Opel slaví 160 let, začínal jako výrobce šicích strojů

Psal se 21. leden 1862 a v hesenském Rüsselsheimu vznikla nová společnost. Založil ji Adam Opel a zabýval se něčím, co s automobily, a dokonce ani s mobilitou nesouvisí ani náznakem - vyráběl šicí stroje.

Prvním krůčkem do výroby dopravních prostředků byl začátek s tzv. kostitřasy - bicykly s obřím předním kolem - v roce 1886. V obou odvětvích se firmě velmi dařilo - v roce 1895, kdy zakladatel zemřel, byla jeho firma jedničkou na trhu s těmito bicykly i s šicími stroji.

Výroba automobilů začala o tři roky později, v roce 1898, když vdova Sophie Opelová se svými dvěma nejstaršími syny uzavřela partnerství s Friedrichem Lutzmannem, zámečníkem u dvora v Dessau v Sasku-Anhaltsku. Ten už na výrobě automobilu pracoval a společně firmy v roce 1899 představily první vůz, nazvaný Patentmotorwagen. Do roku 1902 vzniklo 65 kusů.

Zkraje 20. let minulého století byl Opel první německou automobilkou, která začala svá auta vyrábět masově pomocí výrobní linky. Začal tam vyrábět model 4 PS, nazvaný podle počtu tzv. daňových koňských sil (Steuer-PS), které se vypočítávaly z počtu válců, vrtání a zdvihu spolu s koeficientem podle toho, jestli byl motor čtyřdobý nebo dvoudobý. Lidově se mu říkalo Laubfrosch (rosnička).

Automobilce se dařilo, koncem 20. let držela víc než třetinu německého trhu a byla tamním největším automobilovým exportérem. Začala se pouštět i do železniční dopravy a letectví včetně raketového pohonu, kteréžto programy ovšem ukončila globální ekonomická krize ve 30. letech.

Už v roce 1935 se Opel stal první německou automobilkou s produkcí více než 100 tisíc vozidel za rok, k čemuž pomohl model Opel P4, prodávaný za pouhých 1650 říšských marek, tedy ekvivalent dnešních 176 tisíc korun. Za to nabízel 23 koní z 1,1l čtyřválce a nejvyšší rychlost 85 km/h.

Prvenství pokračovala - v roce 1935 Opel představil model Olympia jako první německé auto se samonosnou karoserií. Byl pojmenovaný podle očekávání olympijských her v Berlíně, které tam proběhly v roce 1936, a vyráběl se v několika verzích a s několikaletými přestávkami až do roku 1970.

V roce 1940 ovšem výroba aut u Opelu ustala poté, co americké vedení značky - od roku 1929 byl Opel součástí amerického koncernu General Motors - odmítlo „návrh“, aby začalo vyrábět munici.

O dva roky později firma začala vyrábět tanky a součástky letadel, ovšem v továrně ve městě Brandenburg an der Havel nedaleko Berlína dál vyráběla vozy jménem Blitz, tedy „Blesk“, v té době samozřejmě pro německou armádu. A to až do roku 1944, kdy ji zcela zničil nálet spojeneckých letadel.

Po válce firma obnovila částečně zničenou rüsselsheimskou továrnu a v 70. a 80. letech minulého století došlo z rozhodnutí koncernu GM ke sjednocení nabídky značek Vauxhall ve Velké Británii a Opel ve zbytku Evropy. Od té doby můžeme hovořit o tom, že vauxhally jsou přeznačkované opely. V 90. letech minulého století platil Opel za dojnou krávu koncernu GM, dokonce do té míry, že jeho zisky pomáhaly lepit ztráty koncernu v Severní Americe.

Po globální finanční krizi roku 2008 ovšem přišla řada změn. Firma zavřela továrnu v Antverpách v roce 2010, o dva roky později uzavřela alianci s francouzskou automobilkou PSA Peugeot Citroën a o další dva roky skončila továrna v německé Bochumi. V roce 2015 také skončil pokus o vstup na čínský trh, kde automobilka měla 22 prodejen.

V roce 2017 koupila značky Opel a Vauxhall francouzská automobilka PSA, která se v roce 2021 sloučila s Fiat Chrysler Automobiles do koncernu Stellantis. Má celkem 9 továren v Rüsselsheimu, Kaiserslauternu a Eisenachu v Německu, dále v Tychách a Gliwicích v Polsku, ve Szentgotthárdu v Maďarsku, v Ellesmere Portu a Lutonu ve Velké Británii a v Petrohradu v Rusku.