Test BMW Z4 sDrive35i: posun ke komfortu, náročné řidiče nezklame

Už na první pohled působí zet-čtyřka luxusnějším dojmem než její předchůdkyně. Stejný pocit budete mít i z interiéru, jenž je nejenom o malinko prostornější, ale je znát větší zaměření na komfort. Hliníková střecha se složí stisknutím tlačítka, trvá jí to 20 vteřin.

Bohužel, ne všechny změny jsou pouze pozitivní - nová Z4 v námi testované verzi s šestiválcem přeplňovaným dvěma turbodmychadly nabrala nějaké dva metráky navíc, takže požitek za volantem není i přes vysoký výkon motoru tak bezprostřední. Druhá zpráva také nepotěší nadšené řidiče - verze M se nejspíš nedočkáme, sportovní divize BMW se raději věnuje nesmyslným, leč komerčně zajímavějším vozům jako X5 M a X6 M.

Jde o klasicky střižený roadster, takže vás nesní překvapit, že sedíte dost nízko a zpočátku si budete zvykat na výhled z vozu přes obrovitou kapotu. Konstrukčně jde o klasický roadster s vpředu umístěným motorem, nízkým těžištěm a skvěle vyváženým rozdělením hmotnosti mezi přední a zadní nápravu (jde o ideální poměr 50:50). Řidič a spolujezdec navíc sedí těsně před zadní nápravou, což zážitky při řízení vozu posouvá do jiných dimenzí.

Řízení nezatížené přenosem točivého momentu přináší solidní zpětnou vazbu, je dostatečně tuhé i přesné. V našem případě se o řazení starala sedmistupňová dvouspojková automatická převodovka - pracuje inteligentně, škoda, že chybí možnost řadit pádly pod volantem, nabízené řazení tlačítky nepřináší takový prožitek. Lepší volbou k tomuto komfortnímu, ale stále sportovnímu roadsteru je klasická manuální převodovka.

V nabídce jsou pouze řadové benzínové šestiválce, 23i, 30i nebo námi testovaný nejvýkonnější 35i. Třílitrový šestiválec je dopován dvěma turbodmychadly (systém TwinTurbo), zátah je skvělý bez rušivého turboefektu, prakticky od volnoběhu - 306 koní a 400 Nm točivého momentu je znát. Motoru chybí špička těsně před omezovačem, nejlépe se cítí ve středních otáčkách. Z4 sDrive 35i mohutně zrychluje až do momentu, kdy auto ve 250 km/h jemně klepne přes ruce elektronický omezovač nejvyšší rychlosti.

Potěší i klasický zvuk šestiválce (viz naše video), dovedli bychom si ale představit ještě hlučnější akustický projev. Spotřeba se poněkud liší od té, kterou udává výrobce - v průměru počítejte mezi 12 - 14 litry, při jízdě brzda-plyn klidně ještě o dva tři litry navíc.

Vhodnější variantou je podle nás klasický atmosférický šestiválec 30i (258 koní / 310 Nm), jenž vepředu ušetří devadesát kilogramů, vaší peněžence 129 tisíc a v konečném důsledku sice budete trochu pomalejší ve sprintu, ale na zatáčkovitých silnicích si papírově užijete větší zábavu.

„Emkový“ podvozek s elektronicky nastavitelnými tlumiči, snížený o 10 mm, je docela tvrdý už v základním režimu - jízda na rozbité silnici tak není úplně příjemná, navíc, když projedete nějakou větší dírou, ozve se nepříjemná rána, až se leknete, zda se něco nestalo tlumičům. Podvozek ale nezná náklony a na suché silnici vám dovolí projíždět zatáčky ve svižném tempu. Pokud se přepnete do sportovního režimu, dovolí vám stabilizace mírný smyk, ale zabrání většímu přetočení vozu, což je ideální nastavení na silnici v běžném provozu. Především na okruhu lze využít úplného vypnutí ESP, jež dovolí rozhodit záď a podržet jí v driftu.

BMW Z4 je klasický roadster, který zaujme po stránce prestiže a komfortu, ale dovede - i když s jistými kompromisy - nabídnout i zážitky „sportovně“ naladěným řidičům. Jde o auto, s kterým můžete jezdit každý den, opravdoví fajnšmekři i během zimy. Zet-čtyřce by neuškodilo menší zhubnutí, takhle stojí na půli cesty mezi sportovním Porsche Boxster a komfortním Mercedesem SLK.