První svezení s elektrickými škodovkami: Jedna do města, druhá i na cestování

Elektrifikace je nesporným trendem automobilového průmyslu. Záleží však také, jakým způsobem elektřinu do pohonného ústrojí implementujete. Škoda stála v tomto tématu dlouho opodál, aby letos ukázala rovnou dva modely, které v sobě skrývají tu nejpokročilejší formu elektrifikace. Tedy čistě elektrický pohon a hybrid schopný nabíjení ze sítě.

U Škody těmto vozům říkají iV a jako první elektřina pohání nejmenší model a z druhé strany nabídky také vlajková loď. Podle prohlášení předsedy představenstva Bernharda Maiera má v roce 2025 tvořit podíl takových aut 25 % z celkového objemu prodeje automobilky. Do konce roku 2022 chce Škoda představit více než deset elektrifikovaných modelů včetně verze iV nové Octavie.

Tahle na první pohled nesourodá dvojka má tak pro tuzemskou automobilku daleko větší význam, než se nyní může zdát. Obě auta ve svých klasických verzích dobře známe, pojďme se tedy v rámci prvních dojmů zaměřit především na techniku.

Citigo stejně jako ostatní „bratislavská trojčata” zcela zanevřelo na spalovací motory a už je nabízeno pouze jako elektromobil. Zvenčí jej poznáte jen podle detailů, jako jsou nápis Škoda místo loga značky, logo iV, odlišné disky kol či zčásti zaslepená maska. Jinak je vše podstatné při starém, tedy na první pohled.

Elektromotor o výkonu 61 kW a točivém momentu 212 Nm pohání přední kola. Baterie pod podlahou má kapacitu 36,8 kWh, skládá ze 168 článků a má rozměry 1,1 × 1,7 m a výšku pouhých 0,3 m. Na 80 % kapacity ji pomocí rychlodobíjení dobijete za hodinu, dojezd dle přísnější metodiky WLTP činí 252 kilometrů.

Tolik řeč čísel. Malou škodovku jsem proháněl úzkými uličkami Haagu. Je to také nejlepší parketa vozu. Díky kilogramům navíc se citigo zbavilo nervózního poskakování, které je typické pro minivozy. Městské nástrahy typu ostrých nerovností a děr polyká s až neskutečnou samozřejmostí.

Vyniká navíc obratností a okamžitou reakcí na akcelerátor. Ovšem není to jen o brzdě a plynu. Ovládání elektromotoru je sice na pouhou obyčejnou jízdu triviální, ovšem pokud chcete prodloužit svůj dojezd, musíte začít přemýšlet.

Citigoe iV k tomu nabízí tři jízdní režimy, kromě normálního jsou tu dva eko, které omezí výkon a komfortní funkce. Zajímavější je, jak se tu dá pracovat s rekuperací brzdné energie. Ostatně už jsem se několikrát zmínil o tom, že právě ve způsobu a možnostech rekuperace bude mezi automobilkami chrlícími elektromobily největší rozdíl. V tomto prckovi volíte mezi třemi stupni pohybem voliče převodovky doleva a doprava.

Pokud chcete čtvrtý stupeň, stačí ťuknout dozadu a vyvoláte režim B. Zde už je rekuperace tak silná, že můžete v běžném provozu s trochou předvídání používat k deceleraci jen ji. Tedy nesahat na brzdový pedál, který klasicky volí nejdříve rekuperaci a potom samotné klasické brzdy. V režimu B máte vše po puštění naplno, a tak se rozsvítí i brzdová světla.

Plug-in hybridní pohon iV se do superbu dostal v rámci faceliftu, který jsme si už ukázali. K dispozici je jako liftback, kombi a v jakékoli specifické výbavě včetně luxusně laděné Laurin Klement či Sportline. Na první pohled hybridní verzi příliš snadno nepoznáte, má odlišnou masku a samozřejmě loga iV.

Elektromotor o výkonu 85 kW umožňuje ve spojení s lithium-iontovou baterií čistě elektrickou, lokálně bezemisní jízdu s dojezdem až 62 km v režimu WLTP. Krom toho je tu také 1,4 TSI o výkonu 115 kW (156 k). Baterie je umístěna pod zadními sedačkami, kvůli čemuž byla palivová nádrž zmenšena o 16 litrů na 50 litrů. Ovšem díky elektřině je maximální dojezd stále slušných 930 kilometrů.

Zmíněná dvojice pohání přední kola a má systémový výkon 160 kW (218 k). Z 0 na 100 km/h dosáhne za 7,7 s. Maximální rychlost činí 224 km/h. Smyslem plug-in hybridů je větší baterie a především její externí dobíjení. 37Ah baterie má kapacitu 13 kWh. Nabití na 100 % kapacity pomocí wallboxu s výkonem až 3,6 kW trvá 3,5 hodiny. Z běžné domácí zásuvky s výkonem 2,3 kW se baterie nabije pomocí standardně dodávané nabíječky za 5 hodin.

Na výběr máte krom klasických režimů Eco, Comfort, Normal a Sport, které jsou zde především pro adaptivní tlumiče či řízení, specifickou trojici režimů. Po nastartování jste automaticky v elektrickém módu, který preferuje i při větší akceleraci elektrický pohon.

V běžném provozu si bez problémů vystačíte právě s elektřinou, i když požadujete razantnější zrychlení ze semaforů. Kvůli chodcům pak superb v elektrickém režimu za nízkých rychlostí vydává zvuk, jakési chrčení.

Druhým režimem je Hybrid, kdy si počítač řídí, v jakém momentě zapne spalovací motor. Tehdy jej zapíná relativně často, i v nižší rychlostech. Funguje to v podstatě trošku jako full-hybridní vozy. Pokud si chcete jízdou baterii dobít předem, například když víte, že vás po dálničním přesunu čeká město, lze to systému nařídit a navolit si, jakou kapacitu chcete, aby se udržela. Třetím specifickým režimem, ovládaným na středové konzoli, je Sport, který maximalizuje výkon celé soustavy.

Pokud jde znovu o onu rekuperaci, i u superbu lze v jakémkoli režimu zvolit zmiňovaný režim B a jezdit často jen na jeden pedál. Jinak vůz plachtí, což v módu B vyvoláte jen přesným nakrčením vašeho kotníku na pedálu plynu.

Líbí se mi způsob, jakým s vámi auto komunikuje, co se hybridních záležitostí týče. Stav nabití baterie najdete vlevo vedle displeje, kde je normálně teplota chladicí kapaliny motoru. Místo otáčkoměru je tu pak z první poloviny procentuální zobrazení výkonu elektrické soustavy, kterou právě využíváte.

Celkově je to všechno sladěné dobře a superb krásně naplňuje to, co mám na plug-in hybridech rád. Tedy, že funguje jako schopný elektromobil při každodenním dojíždění do práce a domů, kde máte možnost dobíjení, přitom vás v ničem neomezuje a funguje fajn i jako klasický vůz na služební cestě.

Protože když si to všechno odmyslíte, máte klasický superb. Prostorné, pohodlné auto s povedeným designem exteriéru, i když dost obyčejným interiérem. A je znát, že o to tady šlo implementovat novou technologii tím způsobem, že do odměřeného superbu vnesete něco nového, zajímavého.

Získáte něco, co vás bude bavit sledovat a spekulovat nad nabíjením a způsobem jízdy. Pokud máte nějaké to technické srdce. Anebo taky vůbec nemusíte a stejně dostanete stejně dobré auto, jakým je klasická verze superbu.