Před 120 lety dorazil Narcis Podsedníček do Berlína jako první, vítězem ale vyhlášen nebyl

Václavové Laurin s Klementem se v prvopočátcích své společnosti roku 1895 věnovali jízdním kolům. Začínali v malé dílně o pěti lidech, se strojním zařízením na nožní či ruční pohon, ale už po roce vyrábělo 21 zaměstnanců pět různých modelů bicyklů s vlasteneckým označením Slavia.

Stroje se spalovacími motory přišly na řadu záhy. Motocykly Slavia A a B byly veřejnosti představeny 18. listopadu 1899.

O vývoj se staral především Laurin, obchodní talent Václava Klementa pak zajistil firmě významné zakázky na domácím trhu i ve vyspělých průmyslových zemích, včetně Německa a Velké Británie.

Už tehdy se pro účely marketingu využíval motorsport. Kvality motocyklů měl prokázat závod Paříž–Cáchy–Hannover–Berlín v roce 1901.

K závodnímu debutu mladoboleslavské značky na největším motoristickém sportovním podniku své doby byl jako nejzkušenější vybrán kmenový zaměstnanec továrny Narcis Podsedníček (1866–1932).

Ten byl nejprve dělníkem-nástrojářem a zároveň patřil k obchodním zástupcům, později se vypracoval na vrchního mistra. Jako závodník pro značku Slavia byl jedním z deseti jezdců startujících v kategorii motocyklů a motorových tříkolek.

Třídenní závod měřil 1196 kilometrů. V duchu doby trasa většinou vedla po nezpevněných či špatně dlážděných cestách, což vedlo k mnoha defektům pneumatik.

Z celkem 110 vozidel nakonec dorazilo do cíle pouze 48 šoférů. Mezi motocyklisty byl první právě Podsedníček, jenže měl smůlu. Jeho noční příjezd do cíle nebyl řádně zdokumentován.

Ve tři hodiny ráno totiž nesehnal žádného z komisařů závodu, a tak mu čas příjezdu potvrdil pouze strážník. Pořadatelé však tento záznam neuznali, a v cíli byli nakonec klasifikováni pouze čtyři francouzští jezdci na tříkolkách De Dion-Bouton.

Výroba motocyklu Laurin & Klement Slavia typ B začala v roce 1899, v listopadu toho roku byl představen spolu s typem A na cyklistické závodní dráze Praha-Bubny.

Stroje přinesly dnes již samozřejmou polohu motoru ve spodní části rámu, díky čemuž se lépe ovládaly a měly lepší stabilitu.

Pro pohon Slavie typu B sloužil vzduchem chlazený jednoválec o zdvihovém objemu 240 cm³, který dával výkon 1,75 koně. První motocykly neměly převodovky a zadní kolo bylo poháněno plochým koženým řemenem přímo od motoru. Využití lidské síly přes šlapadla, tj. startovací a pomocný převod, řešil klasický řetěz.

Motocykl dosahoval maximální rychlosti až 40 km/h. V Mladé Boleslavi vyrobili do roku 1904 celkem 540 motocyklů Slavia typu B. V roce 1956 si tento motocykl zahrál ve filmu Dědeček automobil, předlohou scénáře byla stejnojmenná knížka Adolfa Branalda.