Novodobá Škoda Superb slaví 20 let. Vrátila automobilku do vyšších segmentů

Mladoboleslavská automobilka Škoda se po listopadu 1989 díky spojení s německým Volkswagenem stala z producenta vysmívaných vozů výrobcem kvalitních aut prodávaných za rozumnou cenu.

Celoevropským hitem se stala zejména Octavia, prodávaná od roku 1996, o tři roky později se pak představila menší Fabia, která se ovšem ještě nějaký čas vyráběla zároveň s Felicií, přímým potomkem za socialismu vyvinuté Škody Favorit.

Poslední z 1,4 milionu vyrobených felicií opustila továrnu v červnu 2001 a o tři měsíce později, 11. září, se na frankfurtském autosalonu představil vůz vyšší střední třídy – model Superb.

Premiéru nového vozu, který přímo navázal na studii Škoda Montreux představenou v únoru 2001 na přehlídce v Ženevě, ovšem zastínily teroristické útoky na USA a ani po obchodní stránce s ním škodovka neudělala žádnou „díru do světa”. Automobil, který technikou i designem vycházel z Volkswagenu Passat v prodloužené verzi pro čínský trh, se vyráběl sedm let a z výrobních pásů v ČR, Číně či Indii jich sjelo necelých 134 tisíc.

Důvodem poměrně nízkého zájmu přitom nebyla jen vyšší cena nebo to, že zákazníci nebyli ještě připraveni na spojení jména Škoda a prémiovějšího vozu, ale také rozhodnutí nevyrábět kromě sedanu i praktičtější verzi kombi. Pod kapotou přitom byly i vidlicové šestiválce – benzínový i naftový, uložené pro Škodu netradičně podélně před přední nápravou.

Kombík, který by určitě dokázal být nepříjemnou konkurencí nejen v té době velmi úspěšnému Fordu Mondeo, by však zákazníky nejspíš sebral i Volkswagenu Passat Variant, ani neopustil skicáře designérů, na rozdíl od konceptu Škoda Tudor.

Majestátní kupé, které dostalo přední část od Superbu a jméno od úspěšného poválečného modelu z Mladé Boleslavi, považuje řada fanoušků značky za jednu z designově nejpovedenějších škodovek posledních dekád. Ukázalo se na ženevském autosalónu začátkem roku v roce 2002, ovšem továrna od začátku uváděla, že se jedná jen o studii, která se nedostane do sériové výroby.

Přestože celkové prodeje první generace superbu nedosáhly ani roční produkce Škody Octavia z přelomu století, jednalo se nakonec pro továrnu v Mladé Boleslavi o důležitý mezník. Auto, o kterém bývalý prezident Václav Klaus řekl, že v porovnáni s Audi A8 moc „drncá”, totiž škodovce pootevřelo cestu do střední třídy.

Přes občasné pochybnosti vedení koncernu VW se v této kategorii pevně uchytila s druhou generací superbu, která se představila na ženevském autosalonu v březnu 2008. Nový model už zvenku nepřipomínal VW Passat, byl také delší a širší. Navíc dostal neobvyklý systém pátých dveří Twindoor, díky kterému se zavazadlový prostor mohl otevírat buď jako u sedanu, nebo se otevřela celá záď podobně jako u octavie.

Hlavně ale nabídku rozšířila verze kombi, která výrazně přispěla ke komerčnímu úspěchu druhé verze Škody Superb. Automobil, kterému kritici vyčítali trochu nevyvážené proporce (na svou délku byl trochu úzký), se podobně jako jeho předchůdce vyráběl sedm let a celkem jich vzniklo skoro 619 000 kusů – tedy skoro pětkrát více než první generace.

Dvě varianty se vyrábějí také v případě současného superbu, jehož design při představení v roce 2015 vzbudil prakticky jen pochvalné reakce. Předloni pak přišel facelift třetí generace, kromě nápisu Škoda na zádi místo tradičního loga se tehdy model dočkal i plug-in hybridní technologie.

Superb iV se stal první škodovkou s tímto druhem pohonu. V současnosti se chystá výroba čtvrté generace Škody Superb, přípravy na její sériovou produkci ale provázejí emoce, zejména ze strany škodováckých odborářů. V září 2020 vedení koncernu potvrdilo, že se čtvrtá generace modelu Superb v roce 2023 začne vyrábět v bratislavské továrně Volkswagenu, společně s vozy VW Passat.

Superb, který se začal vyrábět v roce 2001, navázal po více než půlstoletí na stejnojmenné limuzíny z Mladé Boleslavi, které ve své době patřily k nejluxusnějším produktům československého automobilového průmyslu.

První se představila v roce 1934 Škoda 640 Superb s dvouapůllitrovým motorem o výkonu 55 koní, postupně přišly typy s většími a výkonnějšími pohonnými jednotkami, do 40. let se ale vyrobilo jen něco přes 700 superbů.

Za války pro potřeby německé armády vznikaly štábní vozy odvozené od superbu, kterých vzniklo více než 1600. Mezi roky 1946 a 1949 se pak ještě vyrobilo posledních 162 superbů s upravenou karoserií inspirovanou americkými vozy.