Test BMW M850i: Skvělé auto, ale jako řada 6

Když se zákulisní spekulace začaly potvrzovat a bylo jasné, že na obzoru je nová generace osmičkové řady, byl jsem vážně nadšený. A to hned ze dvou důvodů. Zaprvé, první vydání osmičky bylo fascinujícím počinem. Velké kupé v roce 1989 působilo velmi inovativně, byla to výkladní skříň bavorské automobilky.

A druhý důvod je úplně prostý, osobně zbožňuji kategorii velkých GT snad nejvíce ze všech typů aut. Mají v sobě majestátnost limuzíny, eleganci, přitom umí být dravé a neprakticky sexy. Nejsou to ospoilerované a nepoužitelné supersporty, a přitom je s nimi radost jezdit v jakémkoli tempu.

Vzhledem k tomu, že často básním o moderních BMW v tom smyslu, že si Bavoři konečně pravidelně a ve všech třídách dávají záležet i na luxusním detailu, který dosud často chyběl a je stěžejním bodem u každého GT, má očekávání byla vysoká.

Jenže poté vyšlo najevo, že nová osmička bude muset nahradit i pozici šestkového kupé. Není tomu tak zcela po technické stránce, řada 8 má například i karbonové výztuhy v karoserii, které skutečně jinak náleží jen sedmičkové limuzíně, ale přesto se nejedná o tak svébytný model, jak by se z magické číslovky 8 mohlo zdát.

Jak už jsem naznačil v úvodu, vozy GT považuji za to nejhezčí v automobilovém průmyslu a upřímně by bylo docela umění v tomto segmentu design zmršit. Takže osmička je krásný kus auta, zejména v tomto šedivém laku. Přesto nezůstanu bez poznámek, co se exteriéru týče.

Mluvím o tom, že celkový tvar střechy, silueta, by mohl být trošku ladnější. Svým zvláštním propadnutím v určitém bodu mi lehce připomíná Ford Mustang současné generace. A takového hrubiána by si přece gentlemani z klubu luxusních GT mezi sebe nepustili.

Zatímco příď je, jako kdyby ji tvaroval sám vítr, záď na mě působí lehce přeplácaně. Umění designu v této kategorii vnímám totiž také v tom, že necháte promluvit proporce, díky čemuž netřeba různými nadbytečnými črty rýt do detailů. Mluvím třeba o prostoru kolem výfuků či registrační značky.

Uvnitř se vůz významně liší jak od řady 5, tak od sedmičky. Má to více důvodů, z nichž jeden je prostý. Jedná se o vůz novější generace, dělaný podle nových designových standardů v čele s odlišným infotainmentem ID, grafikou prostých čar nebo třeba přesunutím ovládání klimatizace mezi středové výdechy. Zkrátka patří spíše do rodiny například nové X5 či trojky.

Tou další pobídkou k odlišnosti pojetí vnitřku je taky efekt řidičského GT. Palubka se točí k řidiči a je spíše jednodušších tvarů. Když jsem interiér viděl na obrázcích, uchvácen jsem nebyl, ale naživo teprve odhalíte, jak moc pěkně udělané to tady je. Dobře, není to Rolls-Royce Wraith, osmička uvnitř vsází spíše na strohý luxus, ale co do materiálů a atmosféry nemám co vytknout.

Zato slova se mi těžko hledají při pohledu na zadní sedadla. zatímco v předních křeslech si rychle najdete řidičskou i pohodlnou pozici a do všech stran máte dost místa, zadní místa vlastně neexistují. Když jsem si sedl já se svými 190 centimetry, sedadlo se téměř dotýkalo toho za mnou. Takže se tam nevešly nejen nohy dospělého, ale ani malého dítěte.

Nemluvě o místu na hlavu, které se rovněž neslučuje ani s krátkou projížďkou ve čtyřech. V takovém čtyřkovém kupé je podstatně více místa. Pokud tedy o osmičce přemýšlíte jako o cestovním čtyřmístném GT, zapomeňte, dozadu dáte tašky. To je celé.

Osmičku koupíte jako kupé či kabriolet, krom vrcholné M8 ve verzích s dieselovým šestiválcem 840d či osmiválcem M850i, který máme zde. Označení znovu napovídá, že nejde o typické „emko“, ale o verzi okořeněnou techniky divize M, takzvanou variantu M Performance. Tedy o vyladěné, nikoli totálně přepracované modely určené pro každý den.

Motorem v této variantě je dobře známý vidlicový osmiválec se zdvihovým objemem 4,4 litru, dopovaný dvěma turbodmychadly. Ocenil bych u něj trošku jadrnější, hlasitější zvukový projev. Ale ten si BMW nechává pro M8. A také je to jediná výtka, kterou o tomhle motoru v testu uslyšíte.

Je sametový, s osmistupňovou převodovkou si skvěle rozumí při klidném i ostrém tempu, což už je pochvala tradiční, a dokáže nabídnout přímo přebytek výkonu. Ve spolupráci s pohonem všech kol umí dynamiku supersportu, drtivě dokáže zamáčknout do sedačky a tahat až do nesmyslných rychlostí. Bez skrývání, pěkně surově.

Ve smyslu celkových jízdních vlastností BMW zdařile balancuje na hraně kompromisu. Ale kompromisu veskrze příjemného. Příplatkový podvozek s adaptivními tlumiči sice nehoupe jako v eskovém kupé od Mercedesu, tuhost pod sebou cítíte, ale zároveň i dokáže poskytnout dostatečnou úroveň komfortu. Zkrátka velmi dobře pracuje a netluče. Přitom poskytne dostatečnou oporu v oblouku a při drtivějším tempu.

Zvyknout si je třeba na to, že tohle auto je připravené na tempo opravdu ostré, takže abyste v něm objevili zábavného ducha, musíte být více neurvalí, než jste od klasických slabších BMW zvyklí. Včetně těch s pohonem všech kol. Pokud budete něžní, osmička bude zívat a vy s ní. Například natáčení zadních kol je tu spíše takovým našeptávačem, díky bohu nepůsobí tak agresivně a zbrkle jako třeba u větších audi.

Potěší, že pokud si troufnete, na limitu osmička rozhodně není mdlá a dokáže pohodit zadkem. S omezenou stabilizací ve sportovním režimu přesně tak pěkně bezpečně a přitom lahodně, jak to mám u BMW rád. Spolu s přesným a intuitivním řízením, kterým auto disponuje.

Stačí si hrát s přísunem točivého momentu, aby vás management jako by zázračně vytáhl do zatáčky zpět přesunem výkonu na přední kola, čímž umravní rozevlátou záď. Čili ano, to správné bavorácké nadšení v sobě M850i rozhodně má, jen je skryto pod trošku větší peřinou, což je vzhledem k výkonům a cílení vlastně dost dobře.

BMW M850i je skvělý kus auta, ale podle mého názoru si v Mnichově použitím osmičky v názvu jen sekají do nohou. Dost možná totiž budete čekat něco víc. S tímhle autem totiž nedostanete konkurenta pro majestátní, komfortnější a prostornější třídu S. Což je v pořádku, ale v této cenové a marketingové hladině byste se už mohli poohlížet po konkurentech třeba u Aston Martinu či Bentley. Jistě, i základní DB11 či Continetal GT stojí ještě podstatně víc kachlí, ale od osmičky byste možná takové sebevědomí čekali.

To jsou všechno subjektivní důvody, stejně jako design exteriéru a nakonec i celkové pojetí interiéru. To všechno by mohlo působit ještě o trošku exkluzivněji, abych si ten týden strávený s tímto autem nejen že užil, ale měl ho i vyrytý v paměti jako v případě famózního Lexusu LC. Toho lexusu, který třeba v multimédiích nesahá BMW ani po kotníky, ale bude legendou.

Z řady objektivních problémů pak vidím nedostatečné místo na zadních sedadlech, které řadu 8 diskvalifikuje z pozice „sexy sedmičkové limuzíny“. Inu, je to taková vynikající řada 6, ovšem ten katapult, který by právem vystřelil kupé na výsluní osmičkové řady, ten tady úplně nevidím. Dělá většinu věcí dokonale, ale za srdce mě chytit nedokázala.