nastupujete do zabláceného auta. Sedí se totiž poměrně vysoko a bez tohoto krytu by bylo riziko potřísnění nohavic nemalé.

Kůží čalouněná sedačka řidiče je poměrně pohodlná, a hlavně docela hluboká, tělo se v zatáčkách snaží držet na místě, a to docela s úspěchem. Volant vám možná něco říká – je stejný jako v ASX, které jsem měl na hraní nedávno, což znamená elegantní černé obložení v dolní části.

Ovšem Eclipse Cross je lépe vybavené, takže je na volantu pár tlačítek navíc. Zmíním se šířeji o jednom – tom s ikonkou kamery na levé straně. Jak asi tušíte, zapínají se jím kamery – a že jich tu je. Eclipse Cross možná není prémiovka, ale nabízí 360° pohled kolem vozu. Anebo si můžete zobrazit výstup kamery, která snímá pravé přední kolo.

Horizontální předěl okna pátých dveří vypadá na první pohled jako problém, ale není tomu tak. Jednak máte couvací kameru, okénkem pod předělem toho je vidět docela dost, a konečně když se na vás bude lepit nějaká octavia, její přední světla se vám v zrcátku skryjí právě za ten předěl.

Infotainment, podobně jako v ASX, nenabízí vlastní navigaci. Umí ale přijímat digitální rádio a zvládá Android Auto, a to příkladně – nesetkal jsem se se zasekáváním systému ani s jinými problémy. V Androidu Auto můžete používat Mapy Google nebo Waze, co je vašemu srdci bližší. K největším výhodám systému patří, že můžete snadno zahájit navigaci domů či do míst, která máte ve svém účtu Google uložená.

Na fotkách si jistě všimnete touchpadu na středovém panelu. Intuitivnější systém aby člověk pohledal; touchpad jsem chválil už u lexusů a tady tomu není jinak. Jeho největší nevýhodou je, že Android Auto ho nepodporuje, rozumí si jen s dotykovým displejem.

Protože Eclipse Cross nemá vlastní navigaci, head-up displej vám bohužel nezobrazí instrukce, kam zabočit. Umí „jen“ rychlost a informace adaptivního tempomatu, nic víc. Pro všechny ostatní informace tu je přístrojový štít s barevným displejem uprostřed.

Displej se ovládá tlačítky vedle sloupku řízení. U vývojově osm let starého ASX bych to pochopil, ale u nově vyvinutého auta to působí poněkud zvláštně. Druhý nepříjemný detail displeje je ten, že průměrnou spotřebu v režimu Auto nuluje každý den.

Ke cti mu však budiž, že nelže – pár metrů po startu vám klidně zobrazí něco jako 86,7 l/100 km (to není překlep) a pak hodnota postupně klesá. Počitadlo lze přepnout do režimu Manual, kdy se spotřeba za každého svítání nenuluje, ale zobrazuje dlouhodobý průměr, jenže když další den nastartujete, je přepnuté zpátky do módu Auto.

Kvituji staromódní volič převodovky, který zůstává v poloze, do které ho posunete. Je hezky po ruce a dobře se drží, byť na něj z principu věci člověk moc často nesahá. Napravo od něj vidíme další pozůstatek dob minulých – kolébkové přepínače vyhřívání sedaček. Cením ovšem, že vyhřívání na nižší stupeň nepřipomíná gril jako třeba v BMW.

Geniálně snadno se používá i panel klimatizace – má velká tlačítka s příjemnou haptickou odezvou. Skoro člověku přijde líto, že funkce Auto pracuje perfektně a že kromě nastavení teploty na panel nemusí sahat.

Eclipse Cross jsem dostal dle slov zástupce automobilky v nejlepší možné specifikaci – se zbrusu novou přeplňovanou patnáctistovkou o výkonu 163 koní, s bezestupňovou převodovkou a pohonem všech kol. Měl jsem trochu strach z turbolagu, prodlevy při sešlápnutí plynového pedálu, než turbo začne dávat patřičný plnicí tlak, přece jen má tenhle motor přes 100 koní na litr.

Nic takového jsem ovšem nepozoroval. Větší sešlápnutí plynu v nízkých otáčkách nejprve probudí převodovku, která vypočítá nejvhodnější převodový poměr, a v téhle době se jakýkoliv turbolag ztratí. A ve vyšších otáčkách, jedete-li na některý z osmi virtuálních kvaltů, není prodleva plynu znatelná.

K virtuálním kvaltům sahá převodovka relativně často, stačí jen trochu větší sešlápnutí plynu a už napodobuje normální převodové stupně. Nevýhodou chování převodovky budiž, že v městských rychlostech dost často motor podtáčí – i do kopce klidně jede na 1300 otáček, což se motoru očividně nelíbí. Musíte tak levým pádlem pod volantem o jeden i dva virtuální kvalty podřadit.

A co spotřeba, slyším vás se ptát. Nutno přiznat, že 1,9 TDI PD to není – průměr za týden a něco přes 1000 najetých kilometrů byl 8,5 litru benzínu na 100 km. Pokud máte lehkou nohu a budete jezdit víc mimo město, troufám si říci, že se vejdete i do osmi. Za to, co Eclipse Cross dovede, mi to přijde jako velmi slušná hodnota, bál jsem se něčeho k 10 litrům.

Na středovém tunelu se skví velké tlačítko s označením S-AWC. Tato zkratka označuje Super All Wheel Control, jak Mitsubishi pojmenovalo svůj systém pohonu všech kol. V Eclipse Cross využívá vícelamelovou mezinápravovou spojku k tomu, aby v případě potřeby zapojil do hry zadní nápravu. Oním tlačítkem volíte mezi režimy Auto, Snow pro sníh a Gravel pro šotolinu.

Jak jistě tušíte z fotek, kromě „Auto“ jsem zkoušel hlavně režim Snow. Eclipse Cross má docela vysoký podvozek, takže se nemusíte bát ani slušně zaváté silnice, po které před vámi ještě nikdo nejel – a o které si kvůli hromadám sněhu nejste tak úplně jistí, kudy přesně vede.

Ve sněhu jsem nepozoroval ani náznak zapadnutí nebo jakéhokoliv zaváhání při rozjezdu i do kopce, které by mohlo být dané nedostatečností pohonu všech kol. Nevím ovšem, jak velké zásluhy můžu přičítat tlačítku, spíš bych to odhadoval na poctivou mechaniku, dobré gumy a vysoký podvozek. A ovšem, pokud vypnete stabilizaci, můžete se točit jako korouhvička v hurikánu se sněhem lítajícím od kol všude kolem.

Když mi zástupce automobilky předával klíče, řekl, že Eclipse Cross je posledním „pravým Mitsubishi“, tedy vozem vyvinutým bez účasti partnerů v alianci Renault-Nissan-Mitsubishi. Je to poměrně chytrý marketingový tah, protože je opravdu dobré. Veškeré chyby, které jsem výše popsal, jsou v podstatě detaily. A s převodovkou podtáčející motor bych se asi naučil žít.

Nejsem si jist, jestli bych Eclipse Cross jako celek označil za krásné. Zepředu je skutečně pohledné, zezadu se buď neumím na vůz podívat ze správného úhlu, anebo má trochu moc ostré linky a pravé úhly. Jsem si však jist trojím – že není ošklivé, že je vážně schopné, ať před něj postavíte cokoliv, a že bych proti němu ve své garáži rozhodně neprotestoval.