Článek
Hybridní vozy byly ještě před pár lety výsadou několika automobilek a většinou šlo o takzvané full-hybridy. Tedy auta, která umí jezdit také jen na elektřinu, kterou si vyrobí, alespoň na pár kilometrů. Jenže s přísnějšími emisními limity a způsobem měření emisí se elektřina do pohonných ústrojí dnes prosazuje v mnohem větší míře. A to napříč segmenty i cenovou hladinou.
Pokročilejší formou hybridu je plug-in hybrid, tedy auto s menším spalovacím motorem, ale se silnějším elektrickým pohonem a větší baterií, která se dá dobíjet a dojezd na elektřinu už se pohybuje zpravidla nad 50 kilometrů. Typicky nová Škoda Superb iV nebo z exotických aut takové BMW i8.
Jak se vyrábí plug-in hybridní Škoda Superb? Zásadních odlišností je několik
Na druhé straně nabídky stojí mikro hybridy. Ty si elektřinu vyrábí pouze rekuperací brzdné energie. Díky větší baterii a reverzibilnímu alternátoru rychleji startují v režimu stop-start na křižovatkách a dokáží vypnout motor i při zastavování. Taková vylepšená verze právě systému stop-start, který jinak startuje motor klasickým startérem.
Mild hybrid je v módě
Nejvíce se dnes prosazuje takzvaný mild hybrid, který se dá z pohledu zásahu elektrického ústrojí do pohonu auta zařadit mezi mikro a full hybridy. V tomto případě nelze vůz externě dobíjet a neumí jet ani čistě na elektřinu. Ovšem na rozdíl od mikro hybridu už má klasický elektromotor, který umí pomoci spalovací části ústrojí nejen při opětovném startování, ale i při akceleraci a zpomalování.
Mild hybridní pohon se objevuje i u dražších vozů, třeba Audi na startér generátor vsází u většiny motorizací, především dieselových. Naftu spalují také třeba korejská mild hybridní SUV Hyundai Tucson a Kia Sportage. Ovšem elegance tohoto systému je v jednoduchosti, dále potřebujete malý zážehový motor.
Vždyť právě tento systém je pro řidiče a uživatele celkově nejmenší změnou. Nemusí nikterak razantně přizpůsobit svůj styl jízdy, nemusí nabíjet a starat se o další záležitosti spojené se složitějšími hybridními systémy.
Mosteckem v Suzuki Jimny: Malý offroad překvapil, krajina ještě více
Toto řešení není ani příliš nákladné. Třeba Suzuki na mild hybridech staví podstatnou část svého prodejního programu, Ignis s touto technologií přijde na 252 tisíc korun, Swift o sedmnáct tisíc více. U Ignisu a Swiftu to v případě Suzuki navíc nekončí, již počátkem příštího roku přejdou na hybridní pohon také Vitara a S-Cross i hot hatch Swift Sport.
Pokud zůstaneme u toho krásně jednoduchého řešení japonské automobilky, celá elektrická soustava váží jen zhruba 10 kg. Základem systému je lehký a kompaktní startér-generátor, který pomáhá zážehovému spalovacímu motoru 1,2 DualJet při rozjezdu a akceleraci.
Rekuperací brzdné energie při brzdění zase vyrábí jednotka ISG (integrovaný startér-generátor) elektřinu do zásoby a ukládá ji do lithium-iontového akumulátoru. Takto získanou energii pak auto využívá pro napájení elektrických spotřebičů při stání s vypnutým motorem nebo pro pohon elektromotoru v případě nutnosti dosáhnout vysokého okamžitého výkonu.
Při jízdě ustálenou rychlostí generátor dobíjí baterie, jen pokud je to nezbytně nutné. Jinak je v zájmu snížení spotřeby benzinu od spalovacího motoru odpojen. Zařízení ISG má výkon 2,3 kW a dosahuje točivého momentu až 50 Nm. Díky těmto parametrům výrazně pomáhá při zrychlování z nízkých otáček, kdy se benzinový motor teprve rozbíhá.
Kompaktní akumulátor pracuje se stejným napětím 12 V jako zbytek elektroinstalace ve voze. Má kapacitu 3 Ah a nachází se pod sedadlem řidiče, tedy blízko těžiště a v místě, kde neomezuje vnitřní prostor.
Suzuki uvádí, že u modelu Ignis v oblíbené variantě s pohonem všech kol se zrychlení z 0 na 100 km/h, díky zavedení mild hybridního ústrojí, zlepšilo o 0,4 sekundy a kombinovaná spotřeba klesla o více než půl litru, tedy z 5,2 na 4,6 l/100 km.
Půllitrová úspora platí i pro Swift. S pohonem předních kol vykazuje v městském cyklu spotřebu od 4,6 l/100 km, mimo město od 3,9 l/100 km a kombinovanou spotřebu od 4,1 l/100 km.