Porsche staví osmiválce už 45 let. S nimi slaví výročí i auto, které mělo nahradit model 911

Jakkoliv dnes vnímáme Porsche 911 jako ikonu německého automobilového průmyslu, nebylo tomu tak vždy. Tento model má totiž celý svůj život motor uložený poněkud neprakticky podélně za zadní nápravou. To může znamenat poněkud nepředvídatelné jízdní vlastnosti – a v 70. letech minulého století si toho byla automobilka citelně vědoma, protože „devětsetjedenáctka“ na konkurenci v řadě ohledů ztrácela.

Na ženevském autosalonu v roce 1977 – před 45 lety – tedy představila dvě věci, o kterých tehdy uvažovala jako o nástupci 911 s již jasně překonanou koncepcí „vše vzadu“ – model 928 s vidlicovým osmiválcem pod přední kapotou.

Nebylo to první porsche s motorem vpředu a pohonem zadních kol, tím se stala o rok a půl dřív menší 924. Bylo ale první navržené na čistém listu papíru jen pro Porsche, všechna předchozí auta měla aspoň vzdálené vazby na Volkswagen. Model 356 technicky vycházel z VW Typu 1, řečeného Brouka, 911 byla evolucí 356, 914 byl projekt společný s Volkswagenem a 924 původně taky, než VW vycouval a nechal všechno na Zuffenhausenu.

Navíc, 924 měla pod kapotou čtyřválec VW EA831, kdežto osmiválec pod kapotou 928 byl vyvinut plně v režii Porsche. Původně měl podle návrhu Ferdinanda Piëcha – toho, který stál za VW Lupo 3L a Bugatti Veyron, mimo mnoho jiných aut – 928 pohánět 4,6l desetiválec, vzniklý spojením dvou pětiválců Audi. Vedení Porsche se však rozhodlo pro kompletně vlastní motor.

Ten dostal označení M28, byl chlazený kapalinou na rozdíl od plochého šestiválce v 911, objem 4,5 litru, výkon 240 koní a točivý moment 363 Nm a dvouventilové hlavy s rozvodem SOHC. Třebaže měl při vývoji karburátor, do výroby se dostal se vstřikováním paliva Bosch K-Jetronic.

Auto i motor společně debutovaly na již zmíněném autosalonu v Ženevě zkraje roku 1977. Do prodeje vstoupily o pár měsíců později, v USA jako modelový rok 1978, a pro tentýž rok získala 928 titul Evropského auta roku. To zejména díky inovacím, mezi které patřil přístrojový štít připevněný ke sloupku řízení, nikoliv k palubní desce, takže se pohyboval s volantem, když ho řidič nastavoval, anebo barevné plastové nárazníky integrované do tvaru karoserie.

Velmi zajímavým řešením byla i výklopná světla, která nejsou ve zhasnutém stavu pod krytem, jako většina jiných „mrkaček“, nýbrž „zakloněná“ do karoserie, a v případě rozsvícení se vyklopí dopředu. Přesto byly prodeje zpočátku slabé. Zákazníci i fanoušci značky těžce nesli fakt, že nové porsche má motor vpředu a chlazený jinak než vzduchem.

928 i její V8 postupně procházely úpravami vzhledu i výkonových parametrů. Za zmínku stojí zejména verze S4, která přišla v roce 1986 s pětilitrovou V8 o výkonu 320 koní. Ta tehdy získala světový rekord mezi produkčními auty bez přeplňování v letmé míli (275,4 km/h) a letmém kilometru (276,7 km/h) na solných pláních v Bonneville.

Dále stojí za zmínku 928 CS, tedy Club Sport, která byla odlehčená o 100 kg oproti předchozí S4, ale měla stejný výkon. A konečně finální verze 928 GTS, která se vyráběla od roku 1991, měla pod kapotou 5,4l V8 o výkonu 350 koní a točivém momentu 500 Nm. Ta měla už výbavu veskrze moderní – čelní i boční airbagy, ABS, kontrolu tlaku v pneumatikách, elektricky nastavitelná a vyhřívaná sedadla nebo palubní počítač s rozsáhlou nástavbou pro diagnostiku vozu.

Výroba 928 skončila v roce 1995 po nějakých osmnácti letech a 61 tisících vyrobených kusech. Většina z nich byla vybavena tří- nebo čtyřstupňovou automatickou převodovkou, kusů s pětistupňovým manuálem je poměrně málo. S přehledem nejvzácnější je verze CS, které vzniklo údajně jen 19 kusů.

Plánovaný nástupce „devětsetjedenáctky“ se tedy držel dlouho, ale ikonu nahradit nedokázal. Dvoudveřový grand tourer této koncepce a konfigurace interiéru 2+2 už Porsche nikdy nepostavilo. Naopak k osmiválci se vrátilo poměrně záhy – pro model Cayenne, který debutoval v roce 2003. Čtyřapůllitrovou V8 tam dostala verze S, ovšem byl to samozřejmě úplně jiný motor se suchou klikovou skříní a variabilním časováním ventilů.

Od té doby Porsche vyrábí osmiválce neustále; přes 3,4l jednotku v 918 Spyderu až po současný přeplňovaný čtyřlitr v různých verzích modelu Cayenne a Panamera.