Článek
Srážka se zvířetem patří k velmi častým typům dopravních nehod, loni se dle policejní statistiky v ČR stalo téměř 16 tisíc nehod s lesní zvěří či domácím zvířetem. Její následky mohou být vážné - od nutnosti odtahu nepojízdného vozu až po, ve výjimečných případech, usmrcení někoho z posádky vozu.
Největší riziko srážky se zvěří je za soumraku a úsvitu, a v rámci ročního období to je na podzim. Nějaké riziko ale existuje pořád a dle mapy srážek se zvěří na českém webu Centra dopravního výzkumu SraženáZvěř.cz v celé republice.
Střetů aut se zvěří přibývá. Prevencí je zpomalit
Německý autoklub ADAC zkoumal, jak moderní asistenční systémy můžou pomoci s tímto problémem. Řada výrobců se holedbá systémy automatického brzdění před překážkou a před nepozornými či nevychovanými chodci, ale fungují tyto systémy také u zvěře?
Autoklub začíná nárazovou zkouškou staršího BMW řady 3 gen. E46 do 180kg figuríny divočáka. Auto je po nárazu v rychlosti 80 km/h vážně poškozené, ale kaskadér za volantem je nezraněn. Divočák pro své nízké tělo nepřelétl kapotu a nenarazil do čelního skla.
Divočák má nízké tělo, takže jeho trup nepřelétl kapotu a neohrozil řidiče tak, že by třeba prorazil čelní sklo. U vyšších zvířat, např. jelenů, se to stát může.
Asistenční systémy nouzového brzdění jsou v současnosti optimalizovány pro detekci překážek, chodců a cyklistů; lesní zvěř není v hledáčku zájmů. U dvou zkoumaných aut, Volkswagenu T-Cross a Mitsubishi Eclipse Cross, systémy nedokázaly zabránit srážce, ale v některých případech auta varovně pískala a připravila brzdové systémy na prudké brzdění.
Takovéto systémy jsou dnes standardem u většiny nových aut. Autoklub zmiňuje také systémy nočního vidění, které najdeme většinou za příplatek u drahých, luxusních vozů. Ty pomocí infrakamery detekují teplo, takže řidiče upozorní na zvíře či chodce u silnice.
Systém nočního vidění v BMW 750i xDrive
Podle ADACu by vývoj asistenčních systémů směrem k detekci zvěře u silnice pomohl ke snížení počtu tohoto typu dopravních nehod. Do té doby je ale třeba spoléhat na prevenci na straně řidiče.
To znamená, v místech a časech, kdy lze očekávat zvýšený pohyb zvěře, tedy za soumraku a za úsvitu u okrajů lesů, snížit rychlost a bedlivě sledovat obě krajnice. Tak si dáte více času na adekvátní reakci, kdyby zvíře zpoza křoví vyskočilo. Pokud ho spatříte na větší vzdálenost, ať už v silnici, či vedle ní, zpomalte a kolem zvířete či skupiny zvířat projíždějte pomalu.
V krizové situaci je třeba se vyvarovat i zbrklého strhnutí volantu; úhybný manévr může pomoci, ale není dobré se vyhnout srně za cenu toho, že narazíte do stromu. Pokud již ke srážce se zvířetem došlo, je zapotřebí učinit opatření jako při kterékoli jiné dopravní nehodě. Je také vhodné zavolat policii, která kontaktuje myslivce kvůli mrtvému či zraněnému zvířeti, příp. se pustí do hledání majitele volně pobíhajícího domácího zvířete, který za ně má odpovědnost.
