Článek
Poslanecká sněmovna už před pár týdny schválila zavedení elektronických dálničních známek od roku 2021. Nyní novela zákona čeká na schválení Senátem - a to s největší pravděpodobností přijde.
V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby budou vázány na registrační značku vozidla a budou se kontrolovat prostřednictvím kamer. K tomu by mohly sloužit i nynější mýtné brány.
Novela osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Stejný limit emisí existuje pro získání speciálních „elektromobilních” registračních značek.
Značku s písmeny EL na začátku můžou mít ta auta, jejichž emise oxidu uhličitého jsou do 50 gramů na kilometr, tedy elektromobily a plug-in hybridy.
Sněmovna do novely zapracovala také návrh, aby si dálniční známky nemusela kupovat historická vozidla opatřená patřičnou registrační značkou. Za nižší sazby - 1000 korun oproti 1500 u standardního auta - by měla po dálnicích jezdit auta na zemní plyn a biometan, tedy CNG.
Někteří senátoři zvažovali, že by osvobození od dálničního poplatku mohlo být rozšířeno i na vozidla jezdící na propan-butan, tedy LPG. Ministerstvo dopravy to ale odmítlo, podle něj by to znamenalo citelný výpadek příjmů z dálničních poplatků.
Toto odmítnutí však má své odpůrce, kteří říkají, že zvýhodnění CNG na úkor LPG je nesmysl. „Pokud má jít o podporu snižování emisí, nelze preferovat pouze jednu technologii na úkor ostatních,” uvedl dříve místopředseda podvýboru pro energetiku Poslanecké sněmovny Vojtěch Munzar z ODS.
Tankování plynných paliv (zde CNG) se příliš neliší od doplňování benzínu či nafty.
Podobně se vyjádřila i zakladatelka portálu EnergetickaPoradna.cz Jana Poncarová, podle níž je argument o vyšším počtu vozidel na LPG scestný. Česká asociace LPG zase podotkla, že úspora, která vznikne nezvýhodněním vozů na LPG, nebude tak významná, jak se stát domnívá.
Vozidel s provozem na LPG je v Česku okolo 200 tisíc, kdežto u CNG je to zhruba 20 tisíc aut. Po ekologické stránce jsou tyto dvě technologie srovnatelné, což ministerstvo uznává, avšak chce podporovat ta nízkoemisní vozidla, kterých je méně. Ve všech případech má podle mluvčí ministerstva Lenky Rezkové podpora skončit, až bude na silnicích 250 tisíc aut s pohonem každé technologie.
Vozidla s pohonem na LPG a CNG musí být patřičně označena.
Poslanci také upravili sazby mýtného, které platí vozidla nad 3,5 tuny. Nově by zohledňovalo emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.
Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.