Článek
Šedesátku ovšem slaví spíš název než auto samotné. Octavia, která toto jméno dostala podle toho, že byla osmým autem mladoboleslavské automobilky po druhé světové válce, totiž byla v podstatě faceliftem Škody 440, lidově zvané „Spartak”.
Oproti Spartaku se změnil design přední a zadní části vozu, přišla nová palubní deska, a hlavně, místo jednoho příčného listového pera na přední nápravě byly použity vinuté pružiny. Vzadu zůstalo listové pero.
Pod kapotou byl řadový čtyřválec o objemu 1,1 litru a výkonu 40 koní, který přes čtyřstupňovou převodovku poháněl zadní kola. Octavia dosahovala maximálky 110 km/h a spotřebovala 7,7 litru benzínu na 100 km.
V nabídce byly i silnější verze - Octavia Super měla dvanáctistovku o 45 koních a Octavia Touring Sport, která se představila na ženevském autosalonu v roce 1960, disponovala dokonce 50 koňmi. Ta se účastnila i rallye - v letech 1961-1963 vyhrála svou třídu v Rallye Monte Carlo.
Jedenáctého dubna 1964 výroba klasické Octavie skončila, aby uvolnila místo nástupci - modelu 1000 MB. Verze Combi, která se odhalila v září roku 1960 a která po sklopení zadních sedaček pojala 1 050 litrů nákladu, se ale vyráběla ještě o sedm let déle, do roku 1971. V letech 1959-1971 vzniklo okolo 350 tisíc kusů Octavie.
Konec éry znamenala Octavia proto, že byla dosud posledním sériovým modelem značky, který měl motor vpředu podélně a pohon zadních kol. Nástupnická Škoda 1000 MB měla motor za zadní nápravou a Škodovky 720 a 740 se do sériové výroby nikdy nedostaly.
Vrátila se po sametové revoluci
Automobilka Škoda jméno Octavia oživila po revoluci v roce 1989, a to pro velmi důležitý model, který se představil v roce 1996. Byl to v podstatě první skutečně nový porevoluční vůz, neboť Felicia byla „jen” důkladným faceliftem Favoritu.
Jeho vývoj probíhal ve spolupráci s koncernem Volkswagen, který na počátku 90. let automobilku Škoda vzal pod svá křídla. Octavia dostala tehdy novou koncernovou platformu PQ, na níž později stály i Volkswagen Golf IV. generace a Audi A3.
První novodobá Octavia byla obrovským komerčním úspěchem. Přestože se v roce 2004 představila druhá generace tohoto vozu, až do roku 2010 byla původní Octavia vyráběna s přízviskem Tour. Celkem vzniklo téměř 1,5 milionu kusů.
Druhá generace Octavie je významná modelem Scout z roku 2006, který byl prvním krůčkem značky Škoda směrem k vozům kategorie SUV. A také rychlostním rekordem vozů s motorem do dvou litrů objemu - speciálně upravená Octavia dosáhla na solných pláních v Bonneville rychlosti 365,43 km/h.
Zatím poslední, třetí generace Octavie je na trhu od roku 2013 s kontroverzním faceliftem v roce 2017. Dostala při něm totiž „čtyři oči”, kterým řada lidí nemůže přijít na chuť. Zcela novou generaci můžeme podle některých zdrojů čekat ještě letos, potvrzené to ovšem není.