Test Mitsubishi ASX: poctivé auto za příznivou cenu. S jedním velkým minusem

ASX je docela oblíbené auto na to, jak málo mainstreamová je v ČR značka Mitsubishi. Za týden jich potkáte klidně dost na to, aby vám na počítání nestačily prsty obou rukou. Existují ale kromě základní ceny pod 400 tisíci korunami nějaké důvody, proč si ASX koupit teď, když je osm let staré a když má během letošního roku přijít na svět nová generace?

ASX prošlo faceliftem už poněkolikáté. Při tom posledním, odhaleném na podzim roku 2016, byla jeho příď připodobněna té na Outlanderu či Eclipse Sport a zadní nárazník se dočkal atrapy difuzoru, hezčích odrazek a LEDkové mlhovky, které si ani nevšimnete, když není rozsvícená.

Změny ASX opravdu prospěly, zepředu vypadá vážně k světu a s xenonovými světly v testované výbavě Intense+ ani nevypadá jako chudý příbuzný. Bohužel, z vnějších změn to je všechno, takže xenony jsou tu jen pro potkávací světla, do dálky svítí halogeny. Ovšem, oboje to svítí velmi dobře.

Také zadní světla pořád vypadají stejně jako v roce 2010 – a dnes tedy hrubě zastarale. Zejména ve srovnání s moderně působícím nárazníkem. Přitom by stačilo i jen překrýt blinkr čirým sklem místo oranžového a hned by to bylo o něco lepší, když už byla investice do zcela nových zadních lamp zavržena.

Interiér je na tom velmi podobně. Je tu sice elegantní lesklý černý plast kolem středové konzole a nový infotainment, ale jinak zůstala spousta věcí při starém. Nejvíc do očí bijícím důkazem je palubní počítač, který, ač zobrazen na displeji mezi budíky, ovládá se tlačítkem vedle kapličky přístrojů. A z nějakého důvodu bylo počitadlo průměrné spotřeby každý den vynulované, takže dlouhodobou spotřebu si můžete leda spočítat u pumpy.

Automatická klimatizace nemá displej a tlačítka, nýbrž tři otočné knoflíky – to byl zastaralý způsob i v roce 2010 – a vyhřívání sedaček se ovládá kolébkovými přepínači, utopenými kdesi pod středovou konzolí. Spolu s „offroaďácky“ dlouhou řadicí pákou to znamená, že k nim – a k tlačítku vypínání start-stopu – je velmi krkolomný přístup, zejména máte-li ve vedle umístěném USB portu připojený kabel s telefonem.

Telefon lze samozřejmě připojit i pomocí bluetooth, ale sériový infotainment v testovaném voze nenabízel navigaci. Uměl nicméně Android Auto, takže po připojení mobilu bylo možné používat Mapy Google nebo Waze. Tento systém fungoval bezproblémově a i docela svižně, se všemi svými plusy i minusy.

K plusům se řadí zejména to, že přes displej auta používáte v podstatě svůj vlastní telefon. Máte-li tedy v Googlu přednastavenou adresu domova a v mapách uložená nějaká místa, pár kliknutími zahájíte navigaci. Nepochopitelným minusem zase je, že český obchod Google Play dosud Android Auto nenabízí. Aplikaci je potřeba najít a stáhnout někde jinde.

Chmury však nejsou nekonečné. Sedačky jsou relativně pohodlné a sedíte v nich vážně vysoko. To znamená lepší přehled o situaci kolem a ASX, byť crossoverem, díky tomu působí jako offroad. Staromilci ocení klasickou páku ruční brzdy, každé z předních míst má k dispozici dva dostatečně velké držáky nápojů a středová loketní opěrka je dobře umístěná a skrývá ohromnou díru na věci.

Jak si můžete všimnout i na fotkách, volant má ve své dolní části také lesklý černý plast. To hodnotím jako pozitivum – sice bude pořád upatlaný, ale na pohled vypadá hezky. V souvislosti s volantem patří ASX ještě jedna pochvala, a to za tempomat. Když ho na volantu zapnete, je zapnutý navždy, nemusíte ho po každém startu vozu zapínat znova.

To systém Auto Stop & Go, jak Mitsubishi nazývá start-stop, je nutné vypnout po každém startu. Normálně to u půjčených aut nedělám, byť jsem si vědom, jak start-stop zvyšuje opotřebení motoru. V ASX to je potřeba, protože systému trvá opravdu dlouho, než motor po sešlápnutí spojky nahodí.

Pod kapotou testovaného ASX byla atmosférická benzínová šestnáctistovka, spojená s manuálním pětikvaltem a pohonem předních kol. To je jediná možnost, kterou Mitsubishi v současnosti nabízí – na diesel či čtyřkolku si nechte zajít chuť.

Zejména absence pohonu všech kol zamrzí, protože ASX má docela velkou světlou výšku – 190 mm. Podle zástupce automobilky je možné, že čtyřkolka a diesel v průběhu roku přibydou do nabídky, ale aktuálně je objednat není možné.

Kvůli vyššímu podvozku také musí být odpružení tvrdší, aby se auto při jízdě nekymácelo. Bohužel, i s pneumatikami s poměrně vysokým profilem to znamená, že vám auto dá každou větší díru pořádně sežrat. Pokud je ta díra v zatáčce, dočkáte se chvilkové nejistoty, a to na obou nápravách.

Plusové body si zaslouží převodovka. Sice má jen pět stupňů, ale ty jsou poskládány relativně krátce za sebou. V městských rychlostech se dá jezdit na čtyřku. Dělat to ale moc nebudete, protože šestnáctistovka pod kapotou má v nízkých otáčkách opravdu málo síly.

Maximum výkonu je 117 koní v šesti tisících otáčkách, vrchol točivého momentu 154 Nm leží ve 4 000 ot./min. To znamená, že pokud chcete jet trochu rychleji, musíte motor točit. Zvuk motoru je naštěstí poměrně příjemný.

Fakt, že čtyřválec nemá přeplňování, má ale i své klady. Ihned si všimnete prvního z nich – plynový pedál je perfektně citlivý a odezva motoru na něj je okamžitá. V dnešní „době přeplňované“ to je opravdu osvěžující. Druhým kladem budiž linearita nástupu výkonu – se stoupajícími otáčkami cítíte, jak motor nabírá dech a jak jeho chuť táhnout roste a roste.

Do nějakých 100 km/h vám vůbec nepřipadne, že by auto mělo málo síly. Ukáže se to až ve chvíli, kdy pojedete na tempomat 140 km/h do kopce po dálnici. Auto na pětku nedokáže tuhle rychlost udržet, přestože v ní motor točí zhruba 3 550 otáček. Je třeba podřadit na čtyřku a pořádně šlápnout na plyn.

Protože palubní počítač každý den spotřebu vynuloval, můžu sloužit jen čísly, která jsem vídal na koncích cest. Většinou to bylo mezi 8 a 8,4 litry na sto. Po pravdě, na 117 koní to není žádný zázrak, stejně výkonný motor 1,0 TSI v Seatu Ateca dokáže jezdit v okolí sedmi litrů. Jenže jeho projev není ani zdaleka tak příjemný, jako u této šestnáctistovky.

Existuje jedno označení, které se na ASX hodí – stará škola. Pokud na nových autech nemůžete vystát obrovskou hromadu elektroniky, dvouspojkové převodovky, turba, motory objemem vhodné tak do sekačky na trávu, bude ASX osvěžujícím vánkem minulosti. A nemusíte ho kupovat v bazaru a vzdát se Androidu Auto či couvací kamery.

Ze staré školy tu jsou i mínusy, zejména spojené s ovládáním některých prvků interiéru. Ty bych byl schopen přehlédnout, zejména při cenách, za jaké se tohle auto prodává. Víc mi vadil tvrdý, až uskákaný podvozek – a právě kvůli němu, a zčásti designu zádě, bych si ASX nekoupil.

Je to trochu škoda, protože pokud by podvozek nevadil, s cenou 534 tisíc korun za nejvyšší výbavu Intense+ představuje ASX opravdu dobrou nabídku. Zejména, když ze seznamu příplatků má u Intense+ smysl zaškrtnout jen příčníky na střechu, koberečky dle libosti a rezervní kolo. Všechno ostatní už je v ceně.