Článek
Možná jste ji zaregistrovali, možná jste se i účastnili - kampaň „Slepí vrazi” probíhala v České republice a zčásti i na Slovensku mezi květnem a říjnem letošního roku. Zjištění, která přinesla, jsou alarmující, jak jsme se dozvěděli na tiskové konferenci, pořádané Autoklubem ČR, jedním z odborných garantů projektu.
Projekt „Slepí vrazi” vycházel z předpokladu, že podobně jako spousta lidí zanedbává pravidelné prohlídky u zubaře a termín si objednávají, až když je začne zub bolet, spousta řidičů zanedbává pravidelné kontroly zraku. Tuto premisu projekt ověřoval mezi květnem a říjnem letošního roku celkem na 29 místech, a to včetně motoristických akcí jako pražské Legendy nebo zlínská Barum Rallye.
Celkem nechalo dobrovolně vyšetřit svůj zrak 2880 řidičů, tj. téměř stovka na každém místě. Zhruba tři čtvrtiny z nich (74 %) byly aktivními řidiči. Výsledky v podstatě potvrdily předpoklad, že lidé o svůj zrak příliš nedbají - v souvisejícím dotazníku uvedlo shodou okolností také 74 % lidí, že na kontrole zraku v posledních 12 měsících nebyli.
Zároveň si více než polovina řidičů-účastníků výzkumu (58 %) myslela, že má zrak v pořádku. U sedmi z deseti měřených řidičů (konkrétně u 71 %) však byla zjištěna potřeba korekce zraku. Jaký podíl z nich již korekci má, se nedozvídáme. Víme ale, že pouze čtvrtina (25 %) měřených řidičů má buď zrak dost dobrý na to, že nemusí řídit s brýlemi, anebo používá správnou korekci zraku, ať už ve formě brýlí nebo kontaktních čoček. Téměř polovina (46 %) má korekci zraku nesprávnou, anebo se jí vůbec nezabývá.
Osvětová kampaň Slepí vrazi probíhala na 29 místech ČR a SR
Správné vidění tisková zpráva označuje za takový stav, kdy řidič za denního světla rozpozná chodce na vzdálenost 200 metrů. Oční vada se silou -0,75 dioptrie, tedy relativně slabá krátkozrakost, chodce zaregistruje při poloviční vzdálenosti - na 100 metrů. Vada -2 dioptrie už znamená rozpoznání chodce na pouhých 20 metrů.
Z čeho pramení nebezpečí, je tedy poměrně jasné. Řidič s nesprávnou korekcí zraku či bez korekce může na dopravní situaci reagovat pomaleji než řidič, který vidí dobře anebo má správnou korekci.
Projekt „Slepí vrazi” vsouvá rovnítko mezi jízdu v opilosti, jízdu pod vlivem omamných látek a jízdu se zhoršeným viděním, ovšem zároveň uvádí, že neexistují data o tom, kolik nehod či kolik úmrtí při nich bylo způsobeno tím, že viník špatně viděl. Označení „Slepí vrazi” je tedy přinejmenším zavádějící.
Za zhoršenou ostrost vidění považují oční odborníci ostrost pod 70 % a řidiči, kteří mají ostrost vidění pod 50 %, by neměli za volant bez korekce sedat vůbec. Primárně hlídanou oční vadou u řidičů je krátkozrakost, tedy špatné vidění do dálky, protože je pro řidiče nejdůležitější.
Osvětová kampaň Slepí vrazi probíhala na 29 místech ČR a SR
V současnosti povinně a pravidelně docházejí ke kontrolám zraku pouze řidiči-profesionálové. Ostatním je změřen zrak ve chvíli, kdy dělají autoškolu, a pak až v 65 letech. Za tu dobu se zrak nějakým způsobem vyvíjí, může se samozřejmě i zhoršit. Zhoršení zraku je ovšem postupné a na rozdíl od výše zmíněných zubů nebolí. Řada lidí, jak stojí i výše, tedy kontroly ostrosti zraku podceňuje.
V současnosti neexistuje cesta, kterou by bylo možné při špatných výsledcích měření zraku neprofesionálního řidiče násilím zbavit řidičského oprávnění. To znamená, že na dobrovolnou prohlídku zraku k optometristovi či očnímu lékaři můžete jít zcela bez rizika, že o řidičák přijdete.
Zároveň to ale znamená, že neexistuje cesta, jak špatně vidícího řidiče přimět pořídit si brýle či kontaktní čočky. Musí být na zodpovědnosti každého z nás, abychom si hlídali, jak vidíme. Aby řidič měl jistotu, že dobře vidí, měl by chodit na kontrolu zraku nejméně jednou ročně.