Tajné zkoušky aneb Jak automobilky testují prototypy

Na běžné silnice se nové modely automobilek podívají obvykle rok před oznámenou světovou premiérou. Cílem je utajit podobu vozu co nejdéle. Testovací auta mají nejrůznější fólie, které mají zamezit jejich rozpoznání (loga chybí úplně) a utajení napomáhá třeba i nakreslené falešné otevírání zadních dveří.

Výrobci jsou v otázkách maskování vynalézaví. Když před lety jezdila po Praze tehdy ještě nepředstavená Octavia Combi (A5), měla na kapotě umně vytvořený znak Mercedesu. Červené fólie vzadu vytvořily iluzi Mercedesu „céčka“ téměř dokonale – zdálky si vůz leckdo spletl. Pokud se testuje motor nebo podvozek u nově vyvíjeného modelu, není neobvyklé, že auto má kapotu jako současný model – liší se technikou pod karoserií.

A kde probíhají náročně testy před zahájením výroby nulté série? Například domácí Škoda má k dispozici mj. malý a nevyhovující areál v Úhelnici nedaleko Mladé Boleslavi. Už se pozapomnělo na to, že před deseti lety chtěl koncern VW postavit moderní polygon nedaleko Benátek nad Jizerou za 4,5 miliardy korun. Polygon měl stát na pozemku velkém 300 až 370 hektarů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nakonec z výstavby sešlo, protože by se musel vykácet les se vzácnými brouky a motýly.

Kromě jízd v okolí města lze škodovácké prototypy často zahlédnout na rychlostní komunikaci R10 (Mladá Boleslav – Praha) či na letišti v Hoškovicích u Mnichova Hradiště.

Největší porce testů se ale odehraje na moderním koncernovém polygonu Ehra-Lessien, který se nachází ve vojenském prostoru severně od Wolfsburgu. Na „Éře“ probíhají testy všech koncernových vozů, Bentley počínaje a Škodou konče. Občas je zde k vidění zajímavá směsice vozů, třeba fabie a veyron, nejrychlejší auto planety. Na zdejším polygonu je klopený ovál pro testování při vysokých rychlostech – a právě Bugatti Veyron zde „létalo“ rychlostí 407 km/h.

Kromě klasických silnic je na okruhu Ehra-Lessien mnoho cest s nejrůznějšími povrchy, rozbité silnice, prudká stoupání a podobně. Každý ze zkušebních jezdců má právo určitý test odmítnout. Jak nám potvrdil jeden z testovacích jezdců, někdy se tu s auty dělají skutečně krkolomné kousky. Každý zkoušený prototyp musí ujet 100 000 km, což ve zdejších extrémních podmínkách odpovídá celé životnosti vozu – zhruba 400 tisícům kilometrů.

Vyvíjená vozidla je nutné vyzkoušet i za extrémních teplot. Za „zimou“se jezdí na sever Finska, naopak pořádné horko je v Údolí smrti (Death Valley) v Kalifornii, nejteplejší a nejsušší oblasti Spojených států. Zde musí automobily (a jejich posádky) absolvovat jízdy i za padesátistupňových veder. Málokdo ví, že škodovky se jezdí do Údolí smrti zkoušet už od dob, kdy koncern VW převzal Škodu a začal vyvíjet Felicii.