Fiat 124 slaví 55 let. Představili ho shozením z letadla

Když kterýkoliv pamětník z Česka či jakékoliv jiné země bývalého východního bloku spatří tuhle krabicoidní karoserii, napadne ho jediné – „Žigulík”. Ovšem, splete se – tohle auto se světu představilo jako Fiat 124.

Stalo se tak v březnu roku 1966, a to s pořádnou pompou – shodili ho z letadla. Doslova, ovšem samozřejmě s padáky. Kromě toho se ukázal také na tehdejším ženevském autosalonu.

Fiat 124 nebyl dvakrát luxusním autem, byl jednoduchý a ve své době poněkud anonymní. Vznikal také s ohledem na nutnost snížit výrobní náklady a s tím i cenu vozidla, takže určitá jednoduchost je ospravedlnitelná, stejně jako ne zrovna bohatá výbava.

Přesto ho nelze považovat za ošizený. Nabízel kotoučové brzdy na všech kolech, plně synchronizovanou převodovku a odpružení pomocí vinutých pružin i na zadní nápravě, třebaže tuhé. V kabině nechybělo prostoru, i když pod autem běžela kardanová hřídel k zadní poháněné nápravě.

Pod kapotou byl zážehový čtyřválec o objemu 1,2 litru, který byl pro „stodvacetčtyřku” vyvinutý nově. Dosahoval výkonu na svou dobu slušných 60 koní. Spolu s odolností a robustností tedy není s podivem, že získal titul Auta roku 1967.

Fiat do něj vkládal velké naděje, měl být pro značku velmi důležitým modelem. Nedlouho po představení sedanu se objevila verze Familiare, tedy pětidveřový kombík.

V roce 1968 přišla verze Speciale, která byla poznat podle dvou párů kulatých světlometů vpředu, nikoliv jen jednoho. Pod kapotou byla o 10 koní silnější čtrnáctistovka, zadní náprava byla posílená se dvěma páry podélných ramen a vůz dostal posilovač brzd.

Přes několik dalších modernizací vzniklo až do roku 1974 celkem zhruba 1,5 milionu kusů. V tom roce ho nahradil modernější Fiat 131 Mirafiori.

Skutečná síla Fiatu 124 však nebyla v něm samotném, nýbrž v tom, jak široce se vyráběl v licencích u jiných značek. Výroba ve Španělsku pod značkou Seat je skoro samozřejmostí, když Seat na licenčně vyráběných fiatech vznikl, ale to není všechno.

124 se vyráběla v Turecku jako Tofaş Murat 124 v letech 1971-1977, v Koreji jako Fiat-KIA 124 v letech 1970-1975 a v Bulharsku jako Pirin-Fiat 124. Těch vzniklo nejméně, údajně jen necelé tři stovky sedanů a 35 kombíků.

Králem licenční produkce Fiatu 124 byl však Sovětský svaz. Pro tamější podmínky musel být vůz značně upraven, např. dostal jiný motor, výztuhy karoserie, silnější plechy a sloupky, zesílený podvozek, bubnové brzdy dozadu a možnost startování klikou.

Jako VAZ-2101 se vůz začal vyrábět v roce 1970, a to v nové továrně ve městě Togliati. Včetně modernizací se vyráběl až do roku 1988, kdy už běžela výroba novějších vazů, ovšem stojících na stejné platformě. Ty vznikaly s různými označeními až do roku 2012 a některé zdroje hovoří až o 10 milionech vyrobených kusů.